Řbitov zvířátek: Pokrevní linie

Pet Sematary: Bloodlines nie je na pomery hororov žiadnou jadrovou katastrofou, po ktorej by som si chcel vylúpnuť oči. Je to bežný priemerný horor, ktorý z radu svojich žánrových bratov nevyniká v absolútne žiadnom smere. Ak by film nepochádzal zo známej knižnej predlohy, zrejme by som sa o ňom ani nedozvedel. S prižmúrením oka za skvelého Jacka Mulherna dávam 5/10. Ale bolo to naozaj tesné. V Pet Sematary: Bloodlines niekoľkokrát zaznie hláška „sometimes dead is better“ – „smrť je niekedy lepšia“. Otázkou zostáva, či by nebolo lepšie, keby sa na večný odpočinok odobrala aj táto hororová séria. Viac v recenzii. (06.10.2023)

Také malé priživenie sa na známom námete, ale vyslovene tragédia to nebola. Horová časť je však sklamaním, bez strachu aj bez vzrušenia a keď príde nejaká skákačka, tak vy ju už očakávate dosť v predstihu a je desivá asi ako Saxana na metle. Takže pre echt fanúšikov žánru horor sa oprávnene môže film stať práškom na spanie. (09.10.2023)

Jde značka Pet Sematary ještě něčím posrat? Hold my Beer.. Chaboučká atmosféra to subjektivně natahuje na dvě hodiny, slunečnice žánrových klišé je téměř vyzobána, jelito Juda Crandalla máte chuť pohřbít někde hodně daleko, aby byla jistota a otrávený Duchovny má pod očima vaky, že by se tam vlezla Scullyová i s kabátem. Řeknu vám, nechtěl bych mít v Ludlow na starosti tu ceduli na hranicích města s aktuálním stavem populace. Někoho zakopete a za pár dnů se tam už zase producíruje…kdo to má hlídat?! (20.10.2023)

Hezky natočený, slušně zahraný, ale naprosto zbytečný film. Ona pokrevní linie je snad to největší klišé, které se používá snad ve všech hoprorech, kde se vyskytuje městečko s minulostí a ten zbytek je o tom, že je potřeba zlikvidovat ty, co se vrátili. Nic víc. Notabene nejedná se o nějaké dynamické vyprávění, ale spíš o poklidné plynutí děje, které naruší až, z mého pohledu trochu zmatené, finále. Jednou se to dá a až to bude v češtině, může to být fajn kulisa k žehlení. 40% (08.10.2023)

Hlavním tahákem před projekcí pro mě výjimečně nebyl příběh, ale dvě jména: Duchovny a Grier. Inu z Pam už je zakulacená babča a David je zase pro role zemitých vidláků příliš uhlazený a tváří se příliš oduševněle. Ale rád jsem je po čase viděl oba. A nakonec i ten děj mě bavil a dlouho jsem ho viděl na čtvrtou hvězdu. Moje oblíbený šedesátky, hippies, travka, válka ve Vietnamu, fajn muzika, děsivě zlověstný čokl, rozkousané předloktí, stržená kůže na nártu, občas nějaký ten krvavý mord... Ale závěr se nepovedl. Zaprvé když budu v domě, kde (prý) začíná hořet, nejdu se schovat do sklepa, že jo, ale vyběhnu ven. A zadruhé (SPOILER) to přežila ta protivná blonďatá nána, a to ještě navíc dost debilním způsobem. Na jedno použití dobrý, ale repete nebude. (24.10.2023)