Monoxid

Dokoukala jsem šest epizod. Zpočátku mě seriál vtáhl, skvělý koncept, hezké vizuální zpracování, potenciálně zajímavé postavy... a někdy kolem čtvrtého dílu to začalo jít z kopce. Hrdinové začali jako komplikované osobnosti vypořádávající se každý po svém s traumatem, což bylo ještě relativně sympatické, a skončili jako zcela nepochopitelní agenti chaosu, kterým jsem začala přát rychlý konec v rukou záporáků. Nevím, zda dokážu shlédnout zbytek téhle tragédie. Opravdu netuším, co tím chtěl básník říci. Asi se poohlédnu po komiksu, abych si spravila chuť.

Vůbec nerezonuji s ostrou kritikou, kterou tenhle film dostává. Dialogy jsou silně papundeklové, ale na oskara za scénář tu určitě nikdo neaspiroval. I když to jako film moc nefunguje, pokud někdo není unešený ze dvou hodin koukání na spoře oděnou Christinu Aguileru za doprovodu více než snesitelné zvukové stopy, pak měl jako divák pouze opravdu špatně nastavená očekávání. Měla jsem vlastně strach, že budou chtít dějovou linku víc rozvádět a ždímat z melodramatu co se dá, naštěstí však vztahové zápletky zůstaly na úrovni "dobrý popkorn" a láska k hudbě zvítězila nad lží a nenávistí. Nemůžu než doporučit.

První čínské televizní drama, které jsem se odhodlala zkouknout. Neměla jsem téměř žádná očekávání a plánovala jsem tomu dát pár dílů šanci. U pátého dílu už mi bylo jasné, že můj život bude se Vzestupem Fénixů spjatý po dobu celých 3150 minut. Nejprve vytknu pár much, dokud jsou v mé čerstvé paměti. Paruky často vypadaly nepřirozeně, zejména na starších hercích. Jeden záběr mi dokonce znepříjemnila zadní část paruky odstávající od týlu. Scény "za městem" se v 90% odehrávaly na naprosto totožné mýtince mezi skalami. Bitevní scény obvykle zabraly pár tuctů herců, přestože byla často řeč o tisícihlavých vojskách. Několikrát mě zarazil zrecyklovaný záběr na tahy Go, což je smutné zejména proto, že mají hry často ilustrovat záměry postav. Samozřejmě to ale není vysokorozpočtový celovečerák, ale pouze vysokorozpočtový televizní seriál, a zážitek ze zpracování byl nádherný. Každá z postav měla svůj nezaměnitelný styl, a jejich unikátní charaktery podtrhly i designy paláců. Naprosto nechápu, proč se Netflix rozhodl shrnout děj do jedné věty, já bych si nekladla ambici shrnout děj ani do několika odstavců. Máme tu císaře paranoidního ohledně pozůstatků předchozí dynastie, šest princů s různým stupněm touhy po následnictví, císařský harém se svými vlastními zájmy, a zápletka se postupně rozroste i do sousedních království. Údajně měl mít seriál původně 100 dílů, ale byl zkrácen na sedmdesát. Možná proto, že se Vzestup Fénixů nestal tak instantním hitem, jak tvůrci doufali, ale odvažuju se pouze hádat. Na posledních deseti dílech je znát uspěchanost. Tvůrci se také rozhodli pozměnit konec oproti knižní předloze, takže pokud seriál zhltnete jako já, a konec vás neuspokojí, na internetu jsou dostupné zdroje v angličtině, které původní konec podrobně popisují.