Réžia:
Paul HaggisKamera:
J. Michael MuroHudba:
Mark IshamHrajú:
Sandra Bullock, Don Cheadle, Matt Dillon, Jennifer Esposito, William Fichtner, Brendan Fraser, Terrence Howard, Ludacris, Thandiwe Newton, Ryan Phillippe (viac)Obsahy(1)
V bojovej zóne intolerancie nie je nikto v bezpečí. A nikto nie je imúnny voči zúrivosti, ktorá vyvoláva násilie a mení životy. Gazdiná z Brentwoodu a jej manžel, okresný prokurátor. Perzský majiteľ obchodu. Dvaja detektívi, ktorí sú milencami. Riaditeľ televízie a jeho manželka. Mexický zámočník. Dvaja zlodeji áut, policajný nováčik a kórejský pár v strednom veku. Všetci žijú v Los Angeles a počas nasledujúcich 36-tich hodín sa ich cesty pretnú... Pestrá mozaiku osudov ľudí z rôznych etnických skupín, ktorých rozdeľuje nedôvera, strach, bigotnosť i rasové predsudky, sa odohráva počas celkom obyčajného decembrového dňa v uliciach Los Angeles, kde tisíce ľudí prežívajú svoje všedné každodenné starosti. Mladý policajt Ryan zastupuje v meste zákon. Svoju frustráciu si však vybíja šikanovaním černochov. Jeho mladému parťákovi Tommymu sa jeho prejavy rasizmu nepáčia, ale nikdy nezasiahne. Obeťou Ryanovho besnenia sa stane aj bohatý černošský režisér Cameron so svojou manželkou Christine. Všetci obyvatelia mesta sa snažia prežiť vo svete plnom nedôvery, rasistických predsudkov, zloby a strachu. Daniel sa snaží upokojiť svoju malú vystrašenú dcérku príbehom o neviditeľnom nepriestrelnom plášti, ktorý jej oblečie, aby bola v bezpečí. Tommy dostane radu, aby stiahol sťažnosť na Ryana a radšej si našiel iný dôvod prečo sa chce nechať preložiť. Cabot žiada detektíva Grahama, aby urovnal prípad zastreleného policajta, pretože je pred voľbami a on potrebuje hlasy černošskej komunity... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (1 247)
Mrazivý obraz našej zvrátenej spoločnosti ktorý nalieha na každý morálny aspekt ľudskej duše. Dychberúce herecké výkony a režisérov cit pri gradovaní jednotlivých scén robia z tohto filmu ukážkový apel na otázku rasizmu, ktorý sa však nevnucuje tak ako sme na to z iných filmov zvyknutí. Pri niekoho potenciálne príliš vykonštruovaný príbeh, avšak neviem si predstaviť ako inak by sa dali skĺbiť všetky zložky ktoré vo filme vidíme. Pre mňa je Crash jednou krásnou, emocionálne vypätou jazdou ktorá u mňa zanechala niekoľko scén naveky zapísaných v pamäti. ()
I just realized...I'm angry all the time and I don't know why. Veľmi pekná práca s predsudkami. Dôkladne premyslené, ale podľa môjho úsudku nereálne (asi ako všetky diela, ktoré sa snažia byť "drsne skutočné" a vychovať z nás zatvrdilých cynikov). Určite sa oplatí vidieť, len by som uvítal viac humoru a nadhľadu, sledovať film hodinu päťdesiat v neustálom napätí je celkom vyčerpávajúce. ()
Je to hodně pro mě složité, některé příběhy mě zaujali, jiné zas nudili. Bohužel víc dát ani nemůžu! ()
Upřímné. Věřila jsem veškeré emoce a už dlouho mě něco tak nezasáhlo.... ()
Určitě zajímavej film, ale nějakou přehnanou genialitu jsem v něm nenašel. Hlavně jsem čekal film se Sandrou Bullock, ale ona ve filmu hraje asi tak 15 minut. Příběhy z americkýho života se mi zdály někdy až přehnaný, ale bez trošky fantazie se pořádnej film skoro nedá natočit. Když to zkrátim, tak film se mi docela líbil, ale oskara bych mu nedal. ()
Právě jsem dokoukal a ... tak dokonale přesný film o rasové nesnášenlivosti jsem ještě neviděl. Pár scén se vryje do paměti hlouběji (např. Dillon zachraňující ženu z hořícího převráceného auta, nebo střelec /ne/zasahující malou holčičku v náručí otce), film jako celek pak zůstane v mých myšlenkách natrvalo. A to i díky hudbě, která film výborně podkresluje v klíčových dějových okamžicích. Jednoznačných 100%,a to i přesto (nebo právě proto), jak moc mi je díky tomuto filmu právě teď úzko... ()
