Hra o jablko

Ne, nechápu jaké hlubokomyslné poselství do toho Chytilová skryla (číst mezi řádky, to mi nikdy nešlo) a už vůbec si nejsem jistá, jak tenhle film hodnotit. Jistě vím jenom to, že Dagmar Bláhové její role třeštidla dokonale sedne, a že Hra o jablko mě dostala tak jak se to povedlo z českých filmů málokterému. (22.05.2008)

Jo, jo tenhle snímek musel být na svojí dobu neuvěřitelná bomba svojí na tu dobu opravdu neobvyklou otevřeností. Věra Chytilová tenhle příběh líčí po svém, zpola naturalisticky dokumentárně a vůbec ne špatně ani pro dnešního diváka. 80% (23.08.2010)

Děj je sice docela primitivní, ale to kouzlo filmů Věry Chytilové je prostě úžasné. Člověk se cítí jako ve snu, takže má všechno na dosah ruky. Na jednou chce být taky tak bezstarostný a hravý jako její herci. (27.06.2012)

Považovat tento film za nedotažený či chaotický, mi přijde jako zásadní nepochopení myšlenky filmu. Mám pocit, že čím častěji se na tenhle film dívám, tím víc si ho zamilovávám. Možná je to ale dané i tím, že mu s postupem věku začínám čím dál tím víc rozumět, protože jsem konfrontovaná s tématy, která Chytilová řeší. Přijde mi to, jako kdyby v tomhle filmu bylo zobrazeno úplně vše. Dost často vnímám muže optikou, kterou se Chytilová snažila zachytit v postavě doktora Johna – jako, kdyby byli muži stále malými chlapci a tak nějak vlastně nebyli ničím hnáni k tomu, aby dospěli a přijali zodpovědnost. Ženy mají smysl pro zodpovědnost zřejmě ve své přirozené výbavě, protože je s nimi od přírody počítáno jako s nositelkami života. Postava Anny mě fascinovala – její autentičnost, křehkost, hravost a síla. Ve chvíli, kdy Anna vystoupila ze své idealizující (dívčí) role, stala se pevnou. Pochopila, že si lásku nemůže vynutit. Nenechala se ochočit, nepasovala se do role oběti, ale vydala se vstříc životu a oporu nalezla v sobě. P.S.: proč "to" většině mužů dojde až, když už je pozdě? (29.08.2015)

Shlédl jsem po delší době, což bylo dobře, protože jsem trochu děj pozapomněl, sledovat častěji, asi by mě to nudilo, takto jsem si mohl vychutnat herectví Dáši Bláhové i Jiřího Menzela. Samotný děj je banální - výborný porodník se zabývá vědeckým výzkumem a milováním s manželkou svého kolegy, když tu mu do života vejde zprvu poněkud roztěkaná a roztržitá porodní asistentka, která, jak se ukáže, se však dovede výborně vyznat ve své profesi nejen u lidí, ale i u dobytka. Pak přijde jeden omyl s těhotenským testem a komedie se začne měnit v psychologické drama hodné zamyšlení nad zodpovědností mužů vůči ženám v krizové situaci. Na svou dobu převratný film, který poprvé v české kinematografii uvedl do hraného filmu několikanásobně ukázaný porod včetně závěrečného kaiseru... Tehdejší starší generace ho přijala velmi negativně. (24.11.2017)

