Eddie003

Francis Ford Coppola, John Milius, ani Martin Sheen už nikdy v životě nepřekonají to,co ukázali ve filmu Apocalypse Now. Pasáž u mostu v Do Lung je pro mě nejtypičtější ukázkou neschopnosti americké armády ve Vietnamu. Viděl jsem Redux verzi a i přes její délku to nic nemění na mém názoru. Katarze, jež mi film přinesl, je srovnatelná s tou po skončení Vesmírné odysey. Tohle je klenot nejen válečné kinematografie......... A hlas Marlona Branda na pásce mě straší dodnes....... (Taková zajímavost na závěr: Hudbu k filmu měl původně místo Doors složit samotný John Lennon, kterého o to Francis žádal osobně, ten ovšem odmítnul, dal přednost rodinnému životu.)

Některé interpretace mě upřímě pobavily - čímž ovšem nechci říct, že sám jsem poselství filmu odhalil. Kdo neviděl, neuvěří. Po celou stopáž jsem byl nalepený na obrazovce svého počítače a připadalo mi, že s každou přibylou vteřinou filmu vyprchávám ze svého pokoje; to jsem si uvědomil až s doznívající Zarathustrou a titulky, které jsem s dokořán otevřenou pusou dodíval až do konce, kdy jsem se z toho všeho jaksi "probral". Následující poznámkou stoprocentně zneuctím památku filmu i jeho tvůrce, ale já si to můžu dovolit, neboť není větší fanoušek Kubricka, nežli já: Tak tedy, pokud se někdo chce legálně zfetovat, nechť vsune do svého dvd přehrávače Vesmírnou odysseu.;-)Btw: Pokud někdo shlédl Magical Mystery Tour, možná se i jemu jako mě přihodilo, že se mu v závěru Vesmírné odysey nakrátko vybavila píseň Flying a (hlavně) její doprovodná filmová sekvence.;-)

Jak už prohlásil Mick Jagger, jedná se oprvdu o "Americký mistrovský kousek", který už David zřejmě nikdy nepřekoná. Film je doslova nasáknut temnou atmosférou, plnou zla, vyčkávajícího někde hluboko pod zemí, zakopáno pod červenými růžemi a žlutými tulipány. Dennis Hopper nádherně přehrává a doplňuje film o další originálně šílenou postavu, kterými se to v Lynchových filmech jenom hemží. (Co si budeme nalhávat, vždyť to na něm tak zbožňujem.) Jednou uvidíte záběr přímo bijící do očí svou zbytečností, což však kladu za vinu nemilosrdným producentským nůžkám. Nebudu nijak přehánět, když řeknu, že se jedná o jeden z nejlepších filmů, co jsem doposud viděl, ve svém žánru (pokud jej jde s určitostí identifikovat) ovšem jasný vítěz.

Původně jsem se na film díval jenom kvůli Anthony Hopkinsovi, jež mě vyrazil dech v Mlčení jednoho všeobecně známého skotu, a navíc jsem se prvního setkání s Davidem Lynchem vcelku dost děsil. Nebudu chodit kolem horké kaše, případně zpáleného kapra (když jsou ty Vánoce) a řeknu to na rovinu: Nádhera, skvostnost, nádhera a ještě jednou nádhera! Sám nemůžu uvěřit, že jsem si na začátku clonil zrak rukou. Oba hlavní protagonisté hrají doslova o život a chvílemi jsem si připadal jako divák nějaké opery, uspořádané pro samotnou královnu Viktorii. Lynchova režie je opět osobitá, pohlcující a co je hlavní, ve správných okamžicích děsí i dojímá. Skrátka, Oscary toho roku absolutně zabloudily.

Myslím, že mých pět hvězdiček dává jasně na jevo, co je jejich autor zač. Ano, nebojím se přiznat, že mě ty divné postavy, divné události a prostě divnost sama na Lynchových filmech tak strašně baví. Zběsilost v srdci je BEST OF DAVID a možná i BEST OF CINEMATOGRAPHY. Tento film mi naprosto sednul a dodnes sháním po obchodem sako z hadí kůže...