Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Rozprávka

Obľúbené filmy (10)

Pán prsteňov: Návrat kráľa

Pán prsteňov: Návrat kráľa (2003)

Tak. Pokořila jsem čtyřhodinovou verzi a Pán Prstenů pokořil mě. Jak jsem mohla být někdy tak slepá a mít vůči tomuhle uměleckému dílu nějaké výtky! Měla jsem pocit, že nesahá dokonalosti Tolkienovy novely ani po kotníky. Neustále jsem hledala, kde se od knihy odchýlil a co vynechal. A pak jsem uzřela (pro mého vnitřního cynického knihomola) šokující, a přitom tak jednoduchou pravdu. Vůbec nezáleží na podobě či nepodobě s knihou. Není možné film degradovat na pouhou ilustraci či napodobeninu knihy. A není možné kritizovat černobílost, přehnanost, idyličnost či cokoliv jiného na tomto filmu. Protože to nemá být uvěřitelné. To nemá vypadat jako skutečnost. S postavami se nemáme ztotožňovat. Postavami máme být fascinováni! Pán Prstenů a Fantasy jsou synonyma. A tohle je symbolismus! Koncert!

Star Wars: Epizóda III - Pomsta Sithov

Star Wars: Epizóda III - Pomsta Sithov (2005)

Přestože jsem od začátku věděla jak to dopadne, konec mě šokoval. Nepopírám kvalitu staré trilogie, ale jako zakončení celého příběhu ve mně tenhle díl zanechal nejsilnější dojem.

Hviezdny prach

Hviezdny prach (2007)

Byla jsem smutná, že už se dnes netočí žádné krásné pohádky. Musela jsem vidět TOHLE, abych změnila názor. Neil Gaiman je génius a stejně tak lidé, kteří jeho dílo dokázali převést na plátno tak, že se tají dech a zatínají pěsti. Navíc se můžete inspirovat, co všechno dokážete, když budete zářit...

Ospalá diera

Ospalá diera (1999)

Jedna hororová scéna vedle druhé, snoubenec vejpůl, romantika, zaručená dvojice Burton-Depp.

Denník Bridget Jonesovej

Denník Bridget Jonesovej (2001)

Při každém opakovaném shlédnutí s přibývajícími roky dostává toto mistrovské dílo nový rozměr.

Howlův kráčející hrad

Howlův kráčející hrad (2004)

Romantická pohádka se vším všudy. Zakletá dívka, krásný princ, zlá (?) čarodějnice... Ještě jsem sice neviděla všechny Miyazakiho filmy, ale tenhle u mě zatím vede. Princezna Mononoke je moc depresivní;-)

Detroit Metal City

Detroit Metal City (2008)

Dlouho jsem váhala, ale prostě musím dát 5*, protože na tenhle seriál moje bránice jen tak nezapomene. Těžko říct, který extrém byl víc zesměšněn. Čímsi mi Krauser dosti připomíná Chucka Norrise, ale ten by asi veřejnou sebevraždu nepáchal. A jelikož ani po letech mé vzpomínky na Krauserovy hrdinné činy nevybledly, hodnocení nesnižuju a asi se na to mrknu znova. A jelikož jsem se i při opětovném shlédnutí mlátila smíchy se slzami v očích hlavou do klávesnice, neodvolatelně prohlašuju tento seriál za geniální.

Ohnivý kruh

Ohnivý kruh (2013)

One hundred and thirty two minutes of awesome! (Divím se, že tuhle formulaci tu ještě nikdo nepoužil.) Japonsko-americká fúze se podařila. Mnohokrát jsem si nedokázala pomoct a prostě zírala se spadlou čelistí, že něco takového KONEČNĚ existuje! Zklamat to může snad leda ty, kteří neví, do čeho jdou. Ti se tu zatím vyskytují v podezřele velkém počtu, ale očekávám pokles. 3D bylo konečně po dlouhé době takové, které mě vtáhlo do děje a ne jen nechalo koukat na lehce plastickou plochu. Děj byl podle mě naprosto adekvátně složitý a předvídatelný, kvůli němu jsem do IMAXu nešla. Perlman mě rozesmál a myslím, že do toho filmu patří. I když jsem si pro něj představovala jiný konec. Celkově pro mě rozhodně událost roku a láska na první pohled. Akorát škoda, že se teď na žádný podobný film nemůžu podívat, protože ho prostě a jednoduše (ještě) nikdo nenatočil. A přestaňte už, doháje, s těma transformerama a radši mrkněte na Evangelion.

Equilibrium

Equilibrium (2002)

Ať může mnohým připadat kdovíjak dobrý, mně přijde tenhle film geniální. Kašlu na 'nedomyšlenost děje' či 'nepřesvědčivou emocionalitu', je mi jedno, jakou používají symboliku. Antiutopií i utopií jsem snad četla dost... Nevidíme tu varování před fašistickou ani komunistickou ideologií. To hlavní nebezpečí tkví ve vzdávání se svobody - ne, vzdávání se ČEHOKOLIV - ve prospěch 'vyššího dobra'. Vzdávání se zodpovědnosti za svůj život. A za život celého lidstva. Miluju styl, jakým to podali. Navíc, jak to tak bývá (u náhodněznovuobjevených a specifickynezapomenutelných věcí), mi film poskytl odpověď na pár otázek, co mi zrovna nedaly spát. Je jedno, co dělám. Je jedno, co říkám. Je jedno, jak vypadám. Ale: beru za svůj život v plném rozsahu odpovědnost, a hlavně: cítím... Jo a je mi jedno, co sypou z rukávů, mě ten film prostě dostal... Mám si přidat jméno Klaus Badelt do oblíbených, nemám si přidat jméno Klaus Badelt do oblíbených... Už jsem říkala, že je ten film dokonalý?