Rozsudok smrti

Konečně mám za sebou jeden z posledních přehlížených filmů Jamese Wana a netypicky se nejedná o horor, ale docela slušnou revenge story. Škoda toho protáhlého začátku, ovšem jakmile se to začne vyostřovat a Kevin Bacon začne hledat nářadí, je to prostě paráda. Nic pamětihodného, ovšem velice slušná akční žánrovka. (27.05.2018)

Nasraný Slanina má Přání smrti.. Prachsprosté béčko udržující pozornost utěšeným vizuálem (lahůdková scéna z podlažního parkoviště), ale tak jak Wan s bravurou zvládá akci, v emočně vypjatých momentech slušně řečeno tápe a když pan Hume ve zpomaleném záběru vyjde spoře oděn z nemocnice a na tváři má výraz věřitele české kampeličky, začne vše nebezpečně zavánět parodií, v níž se smí logika fackovat po obou tvářích. Harry Brownovi jsem to braní spravedlnosti do vlastních roztřesených rukou věřil mnohem víc.. (14.04.2014)

Od klasicky prostého příběhu o pomstě naštvaného fotra nelze čekat zázraky a poněvadž za kamerou postává velmi dobrý řemeslník Wan, je předem tak nějak jasné, že tu forma položí obsah na lopatky a ještě ho proklaje ostrou kudlou. Žel bohu jsou některé situace přímočaré kill road ocejchovány nepřehlédnutelným vykřičníkem. Jaktože, ksakru, třeba nejdříve tatík dychtivě listuje manuálem ke kvéru, který evidentně drží v ruce poprvé v životě a div mu všechny náboje nepopadají na podlahu, a posléze odpravuje gaunery jistou rukou profesionála a nabíjí pušku v nejvhodnějším okamžiku?? Bronsonovi jsem v Přání smrti přerod ze spořádaného otce rodiny ve vybíječe feťáků a další pakáže věřil podstatně více než standardně hrajícímu Baconovi v Death Sentence. A od Wana bych raději další napínavou a atmosférickou duchařinu než takovouto žánrovou tuctovku... (18.01.2008)

Rozkošný návrat béčkových výplachů. Jodie Foster se v Mém druhém já pokoušela o přesah a šok, Kevin Bacon jde ve videoklipovém balení od tentokrát mírně sentimentálního Jamese Wana do podstatně menšího kopce a odhazuje z cesty nejen logiku, ale i dobré vychování. To všechno ve jménu 80s stylizace (jen počkejte, až uvidíte Garretta Hedlunda) a krvavých skvrn, které pryští ve zpomalených záběrech. Vůbec to nedává smysl, ale vypadá to jako divoká adaptace Maxe Paynea, kterou vymysleli pro některého z hrdinů osmdesátek. Všechno se tříští, Bacon odkazuje na Charlieho Bronsona z Přání smrti a je to drzé, je to tuze drzé. Tak moc, že tomu prominete úplně všechno a necháte se tou násilnou dekadencí unést. Možná bych se měl stydět, že jsem se při tom usmíval, ale jde snad něco takového brát vážně? Komandu jste snad taky nevěřili, nebo jo? :) (04.01.2008)

Docela jsem se taky divil jak Kevin Bacon bez bázně a hany otočil průběh obrátek filmu a dokázal, že i legendy béčkových akčňáků mají svého nástupce. Rozsudek smrti je hlavně neskutečně nezáživný film. Já jsem u něj tedy div neusnul a musím říct, že hodně dlouho trvalo než jsem se donutil na něj vůbec podívat. Nebavil mě, to drama mě ubíjelo a ta druhá půlka jen byla hodně divná. A to na dobrý film má hodně daleko. Nebo mi to minimálně takhle nějak přišlo. Prostě na prd, nezáživně a divně natočený film, který už znova vidět rozhodně nemusím. (10.09.2008)