Povídání o pejskovi a kočičce
Réžia:
Eduard HofmanScenár:
Eduard HofmanKamera:
Josef StřechaHudba:
Jan RychlíkVOD (2)
Obsahy(1)
Pejsek s kočičkou jednoho dne uviděli, jakou mají ve svém domečku ukrutnou špínu. Rozhodli se, že ji uklidí. Úklid to byl pořádný, až jim z toho šla hlava kolem a tlapky bolely! A jak se jim to povedlo? O tom se už přesvědčte sami… (Rodriguez)
Recenzie (29)
Řekl bych, že nejznámnější díl hned po tom, jak tahle dvojice dělala dort. Tenkrát sice ještě Pronto neměli, ale švandu si také užili. ()
První Hofmanův pejsek s kočičkou a společně s epizodou "Jak dělali dort" asi i nejlepší..? No podle sklizených cen určitě, získal hne dle tři. Čestné uznání - MFF Karlovy Vary 1950, Národní cena 1950, a Čestné uznání - Benátky 1950. Nebejt však samotného dnes už geniálního a tehdy velmi vyjímečného a originálního Högerova komentáře byl by tento příběh sotva poloviční..Jó děti mohli bejt tenkrát na takového vypravěče skutečně pyšní a to po právu. Kde že jen ty časy jsou...? ()
Náhodou si s tou podlahou poradili docela dobře a ještě se přitom stihli vyprat. Jen to bylo kapku nekonečné. ()
Díky téhle povídce jsem se naučil, že mýdlo není k jídlu. ()
Docela dada... ;-) . . . A ten Karla Högera krásný jazyk český po brněnsku... ;o) . . . Nestárnoucí!... - - - - - (Poprvé viděno někdy pradávno v dětství, mnohé repete pak 15.7.2008 díky ČT2, komentář zde jako šestý - 15.7.2008) ()
Nerad se uchyluji k výkřikům a poučováním, ale sakra takhle má vypadat tvorba pro děti. Vzájemná pomoc, poetika, krásná čeština. ()
Když vidíte psa, co má u huby pěnu, nemusí to ještě nutně znamenat, že má vzteklinu.. ()
Stará klasika která u žádné generace dětí nezreziví. (( :: ()
"Nejdřív pověsíš na šňůru ty mne, a až budu viset, tak slezu a pověsím zas tebe," řekla kočička pejskovi. Pejsek vzal kočičku a pověsil ji na šňůru, jako se věší prádlo. Ani na to nepotřebovali kolíčky, protože se na té šňůře mohli držet drápky. Když kočička už visela, slezla zase ze šňůry dolů a pověsila pejska. Tak tam viseli oba dva a sluníčko na ně pěkně svítilo".....nerozluštěná záhada mého dětství. Někde jsem četla, že Čapek do téhle pohádky vpravil jakýsi koan, aby se malým dětičkám při usilovném přemýšlení rozbřesklo a byly osvíceny. Což se u mne totálně minulo účinkem, dodnes přemýšlím jak tam mohli viset oba dva. Ale pohádka je to náramně pěkná. ()
80% - Nejlepší bylo, jak se pak sušili... :) ()
Krátkometrážní snímek. Přenádherný a inspirativní seriál. Jednotlivé díly vedou děti k poslušnosti, a dobrému chování, což jsem pocítil sám na sobě. ()
Dá se spojení Josefa Čapka a Karla Högra něco vytknout? ()
Jeden z nejvtipnějších příběhů, plný imaginace, hravosti a vtipu. ()
Není na tom nic zvláštního, originálního ani nezapomenutelného a přece to má jakousi příjemnou atmosféru, kterou jiný krátký animáky nemají...pejsek a kočička jsou prostě pejsek a kočička. ()
Nezapomenutelný dabing pana Högera o tom, jak pejsek s kočičkou chtěli dělat věci jako lidé, tentokrát si umyli podlahu. ()
Druhý nejlepší díl , krásné , výborně ztvárněné. ()
„Nejdřív pověsil pejsek kočičku a pak kočička slezla a pověsila pejska. Tak si tam viseli oba dva a sluníčko na ně pěkně svítilo.“ Takové krásné první setkání s neskutečnem – a ve filmové verzi tak hloupě zkažené. ()
Dost dlouho jsem přemýšlela, jak chutná mýdlo (nee, myslím, že jsem ho neochutnala...). A jak to, že stálo korunu, mi museli vysvětlit rodiče. ()
Mám radši předlohu s ilustrací. ()