Tady Havel, slyšíte mě?
Havel Speaking, Can You Hear Me?
Réžia:
Petr JančárekScenár:
Petr JančárekKamera:
Petr JančárekHudba:
Michal RatajHrajú:
Václav HavelObsahy(1)
Prezident, občan, režisér, priateľ, manžel, pacient, muž na sklonku života... Unikátny dokument Petra Jančárka vracia do centra pozornosti Václava Havla v jeho známych, ale aj verejnosti doposiaľ skrytých polohách. Vychádza pritom z nikdy nepublikovaného materiálu natočeného počas posledných rokov jeho života. Film vstupuje do kín v čase, keď Havlov myšlienkový odkaz a dôraz na individuálnu slobodu v spoločnosti rezonujú silnejšie, ako kedykoľvek predtým. Václav Havel k nám znovu prihovára. A my ho znova potrebujeme počuť. (Continental film)
(viac)Recenzie (39)
V roce 2009, jak je zmíněno ve filmu, řekl Havel tvůrcům, ať zaznamenají poslední roky, skutečné odcházení. Tedy tři poslední roky života muže, který pro naší zemi znamená tak moc. Začátek byl slibný, historické záběry, cesta k vysvobození z té prohnilé žumpy a já se těšil, jak se budu dojímat celý film. Skokem se dostáváme do roku 2009+/- a sledujeme poslední roky pana prezidenta. No a mě to přišlo jako strašně nevyužitá příležitost. Chápu, že tvůrci chtěly asi čistě jen dokumentovat dění, ale to je za mě škoda. Není to moc zajímavé, chvílemi je to až nudné a i těch 85 minut bylo hodně. Doufal jsem ve víc a celkem mě to mrzí. 50%, ale spíš palec dolu. ()
Nevím, proč byl dokument o Havlově post-prezidentství a posledních letech jeho života uveden právě v dubnu 2024, tj. 12 a 1/3 roku po jeho smrti, ale podle výsledné podoby soudím, že dokončení nebylo pro zainteresované prioritou... Nebo prostě nevěděli, jak ho dokončit... Nehledě na zadání "natáčet zbytek života ex-prezidenta" film postrádá jakoukoli sjednocující linku, něco opravdu nosného; působí dramaturgicky bezradně. Tu je to stručný medailonek pro zahraniční publikum o Havlově významu, jinde je to film o natáčení filmu, mezi tím zase jakýsi mix zpravodajských záběrů z nejrůznějších setkání a občasných pohledů do zákulisí Havlovy kanceláře nebo soukromí; vše bez detailů a většinou vytržené z kontextů. Film celkem empaticky a dobře připomíná, že Havel byl člověk plachý a přitom velmi společenský, se stále živým zájmem o věci veřejné. Použité citáty také připomínají, že Havel měl dar brilantně formulovat myšlenky. Bohužel jejich výběr někdy působí arbitrárně, až banálně, čímž Havlovu odkazu spíš ubližuje. Koneckonců onu intelektuální Havlovu tvář film upozaďuje, jak to jen jde: V době post-prezidenství (2003-2011) byl Havel stále veřejně aktivní, ale v mnohem širším smyslu, než naznačuje tento dokument. Za celých 85 minut není ukázána žádná interakce s tehdejšími politiky (odtažitou Klausovu gratulaci k narozeninám nelze počítat); není zmíněno cokoli ze společenské, politické a kulturní reality tehdejších dnů, např.: vstup ČR do EU, celospolečenská debata o radaru v Brdech, peripetie s podpisem Lisabonské smlouvy, šaráda kolem Kaplického knihovny, Paroubkovo sestřelení českého předsednictví EU, několikeré volby... Dokument sugeruje, že nic z toho se během Havlova post-prezidentství nestalo (příp. že to bylo zcela nekontroverzní), že k tomu tedy ani neměl co říct... Občasné střípky v podobě krátkých záběrů bez kontextu (např. kratičký úryvek z projevu v europarlamentu či házení volebního lístku do urny) se nedají moc počítat. Nevíme, co si myslí o tom, co se píše