Tajomná pokožka

Čistý film o špinavých věcech. (SPOILER WARNING) Při sledování výtečné adaptace prvotiny kansaského spisovatele Scotta Heima (*1966) člověka až mrazí, když si uvědomí, s jakou chladnou obyčejností vypráví o zneužívání dětí (viz obsah). Vytvořením dojmu všednosti, až každodennosti, se zkušenému nezávislákovi Greggu Arakimu (*1959) podařilo jednak se vyhnout nabízejícímu se patosu, a jednak skvěle předestřít pocity dětí, jež se se sváděním ze strany dospělých setkají (bezelstně dospělým věří, že je to normální). Podobně jako Viscontiho Smrt v Benátkách (1971) tak působí i Mysterious Skin velmi čistě, nekonfliktně: není tu nikdo, kdo by moralizoval (jako v rozporně přijatém Notes on a Scandal /2006/), nejde o zákeřné rodinné spiknutí (veleúspěšná dánská Rodinná oslava /1998/), chybí tu juxtapozice náboženství a pedofilie (na níž stojí Almodovarova Špatná výchova /2004/) či konflikt v rodině (My Own Private Idaho /1991/). Idyla je téměř dokonalá: pro teenagera amerického maloměsta jakoby nebylo nic normálnějšího, než na hřišti sbalit dalšího kunšafta (postava Erica, kterého jedinečně ztvárnil Joseph Gordon-Levitt), popřípadě si výpadky paměti (jež vytěsnila trenérovo svádění) vyplnit sny o únosu mimozemšťany (postava Briana). Odtržení lásky a sexu nemůže být důslednější. O to zrádnější a bolestnější je pro oba hrdiny konečné uvědomění si své minulosti. Film lze vykládat různě, já bych se spíše než k "odpudivému melodramatu" (BBC) přiklonil k "nejdojemnějšímu filmu o zneužívání dětí, který jsem viděl" (Roger Ebert). Jisté je, že Gregg Araki (jinak vystudovaný filmař a producent) tímto dílem potvrdil své místo v novodobém proudu filmů zvaném New Queer Cinema, do něhož jsou řazeni ještě například Gus Van Sant (zmiňované My Own Private Idaho) či John Cameron Mitchell (naposledy Shortbus /2006/). I když už Mysterious Skin neoplývá tak otevřenou snahou šokovat, kterou se vyznačovaly Arakiho předchozí filmy (Zkurvená generace /1995/), svou "normálností" je o to působivější. Koneckonců do svého programu si ho zařadily věhlasné festivaly jako Sundance či Benátky. (02.01.2008)

Nikdo by si nikdy nechtěl projít tím, čím si prochází hlavní hrdinové v tomto filmu. Strnule jsem seděla na gauči a sledovala dění ve filmu. Když se člověk zamyslí a uvědomí si, že tohle se děje i ve skutečnosti, přepadne ho jakási "hrůza" z toho, co se děje, co naše oči ještě nikdy nespatřili či nespatříme, ale přitom je to všude kolem nás. Po světě se pohybuje spoustu dětí a dospělých lidí, co již od raného dětství na srdci nosí obrovské břímě a snaží se zatlačit vzpomínky co nejhlouběji do sebe, až jednoho dne se vše vyvalí na povrch a nikdy byste nevěřili jak zdrcující minulostí si museli projít. (30.09.2011)

Na tomto mieste nechcem riešiť otázku, či sme determinovaní vlastným detstvom alebo dedičnosťou, pretože za konštruktívnejší považujem fakt, že naše konanie má schopnosť sformovať alebo zdeformovať tých druhých. A čas sa vrátiť nedá... Arakiho film je plný dotykov - od nežných cez zakázané, surové či zvrátené - ktoré sa dotknú za zvuku tónov Sigur Rós v nejakej podobe aj Vás. U mňa vyvolal stav podobný mrazovému šoku zo známeho Aronofskeho filmu Requiem za sen. (17.03.2010)

Ojedinělý film, který se konečně zabývá i jednou z příčin odlišné sexuální orientace. Pedofil, který je na postu nějakého vedoucího sportovního oddílu, skautů, hudebního kroužku atd. si prostě vezme co chce a pro dítě to je většinou trauma na celý život. Tady se řeší výpadek paměti jednoho z hlavních hrdinů.....Zajímavě zpracované obdobné téma je i v norském filmu http://www.csfd.cz/film/232774-sonner/. Faye skvělý komentář!!!! (18.02.2009)

Film je v niektorých scénach naozaj len pre otrlého diváka, asi z neho budem mať na pár nocí aj zlé sny. Keby týmto štýlom natočili Bohemian Rhapsody, asi by na neho nemohli chodiť rodičia s deťmi a kasový trhák by sa nekonal. No keď sa má poukázať na zneužívanie detí a k akým dlhodobým psychickým následkom to vedie, príjemný film to byť nemôže. Tá linka s UFOm mi tam trochu nepasovala, ale ako odľahčenie ok, asi by bol film bez toho úplne neznesiteľný. Keď film u ohrozených skupín vzbudí aspoň obavy, že sa niečo podobné mohlo stať alebo stane, tak mal svoj význam, a predpokladám, že o to tvorcom išlo, a nevyžívajú sa len tak v násilí a zvrhlostiach, čo sa stáva aj u známejších filmov. (14.11.2018)