Honba na vlkolaka

„Niektorí tvrdia, že som bol človek, ktorý sa občas menil na vlka. Ja si myslím, že som bol skôr vlk, ktorý sa občas menil na človeka.“ V prvej polovici 19. storočia španielskymi dedinami (v zovretí temných lesov, ktoré poverčivým dedinčanom na dobrej nálade nepridali) otriasla séria vrážd (prevažne žien). Telá boli nájdené v horách, roztrhané, dokonca zbavené tuku (napr. z oblasti stehien). Niektorí sa prikláňali k názoru, že vrahom je šialenec. Ďalší, že zabíja svorka vlkov (začalo ich masové vyvražďovanie za odmenu, ale nepomohlo). Niektorí sa prikláňali k názoru o vlkolakovi. Nakoniec bol pred súd postavený dobre vyzerajúci (čo mu v nadväzovaní vzťahov so ženami pomáhalo) obchodný cestujúci Manuel Romasanta. Tvrdil, že sa premieňa proti svojej vôli na vlka a v tej chvíli nevie ovládať svoje krvilačné správanie. Niektorí experti, hoci dav si prial popravu, sa pred súdom zhodli na tom, že môže trpieť tzv. lykantropiou, teda duševnou poruchou, kedy pacient verí, že sa dokáže meniť na vlka. Táto choroba bola rozšírená hlavne v „temných dobách“, kedy ľudia mali sklon veriť „rozprávkam“ a ak navyše lykantropia postihla retardovaného jedinca, ktorý bol navyše napr. znetvorený, nebol dôvod myslieť si, že lykantropia neexistuje. Ak aj vás táto téma fascinuje, asi ste videli mizerné BRATSTVO VLKOV - HON NA BEŠTIU. Pojednávalo o čomsi podobnom (o storočie skôr došlo vo francúzskej lesnej oblasti Gévaudan k desiatkam vrážd, no páchateľ nebol polapený). V prípade HONBY NA VLKOLAKA som znudene čakal vlkolačí krvák. Nevedel som, že niečo také sa kedysi naozaj stalo (ale ťažko sa baviť o „histórii“, sú to už skôr mýty a legendy). Výsledok ma tým pádom spočiatku nadchol. Bohužiaľ to rýchlo prešlo - priveľa zlých postáv s čudným priestorom (myslíte si, že postava X bude ústrednou a zrazu je zabitá alebo na 45 minút zmizne z plátna) či chaotické časové skoky (nevedel som, či scéna Y chronologicky nasleduje po predchádzajúcej alebo sa odohráva o 3 roky skôr). Ak necháme bokom zopár fajn nápadov (premena na vlka), je to rozčarovanie, aj keď snaha bola. (17.03.2011)

Velice zvláštně podaný "vlkodlačí" příběh, plynně (i když to, pravda, občas drhne) přebíhající z historického dramatu do krimi, následně romance, aby se nezapomělo na soudně-lékařské drama. Scénáristé tento příběh založený na skutečných událostech prostě patlají hlava nehlava, což mu dost ubírá na kvalitách. Velká škoda, protože film obsahuje spoustu zajímavých věcí - je to první film, v němž se člověk nemění ve vlka, ale vlk v člověka (a samotná scéna proměny je po technické stránce velice povedená, nápaditá a vcelku originální). Julian Sands je sice trochu suchší, ale ksichty pro svou roli háže dobré, Elsa Pataky je bez debat, má to docela dobrou kameru, historického ducha a výborné scény pokaždé, když se v nich objeví malý ptáček (skvělé). V konečném důsledku velmi rozpačitý film. Nečekejte vlkodlačí horror, budete zklamáni, pokud vás baví historické krimi drama, můžete být i spokojeni. 2,5* (09.06.2011)

Galicie 1851. Lidé se bojí chodit do lesů, protože čas od času tam někdo prostě zmizí. Pokud dojde k nalezení těla, je vždy zohaveno a roztrháno. Lid je přesvědčen, že to dělají vlci. Starosta oblasti zakazuje chodit do lesa bez povolerní a za každéhon zabitého vlka je nabízena odměna. Lidi však i nadále něco vraždí dál.... Viník je i přes pátrání nepolapitelný a tak se začíná šuškat, že je to práce vlkodlaka, který se přes den mění v počestného občana a za nocí vraždí. Do oblasti proto přijiždí věhlasný profesor, který má za pomoci vědy a svých znalostí pomoci lapit tuto nestvůru... Ten po ohledání mrtvol tvrdí, že je to dílo člověka.... Snímek je natočen podle skutečné události a je celkem dobře koukatelný. Ale i přes hodně zajímavý námět, který mohl být dotažen skoro až k hororu, naprosto postrádal napětí. To je velké mínus, protože vše bylo solidně zpracováno, dobový výprava, hezká kamera, hudba...Pro mne doposud neznámí španělští herci hráli dobře a Elsa Pataky je fakt nádherná ženská. Celé to tedy v souhrnu skutečně působí televizním dojmem a ubrat na stopáži, mohl Romasanta být dalším dílem Dobrodružství kriminalistiky... Dávám tři štříbrné kule. * * * (30.06.2012)

Být devátým synem není žádné terno, což by jistě mohl potvrdit Manuel Blanco Romasanta (méně než jindy charismatický Julian Sands). Ve skutečnosti byl Romasanta z pěti dětí a z třinácti přiznaných vražd mu jich uznali devět.... Jinak podle folkloru španělské Galicie se mohl stát vlkodlakem sedmý syn. Tolik k číslům. Romasanta měl neujasněnou sexualitu, vraždil a vyráběl mýdla z lidského tuku. Pro film se ale hodil lépe vysoký urostlý muž, který neměl problém svést jakoukoliv ženu. Historické drama s nádechem hororu má místy působivou vizuální složku, přízračnou atmosféru, kopici znetvořených mrtvol a vcelku vydařenou scénu transformace. Zuřiví vlci, hořící kočár řítící se lesem a poslední let malého pěvce patří mezi nejpůsobivější scény. Půvabná Elsa Patakyová se neváhá předvést v plné kráse. Ač se nejedná o klasický vlkodlačí film, své kouzlo má. Hodnocení z dřívější doby ponechávám. (27.08.2018)

Titulok filmu pomerne dosť zavádza, čo rapídne ovplyvnilo očakávania diváka. Nejedná sa o žiadny horor, ktorého príbeh by bol postavený na princípe lovu vlkolaka, no ide o historickú kriminálku, ktorá si berie na paškál udalosti z 19. storočia, kedy v jednej časti Španielska, dochádzalo k množstvu brutálnych vrážd. Nakoľko mali obete známky po atakoch vlkov, tak ako to bolo v danej dobe zvykom, začali sa šíriť zvesti o vlkolakovi, ktorý napáda ľudí. Divák sa síce nedočká žiadneho mimoriadneho gore či násilia ako takého, no tento snímok určite nie je sklamaním, po ktorom by mal človek dojem, že vyslovene zabil svoj čas. Tak nízke hodnotenie si nezaslúži .. (19.04.2018)