v těch rozečtených Respektech a knihách, které má na stole... Zkrátka nevíme, jaké jsou jeho názory na tehdejší dění. V tomto nemůže být kontrast ke Kouteckého Občanu Havlovi, který zachycuje dobu Havlova prezidenství, větší. Václav Havel byl člověk dialogu a Tady Havel, slyšíte mě? vyloženě trpí nedostatkem dialogu. Filmu by prospěla přítomnost osobnosti, která bude s Havlem rozmlouvat. Namísto toho vidíme Havla obklopeného fanoušky, obdivovateli, přáteli a známými, kteří víceméně pouze naslouchají; film je do značné míry o nich a o tom, jak Havla uzavírají do paradoxní samoty. A počínaje tou nešťastnou mozkovou příhodou během návštěvy USA je to také časosběr chřadnutí a fyzického odcházení. Díky za neznámé záběry a tak nějak za připomenutí Václava Havla, ale jinak se vám to, pane Jančárku, moc nepovedlo. ()
Jsem v pokušení dát pět hvězd, ale to se nedělá, když člověk film neviděl. Zato ti, co dali odpad či jednu hvězdu ho neviděli, jelikož do kina na něj rozhodně nešli, jinak by to byli pokrytci. Ovšem chcimírové a další tu budou opakovat komunistické bláboly typu humanitární bombardování, které Havel nikdy neřekl. Váží si ho celý svět, jen část Čechů má raději bratry na východě, co nás půl století řídili a z toho 20 let okupovali. Míval jsem za jeho prezidentování výhrady, než jsem později pochopil, co všechno skutečně mohl a co ne. Zaprděná česká kotlina bude ale brblat stále, jelikož to snad máme v národní povaze. Za mě doposud nejlepší český prezident, kterému se jen tak někdo nevyrovná. Až uvidím film, doplním sem recenzi. ()
Havel, loutka a pejsek maďarského žida Schwartz Györgyho, dnes známého jako George Soros. Přes Havla si zde rozjel svůj byznys. Celé to odklonění na západ, celá ta politika zde, ten způsob života. To, jak dnes drtivá většina přemýšlí, Jak jsou všichni naučení a vycvičení věřit jen jedné "pravdě". Smutné je vidět, jak ho liberální čecháčci opěvují za jeho skutky až do nebes. .....Demokracie rozkvétá byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta dnes dvojnásobně kradou. Ti, kdo nás léta týrali nás vyhazují z práce. A z těch kdo pravdu zpívali dnes nadělali zrádce. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce. A z těch kdo pravdu zpívali dnes nadělali zrádce...........Demokracie zavládla zpívá nám Gott a Walda. Zbaštíme sóju bez sádla u strejdy Mcdonalda.... Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem..Pod střechou velký partaje se u koryta sejdem... Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem. Pod střechou jedný partaje se u koryta sejdem .........Demokracie dozrává do žaludečních vředů. Bez poctivosti bez práva a hlavně bez ohledů. A je to mýlka soukromá snad optického klamu. Že místo srdce břicho má. A místo duše tlamu.... ()
Majstrovská dramaturgia robí z filmu silný divácky zážitok. 90 minút mi pocitovo prešlo ako 5 minút, bol som úplne pohltený. Bezprostredne po dopozeraní som si však uvedomil, že filmu chýba akákoľvek výpoveď, či presah - je to iba fantasticky natočený nekritický fanservice. Kirchhoff v porovnaní vyhráva na plnej čiare. Pretože je subverzívny, nejde natoľko po srsti. 3,5* ()