Film Crash není žádným předraženým megalomanský dílem. Byl natočen celý v Los Angeles a dává nám možnost nahlednout na rasovou problematiku tohoto města. Je zajimavé, když se nad tím člověk zamyslí hlouběji, tak si uvědomí kolikrát jedná sám na základě předsudků vůči ostatním lidem. Opravdu povedené dílo a oskara si zaslouží poprávu. Moje oblíbená hláška z filmu je: „víš proč mají autobusy MHD velké okna? Hm netuším. Aby všichni ostatní viděli, kdo v nich jede“ :-) Zajímavosti: * Poslední zaznamenaná sněhová vánice v Los Angeles byla 8. února 1989 * První nejlepší film roku (Oscar) od Rockyho (1976), který získal celkově pouhé tři ceny. Moje hodnocení: 90 % ()
Trapná agitka proti rasismu a volnému prodeji zbraní.....oskara nechápu!.. ()
Až přespříliš hra na city. Co se může jevit pro někoho naprosto dokonalým počinem, pro mě je vskutku průhledné a vyděračské průměrné dílko. [70%] ()
Toto je Amerika. Pravý americký sen. Vitajte vo svete, kde sa "plnia" sny. Najkrajšie na tomto filme je, že jeho filozofia sa dá uplatniť všade. Aj u nás. Nezáleží na tom, či svoje "rasistické" presvedčenie dávate najavo pretože napokon môžete zistiť, že ste ešte väčší rasista ak to ukrývate ako zlodej žijúci vo tme. Krásny, múdry film, ktorý divákovi otvára oči o tom, aký naozaj človek je. ()
Emocionálny film o rôznych druhoch rasizmu. Poskladalo sa zaujímavé herecké obsadenie, ktorému sa podarilo vytvoriť pôsobivý výsledok. Rasizmus je v tomto filme skutočne ukazovaný z toľkých rôznych uhlov a v toľkých rôznych situáciach, že to človeka prinúti sa zamyslieť nad rasizmom samotným, nad jeho príčinou a podstatou. ()
Tak tenhle film se mi opravdu líbil. Jak je to všechno tak krásně propletené a ta chvíle když si myslíte, že zastřelili tu holčičku, je prostě euforická. Není to film pro citlivky, je to drama a je to úžasné. Téma je, řekla bych, rasismus, ale rozhodně to není hlavní. Budete se smát, plakat a to všechno díky tomuto úžasnému filmu. ()
Velmi dobrý film,spousta příběhů,které se vzájemně prolínají a ovlivňují,to můžu!!! ()
Zamíchat osudy několika lidí je vděčné i pro filmaře.Tohle není, na rozdíl od českých Samotářů ztracený čas. ()
Láska nebeská o rasizme. Veľa ľudí, veľa silných momentov, emócií, veľa príbehov, ktoré sa pretínajú a ukazujú nám, akí sme zraniteľní a zároveň krutí. Výborný film, v krajine vzniku určite ešte hodnotnejší... 75% ()
Jediná moje výhrada spočívá v tom, že mi jednotlivé scény přišly hodně přetažené, vykalkulované. Tolik náhod by z LA vytvořilo bojovou zónu. Na druhou stranu, dostala mě skvělá režie, výborný dojem zanechaly i herecké výkony. Pokud jde o spřádání osudů jednotlivých lidí do jednoho příběhu, pak podle mě tento film nemá konkurenci. ()
Možno to hraje prehnane na city, a že najemocionálnejšie momenty sú tak trochu premršťené, samoúčelné a zbytočne patetické... ale kurva to bolo dobré! Nemá to súvislý dej, jednotlivé príbehy skôr spája jedna silná myšlienka. Narátal som 4 neuveriteľne silné scény, ktoré svojou výpovednou hodnotou prekonajú mnohé celovečerné filmy...a toto nemôžem ignorovať a naparím 4 hviezdy. ()
Jako Láska Nebeská, ale pro rasisty. Kdyby nebylo těch příběhů tolik a byly více lidské místo pořád omílané rasy (původu?), mohlo to být lepší. Tedy aspoň pro mě... ()
V každom z nás je niečo dobre a niečo zle. Tento film skúma "kto" aký sme. Pri filme som premýšľal hlavne o stereotype a fanatizme osob. Tento film je hlboko dojemný a povznášajúci. Takmer každá národnosť bola v LA zastúpená a všetci boli zaujímavý a realisticky. Obsadenie je skvele , hudba je znepokojujúca. Veľmi silná drama na ktorú nezabudnem. ()