Jak už napsal Oxymorón, film sem nepochopil, ale radši dám vysoké hodnocení, aby mě neměl nikdo za blbce :-). Ale teď vážně, herecké výkony, režie a scénář tu jdou ruku v ruce. Zejména scénář a dialogy jsou výtečné, snad každá věta má dvojí význam. Krásně se prolíná prácovní a milostná rovina hlavních postav. Doktoři, kteří kárají nezodpovědné maminky, se po práci chovají stále jako puberťáci. (A kdo z nás nezná nějakého takového promiskuitního doktůrka? Tenhle typ nezanikl po r.89.) Výborná režie, kamera i skladba záběrů jsou hravé, těkající, svobodné. Režije V.CH. je přesným opakem řemeslného standardu většiny českých režisérů, kteří se bojí experimentovat. Je tu však jedna drobná vada: Feminismus V.CH. je tu už poněkud zřetelný, bylo to asi tehdy potřeba, koneckonců V.CH. byla tenkrát jediná baba mezi chlapama a musela si své místo sakra uhájit. Dnes už však stranění jednomu pohlaví působí poněkud naivně a hloupě, zvláště když víme, že režisérka z toho už nevyrostla. (23.02.2010)

Chytilovú mám rád. Aj ako civilnú osobu. No z tohto filmu som si pamätal akurát tie zábery rodiacich žien. Na druhýkrát som to ani nedopozeral. Čo už, Chytilová ma týmto dielom nechytila.. (13.05.2010)

Ješitnost mužů, naivita žen. To celé dohromady je obrovská hrdost, která vede k neustálým konfliktům mezi muži a ženami. Jen v době narození jsou si všichni rovni. A o tom je těžko pochopitelný, svým netradičním způsobem odvyprávěný, film. Příběh odehrávající se na porodnici má svoji logiku. Prezentuje narození člověka neposkvrněného záští a zodpovědností. Jen co ale dospěje, už stojí za svým egem, který mu nedovolí k ústupkům a tvrdě si stojí za svým. Realismus je tu ztvárněn velmi odvážně a vede k zamyšlení. Stojí nám to vůbec za to? Tento snímek zkrátka vypovídá o hodnotách lidského soužití, nástrah a vyrovnání se se sebou samém. A to rozhodně stojí za zhlédnutí. Třeba se tu někdo poznáme. (07.07.2014)

Chytilová, Menzel, Kodet a potrhlá klaunka Bláhová, to nemohlo dobře dopadnout.Nemám rád Chytilovou.Ta ženská byla samá moralita a sama měla chování řeznického psa. (23.02.2017)

Ne všechna vyprávění Věry Chytilové mne baví... (24.02.2017)

Nástup filmu je nekompromisní. Po chvilce naturalistických záběrů přichází zklidnění a s nástupem Anny i opravdová zábava, hravost a křehkost. Z jednoho náhodného potkání dr. Johna a Anny vznikne povrchní vztah. Myšleno z jeho strany. Doktor je na ženské a má typicky mužské, sobecké a cynické chování. Jeden omyl ale vše změní. Začne hra. Hra, která všechno zkomplikuje. Věra Chytilová natočila na svou dobu velmi otevřený snímek. Jak je jejím trademarkem, analyzuje vztah mezi mužem a ženou. Vzájemné nepochopení, pozdní uvědomění, hru s city. Chopila se toho s vervou sobě vlastní. Satiricky vypráví příběh, který nikdy nebude mít konce. Menzel je výtečný ve svém úsporném a civilním herectví, Dáša je zase roztomilá, vtipná a autentická. (03.02.2019)

To byl první "nepřístupný" film který jsem poprvé viděl asi v 10 letech v kině. Tenkrát jsem ho úplně nepochopil, spíš jsem měl zážitek z toho porodu a pak z erotických scén. Dnes na ten film nedám dopustit, je výborný. (23.02.2007)

Nemám rád tento film. Podle mého názoru zde Chytilová jasně ukazuje svůj feminismus a nepřátelství k mužům. (09.02.2008)

Tento film se moc líbí mamce a už jsem pochopila proč. Aby zavzpomínala na staré časy kdy začínala na porodním sále. Měla pro porody velkou slabost ikdyž byl po nich velký nepořádek. A hlavně jí to vždycky strašně dojalo, když se porod zdařil a dítě živé a zdravé. S mým bráchou to prý šlo jednoduše, ale já jsem pořád nechtěla ven, ale nakonec jsem taky tady. 😄 (22.08.2021)