Přehlídka panoptika té nejnevybranější společnosti na jednom místě. Čecháčci co jsou rádi že si se svým jednociferným IQ dokázali založit ČSFD profil tu budou moralizovat a kárat zrovna Havla - jednoho z celosvětově nejuctívanějších lidí co naše republika vyprodukovala (což jde i v dokumentu postřehnout) aneb "Velcome to Čekyja". Některým lidem z našich (ko)kotlin by prospěla návštěva na čerstvém vzduchu. Ale holt musí mít názor na všechno, který vlastně ani nikoho nezajímá. Tak rychle nasednout do vlaku a hurá na demošku na Václavák bojovat za mír!!! ()
Slyším Vás, pane prezidente... Váš odkaz a poselství předávám dál, teď už i svým vnoučatům. Díky za vznik tohoto civilního, odlehčeného a vtipného dokumentu o odcházení velké a charismatické osobnosti, jakou byl Václav Havel. ()
Pět hvězd dávám hlavně proto, že tu opět řádí absolutně nechutní dezoláti. ()
Tak nakonec jedna hvězdička aspoň za to, že Havel lidi spojoval. A spojoval je dobře. Tolik lidí mu nemohlo a nemůže přijít na jméno, že to už snad nikdo jiný nedokáže. A snažil se, aby jich bylo co nejvíce. Ať už např. za jeho vřelý vztah k Sudeťákům, ke globalistům, k NATO, k házení bomb "made in USA" na civilisty v mnoha zemích, atd. ... Jeho obhajoba bombardování Srbska bombami "humanitární povahy" je již nesmrtelná, vč. jeho lísání ke krvavé Madle alias řeznici z Balkánu. Jeho fantasmagorie o světě bez hranic s jednou globální vládou se snad nikdy nenaplní. Dodnes nechápu, kolik lidí zbaštilo tu jeho falešnou masku roztomile mumlajícího humanisty. PS : Jen čistě pro formalitu, aby některé zdejší prostoduché a ztracené duše neblábolily něco o komunistických blábolech, tak výrok Havla zněl : "Nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární." ()
kdyz se odprostim od politiky a vzpomenu si na sve mladi, tak ja si havla pamatuju jako srandistu a to v tom snimku je....bylo to mile, vtipne, apoliticke...dojemne. ackoliv politicky nesouznim, tak film to je povedeny. ()
Spoludivák (jehož neznám) to ohodnotil slovy "pražská kavárna" si udělala radost za peníze daňových poplatníků (spoluprodukovala Česká televize). A já s tím souhlasím. Né proto, že bych chtěl snižovat Havlův význam, ale proto, že v dokumentu vystupovali jen Havlovi vlezdoprdelkové a nikoliv důstojní a nestranní komentátoři. Ani sv. Havel nebyl bez viny. ()
Nemohu jinak než dát 100%. Po tom všem politickém humusu, který už několik dlouhých let musíme zažívat, je tento film krásným a osvěžujícím návratem do doby, kterou zřejmě už nikdy více nezažijeme. Fascinující je zde především Havlova upřímnost, ryzost a neskrývaná dětská radost z obyčejných věcí. Životní radost a nadhled člověka, který se rychle blíží ke konci svého života, je si toho vědom a přesto zůstává lidský, přátelský, skromný a nepatetický. P.S.: Nejodpornější, nejfekálnější a totálně ke zblití moment filmu je ten, kdy Havel slaví 75. narozeniny a zjeví se tam Václav Chillské-Pero-Kikina Klaus a svým ukňouraným, mečivým, buzerantským hláskem Havlovi jakože "gratuluje" k narozkám. Doporučuji mít blicí pytlík při ruce. Pane prezidente Havle, chybíte nám! ()
Mám k osobě prezidenta Havla vesměs vztah vřelý, mnohdy mi jeho sofistikované projevy chybí v dnešním veřejném životě. Nemusel jsem, ale chtěl jsem si to takto uvést. Má to totiž i lehký vliv na celkové hodnocení, neboť jsem mu mírně nadsadil. Bohužel nepřijde mi dokument o posledních letech Havlova života jako moc zvládnutý. Bylo vidět, že toho materiálu bylo méně než měl Pavel Koutecký při tom pro mě nejlepším dokumentu o Havlovi Občan Havel a to o dost. Jsou tam nějaké zajímavé momenty jako třeba když se třeba potká Havel s Klausem po letech, ale jsou to spíš jen