Titus

Pompézní, jak po vizuální, tak hudební stránce, jenže takový Shakespeare mi nesedí. Titus Andronicus je IMHO hra potřebující střízlivost právě proto, že je plná krve. Jenže tady se příběh ztrácí pod.barevnými symbolickými kódy, pod jednotlivými historickými vrstvami (ano, válka je už od počátku věku pořád ta samá a lidé okolo ní taktéž), pod expresionistickými nájezdy kamery a kulisami... Vždyť stačí hrát příběh a to ostatní u kvalitního textu přijde samo! (16.12.2011)

Agresívna experimentálna štylizácia, ktorá mi absolútne nesadla a ktorá podkopala aj to dobré, čo sa vo filme dalo nájsť. Ani hvezdny Hopkins či chladnokrvnosť, s akou podrezával krky svojich nepriaľov, ani všadeprítomná pomsta dvoch nenávidených strán to nedokázali napraviť. Staroveký Rím a pásové vozidlá, obleky, novodobé účesy, rozhlas či kuchárska uniforma je jednodducho bizzare. A ešte do toho dialógy v shakespearskom divadelnom rečnení. Rád by som si to celé pozrel v normálnom a historickej dobe adekvátnom spracovaní. Toto bolo častokrát utrpenie, na ktoré som si nedokázal navyknúť. (22.12.2022)

Absolutní špička. Tohle pojetí Shakespeara je absolutně dokonalé, mísení dobovosti původního díla s naší současností vyráží divákovi dech. Nejméně o třídu lepší a konzervativnější (což zde není vůbec na škodu) než Romeo a Julie s Dicapriem, což je mimochodem taktéž velmi kvalitní snímek. Film obsahuje řadu dobrých drsných i krvavých scén, které do celkové koncepce parádně zapadají. Navíc vše podtrhuje vynikající výkon Anthonyho Hopkinse, který ke konci spíše připomíná Hannibala Lectera než Tita. U mě jasný plný počet. (08.09.2008)

Po druhém a podrobnějším shlédnutí dávám pět. Dechberoucí, úžasné, originální, svým způsobem postmoderní, zpracování Shakespeara - ovšem v klasickém duchu (ó jak si to všechno odporuje). Režisérka se ukázala v nejlepším světle, neboť dokonale naložila s herci, původním textem, s rozporuplnými exteriéry a interiéry, divnými kostýmy a mnohými odkazy na moderní dějiny. Prostě chuťovka na půlnoční čas v neděli, protože v jinou dobu by ji obecenstvo asi nestrávilo. (08.10.2005)

Julie Taymor není jen uznávanou divadelní experimentátorkou (např. úžasná adaptace Disneyho Lvího krále do podoby divadelního muzikálu), ale ženou mnoha talentů (sochy, loutky, návrhy kostýmů...). Dokonale promyšlená adaptace nejkrvavějšího Shakespearova dramatu je stejně originálním počinem. Vůbec nevadí, že příběh není nijak časově ukotven, protože je stále strhující. A pro dobře vybrané obsazení to platí také. I když mám pocit, že režisérka by jiný přístup ani nestrpěla. (11.06.2004)