Film se od tehdejšího socialistického průměru lišil pro Chytilovou typickou provokativností i zpracováním. Rozhodně nebyl na svou dobu špatný, ale za nějak revoluční bych ho taky neoznačil. Těch naturalistických záběrů porodů, ať už lidských či kravských bylo na můj vkus až příliš, zavánělo to režisérským exhibicionismem. Ale ten byl pro Chytilovou asi i příznačný. Sice lepší, ale jen tři hvězdy. (05.05.2022)

Milé píp šou Dagmar Bláhové. Menzel taky herecky potěšil svým rozpačitým doktůrkem. (25.10.2012)

Směsice genialit, polopatismů a trapností - jako každá Chytilová. Tady je to ve prospěch toho lepšího, s příslibem dalších filmů plných perel a pak těch dalších, plných hovadin. Na mnoha místech se snaží Chytilová dost toporně zobecnit situace mezi mužem a ženou. Když netlačí na pilu a hraje si se situací samou, tak je výsledek mnohem lepší, a ta obecná platnost se dostaví sama od sebe. (16.12.2013)

I co se týče samotné filmografie Věry Chytilové je Hra o jablko takovým zapadlým a přesto velice kvalitním filmem. Jiří Menzel jako mrzoutský a stoprocentně menzelovský porodník a Dagmar Bláhová na samém počátku své herecké kariéry ve velice bázlivém sbližování se, které vyniká právě optikou neopakovatelné Věry Chytilové. Kodet nebo Lábus ve vedlejších rolích také jistě každého potěší. (23.10.2016)

Já paní Chytilovou prostě nemusím. Její naivní představa, že ženy jsou Ty úžasné, bezchybné, dokonalé a vše jim kazí muži ( Ti jsou samozřejmě pravým opakem ) je nejenom neskonale pitomá a zcestná, ale hlavně velice nebezpečná. Některé plody tohoto názoru se už nepříjemně obrací proti všem. Jedna hvězdička za výkon Dagmar Bláhové.Zajímavý komentář Maq. (24.11.2016)

Když si pročítám zdejší nadšené komentáře, musím připustit, že jsem film nejspíš nepochopila. Nepozorovala jsem v něm nic ze zde velebené hravosti, rafinovanosti, humoru (???), svěžesti a kdoví čeho ještě. Pro mě to bylo dosti úmorných 92 minut, během nichž mně velmi nesympatické postavy řešily pro mě zcela nezajímavé věci (bylo mi vážně úplně jedno, kdo má s kým poměr a které postavy spolu nakonec skončí). Na tomhle filmu mě zaujaly jen dvě věci, dá se říci dokumentárního charakteru. A to zachycení "socialistické továrny na porody", jak tu kdosi výstižně napsal, a Praha 70. let (účesy, oblečení, výlohy, automobily). Jen díky tomu jsem film dokoukala do konce. Hudba byla hrozná, velebné burácení se vůbec nehodilo k banálnímu ději, místy hrála tak hlasitě, že nebylo rozumět postavám, a tu příšernou ukňouranou odrhovačku, která mi připadala nekonečná, raději nebudu ani komentovat. Dagmar Bláhová, kterou tu všichni chválí za přirozený výkon, podle mě hrozně přehrávala (možná to byl režijní záměr, to nedovedu posoudit). Tohle byl můj první film od Věry Chytilové a vzhledem k tomu, že je považován za jeden z jejích nejlepších, další si asi hned tak nepustím. PS: Překvapuje mě, kolik lidí tu píše o "feministickém filmu". V čem přesně má být feministický? PPS: Vážně se někomu dělá špatně ze záznamu porodu? PPPS: Považovat záznam porodu za pornografii může jen velmi perverzní jedinec. (Totéž platí o lidech, které "pohoršuje" kojení na veřejnosti.) (31.08.2019)