takové drobné střípky, jinak se tam ta zajímavost hledá špatně. Dá se tam cítím nějaká struktura, i z těch tří natáčených let, kdy stežejním bodem je příprava filmového Odcházení. Bohužel pak už je to jen pozorování Havlova chřadnutí a návštěv lékařů. Objeví se Dalajláma, Albrightová, či na malý okamžik Miloš Forman, kdy spolu s Havlem prohledávají gauč a fotel, jestli tam nezapadla disketa se záběry a modelem Kaplického Blobu a roztomilé rozmlouvání piva od manželky Dagmar. Tam to bylo hezké, ale kraťoučké. Jinak je to spíše drobně nezábavné a i na tak krátkou stopáž jako 85 minut. Nicméně jak říkám, trošku z úcty nedám dvě ale tři, byť by to asi sneslo, ale zavírám očka. 50% ()
Bylo potřeba to udělat a dobře, že se tak stalo. ()
Člověk z lidu, který byl tak nezištný, že mu nakonec museli vnutit Barandov a dům na Rašínově náměstí a Lucernu a další. A přesto, že v podstatě nikdy nic pořádného nedělal, aby si vydělal, tak pořád vymetal akcičky a měl na ně. Hodně zajímavé, ale do ikon nikdo moc šťourat nechce, pokud by to mělo být ze špatné strany. Za mě osobně byl spíše průměrný až hloupý . Ale bohužel na jeho jméně a hlouposti, se svezli ti, co to tu podělali na desítky let dopředu. A on se rád vezl s nimi. Nicméně to jsem hodnotil jen "mistra" Havla. Dokument je o prdu a jen se snaží dělat z průměrného člověka skromného génia. 40% . A to i když neutralizuji svoji averzi k Havlovi. A blbec William tu 13.4. něco mele o " celosvětově nejuctívanějším" čechovi. Nemám více slov, než že je to vůl, se kterým by jsem si velice rád sednul ke stolu a pokecal o roce 1989. Nicméně, nebudu tu hanět dlouhodobou glorifikaci nudné osoby V. Havla.. já hodnotil dokument. A ten nebyl ok. Kryl se tohohle současného marasmu a glorifikace Husáko-Havlovského levelu nedožil a může být jen rád. Havel je momentálně velebenější než Gotwald, ale přitom stejným způsobem. Je to takové lezení do zadku " in memoriam". ()
"To vůbec nevadí, že nemáte výraznou osobnost. Výrazná osobnost jde velice snadno mediálně vyrobit." Bývalý diplomat Petr Kolář (přítel po boku) v ČT v rozhovoru o situaci v Sýrii v roce 2016. ()
Víte, proč pojmenovali letiště po Václavu Havlovi? Protože chlastal jak letadlo Boeing 747. Na večírku jsme se pokoušeli vyvolat ducha Václava Havla. Podařilo se, zmizel karton cigaret a láhev slivovice. Ti lidé jsou z Václava Havla tak nemocní. ()
Skvěle natočený dokument. Komu bylo dáno, mohl slyšet poselství moudrého muže, který se mohl pyšnit mnoha oceněními, ale nedělal to, neboť jej zdobila vlastnost velkých osobnosti a sice osobní skromnost. Mnohokrát o sobě řekl, že je plachý a mnohokrát to ve svých postojích a osobních projevech dával najevo. Dokument dávalo místní kino v podivném čase - pátek 17.00 , snad právě proto byla návštěvnost skromná. plně si snímek vychutnali zejména anglofonní diváci. Je připraven pro zahraniční projekce a myslím, že bude mít úspěch. Trochu mě pouze mrzí, že střih dokumentu vykreslil jeho druhou manželku v trochu podivné póze prostoduché , pedantické osoby, což je myslím trochu jednostranný pohled. 4* ()
Osobní příběh o odcházení... ()
Súvisiace novinky
Kino na Hranici nabízí již po 26. to nejlepší ze středoevropského filmu
Filmová přehlídka, která se tradičně pořádá v polském a Českém Těšíně, opět poskytne novinky české, polské a slovenské novinky poslední sezóny. Koná se již od středy 1.5. do neděle 5.5. 2024.… (viac)