V/H/S/85

Po předchozím díly 99, sem k 85 přistupoval trochu skepticky, ale je pro mně překvapením, jak se to tady celé povedlo. Hororové to sice moc neni, až na hlavní příběh který se odehrává v laboratoři, ale je to kreativní, brutální a vlastně každý příběh je v něčem originální. Jako jasně, nejsilnější je snová detektivka od Scott Derrickson, která je tedy i dost akční a s brutalitou, sem tam Scott rozšoupnul. Ale ty další podvídky, se nemají za co stydět, takové Jezero a Oslava, který sou krásně propojený a každá má skvělé vyustění. Zprávy a Virtuální realita, zase vsázejí na klasické téma a byť sou tu asi nejslabší, tak přesto sou na tom podstatně lépe, než třeba takový loňský Ozzy's Dungeon, což je prostě debilita. Taky se mi líbilo, jak to bylo celé vystilizované, to zrnění, to že je obraz ve 4:3, praskání, přeskakování obrazu a další věci, co k vhskám patřilo. A hodnocení povídek ? Snění-5*, Jezero-5*, Oslava-5*, Laboratoř-5*, Zprávy-4* a Virtuální realita-4*. Spokojenější s 85 rokem víc být nemohu. (01.11.2023)

Po roce, je tu další VHSka a oproti té minulé, je to teda značně lepší a to díky zkušenějším režisérům. Líbil se mi hned ten úvod u jezera, na který naváže čtvrtý příběh. Ta atmosféra na člunu, byla příjemně děsivá a nechyběl ani bizarní závěr.  Ve druhém přijde zemětřesení a hledání východu z budovy. Trošku chaotické a finále, které mě nijak neoslovilo. Třetí povídka o virtuální realitě, byla ze všech nejnudnější, ono víceméně všechny ty příběhy mají docela pomalejší rozjezd a to mě maličko sralo. V závěru ale přišla třešnička s názvem Dreamkill (Scott Derrickson) a to byla vyloženě krvavá, brutální lahůdka. Detektiv dostane kazetu s vraždou, ještě před tím, než se stane. To bylo fakt výborný.  No a ten monster Horor, co běží cik cak mezi jednotlivými příběhy, nebyl špatný, jen díky povedenému závěru. Rozhodně lepší než 99, ale stále to u mě vede vynikající 94. Každopádně, vidět každý rok novou kazetu zrovna dvakrát asi nepotřebuju. (19.11.2023)

Na VHS sérii koukám už jen z nemilé povinnost, kdyby se náhodou naskytlo něco zajímavého a většinou to směřuji na období Halloweenu, aby mě tolik nebolelo, když to bude trash. No trash to byl a celkem bolavej. Líbil se mi v podstatě jen začátek a ta poslední povídka Scotta Derricskona, který vypracoval tu prvotní atmosféru v baráku do velmi intenzivní podoby, jak u něj bývá zvykem a bylo mi celkem nepříjemně. Jinak je to ale klasická smršť až příliš schválně nekvalitních prolínajících se obrazů, na které už v dnešní době odmítám koukat s nějakým zaujetím. Vesměs je to pořád to samé dokola a spíš mi to příjde jako soutěž o to, kdo vymyslí debilnější scénář. Ještě to bývá vždycky pekelně dlouhý a vůbec si to neužívám. Asi bych už měla s tímhle nešvarem přestat. (26.02.2024)

Slabé tri, aj to v podstate len za prestrelku na lodi, pretože to bola jedna z najintenzívnejších scén, aké som v posledných rokoch videl a vlastne jediný segment, ktorý som si užil a zaujal ma. Sériu V/H/S nemám príliš v oblube, pretože príspevky do nej sú vždy chaoticky zostrihané a väčšinou ich nič nespája, takže to beriem len ako taký chaos s troškou násilia a krvi. Ale nebudem to tu haniť, pretože je to už šiesty diel, takže si film svojich fanúšikov určite nájde. (07.10.2023)

V/H/S found footage antalógii dávam vždy šancu len, aby ma zakaždým sklamala. A inak to nie ani pri 85tke. Prvý segment No Wake od Mike P. Nelsona, režiséra pomerne zaujímavej novej verzie Wrong Turn, síce nie je zlý, má pomerne prekvapivý vývoj a jednu fantastickú prestrelku na lodi, akurát je nevypointovaný a skôr pôsobí akoby vám niekto pustil päť minút z dvojhodinového filmu a ďalej nechal tápať. Škoda, lebo toto malo nábeh na zaujímavý segmqent, ale skončilo ledva na pol ceste. (5/10) / Druhý v poradí s názvom God Of Death od Gigi Saul Guerrero (Bingo Hell) je síce lepší než som čakal, ale to pri pohľade na odpadovú filmografiu režisérky nie je žiadna pochvala. Jedno zemetrasenie, príšera, ale celé to nemá tú správnu temnú atmosféru o akú sa snaží. (4/10) / Tretí TKNOGD od Natasha Kermani (Lucky) je jednoznačne najslabším prírastkom vo V/H/S/85 o akomsi technologickom bohovi. Zbytočný, s trápnym námetom, a prakticky nehororový. (2/10) / Štvrtá Ambrosia opäť od Mike P. Nelsona je akýmsi pokračovaním prvého segmentu No Wake, akurát namiesto pokračovania príbehu z No Wake sa zameriava na úplne iné postavy a vlastne príbeh nijako neuzavrie. Neškodný príspevok, ale jedná sa tu iba o obyčajnú prestrelku s policajtmi a pointou, ktorá je už známa z No Wake, takže ničím neprekvapí, skôr zanechá iba viac otázok a vôbec nefunguje ako zamýšľaný segment rozdelený na dve časti. (5/10) / Posledný príspevok Dreamkill od Scotta Derricksona je ten kvôli ktorému sa oplatí V/H/S/85 pozrieť. Skúsený hororový režisér Sinistera, Čierneho Telefónu sa vyhral ako s formátom found footage, rovnako prináša aj jediný príspevok, ktorý pôsobí skutočne filmovo a nie ako nejaký amatérsky počin. Príbeh kombinuje hororové prvky s kriminálkou podobne ako Derricksonov Deliver Us From Evil, a aj keď námetom vlastne ničím neprekvapí a je aj pomerne predvídateľný, tak na takýto krátky segment to vôbec nevadí. Ako celovečerný film by zrejme nefungoval, no do podobnej série akou je V/H/S sa náramne hodí a kiežby takto vyzerala väčšina počinov v tejto sérii. (7/10). / Celá V/H/S/85 je orámovaná príspevkom Total Copy od Davida Brucknera (remake Hellraisera), ktorý je však nefunkčný svojou formou, keďže tentoraz sa nejedná o ucelený príbeh medzi jednotlivými segmentami ako v predošlých V/H/S-kách, ale ktorý náhodne naskakuje počas sledovania ostatných príbehov na pár sekún a zaujímavý začne byť až v záverečných piatich minutách. Jedná sa o typický monster horor s vtipne vypointovaným záverom, ale nič viac. Očakávania boli od Brucknera rozhodne väčšie. (4/10) / Vo výsledku tak ďalšia priemerná V/H/S-ka, ktorá je síce lepšia než predošlá otrasná V/H/S/99, ale opäť neponúka nič viac než zväčša len priemerné segmenty. CELKOVO: 5/10 (08.10.2023)