Don Cheadle sedí na předním sedadle svého vozu a rozjímá o něčem neuchopitelném, co lidi v L.A. nutí být k sobě tak rezervovanými. Když se chceš někoho dotknout, musíš se s ním srazit… A protože L.A. je slavné město mnoha lidských osudů, je v mžiku jasné, jaký filmový styl nás čeká - jde však pouze o samoúčelnou příběhovou mozaiku, umění nebo něco mezitím? Oddělit v Crashi ve světle probíhajícího okamžiku zrno od plev je věc nadmíru složitá. Více než často se zdá, že chce Haggis vynášet odvážné soudy a porušit pověstnou hranici politické korektnosti, ale hned na to nastíní i druhou stranu bariéry a alibisticky se tak odsouvá do pozice nezávislého pozorovatele. Jeho jediným odvážným soudem budiž tvrzení, že život je občas pěkně na ho*no. A tuhle nezlomnou pravdu si vychutnáte obřími doušky jednoduše proto, že je to realita, kterou podvědomě známe všichni moc dobře. Stejně jako všechno v tomhle filmu, jehož neochvějně interpretované teorie o lidském chování jsou něčím tak výstižným, že by spousta vlivnějších tvůrců mohla tiše blednout závistí. Většinou mi vadí, když se postavy v podobných filmech neustále potkávají a ovlivňují své osudy, aby vznikaly ty nejnepravděpodobnější situace a bylo na co koukat. Haggis dokázal tohle klišé položit na lopatky a obrátit naruby. Zvládá totiž dokonalým způsobem přesvědčit diváka, že příběh slouží postavám a nikoliv naopak. Každý dílek Crashe má svůj smysl, nutí k zamyšlení a precizně dopilovává celkový obraz, který není jen naaranžovaným pozlátkem pro větší lesk, ale nefalšovaným poselstvím se silným chuťovým jazykem. Více než kdy předtím tlačí v tomto směru na vaše libido perfektní hudba, v jejímž uhrančivém podkresu působí Crash správně pseudo-filozoficky; Tak, abyste se dostali za tu hranici, kdy o tématu začnete opravdu přemýšlet a ne jen povrchně vstřebávat plynoucí děj. Vizuálně Crash zapadá někam mezi Mannovskou vizi nočních neonů a Soderberghův neuhlazený ruční styl (místy připomíná Traffic). Je to mix vydatný a pro film naprosto ideální – krásně podtrhuje podivnou ponurost, která na vás čeká za každým pomyslným rohem. Sem tam ji vystřídá ryzí napětí nebo čirá divácká hrůza, plynoucí z dramatického vyhrocení naprostého nesmyslu (na dvě scény nezapomenu do smrti), ale pak už se zase směle jede dál, zdánlivě na půl plynu. Což v Crashi znamená to, že za pár vteřin bude zase až na podlaze. Je však třeba vypíchnout, na čem Haggisův snímek stojí nejmarkantněji - jsou to herecké výkony jednotlivých protagonistů. Crash svým konceptem připomíná „zábavné“ filmy Roberta Rodrigueze nebo už zmiňovaného Stevena Soderbergha, kde se přední hollywoodská smetánka předbíhá, aby si za pár šupů zahrála u kámoše a ještě z toho vytřískala věhlas, protože onen kámoš je v továrně na sny náhodou poměrně vlivným tvůrcem. Tady však paradoxně většina tvůrců film ještě zafinancovala a nezahrála si v něm pro radost, ale proto, že vycítila potenciál, který scénář nabízí. Snad právě proto, že rozsah role každého z nich nepřesahuje pár stran, vymačkávají se jako citron a působí zatraceně přesvědčivě. Těžko někoho vypíchnout – každý se svým velkým dílem zaslouží o to, že tohle soukolí šlape jak má a snad dvacetiminutová katarze působí zatraceně přesvědčivým dojmem a jen nepatrně slaběji něž v Magnolii či 21 gramech. Scenárista Milion Dollar Baby vyšplhal na stupeň žánrových vítězů a pohodlně si ustlal vedle „mozaikových“ velikánů typu Paula Thomase Andersona či Alejandra Gonzáleze Iñárritu. Na debut určený pro kina to je zatraceně dobrý verdikt. () (menej) (viac)