Zvonár od Matky Božej

Už od prvních minut jsem poznal, že tohle bude televizní film, ale i tak mi to připadalo natočené celkem slušně. Bohužel viděno v českém dabingu, takže herecké výkony nemůžu ohodnotit. Špatné to ale rozhodně nebylo, příběh to mělo zajímavý, akorát finále mi přišlo celé zběsilé a až moc akční, vzhledem k tomu, že se ten děj budoval celou dobu pomaleji. Jestli tak končí předloha nevím, ale najdu si to. Na televizní film to ale překvapivě není špatné, i když to jeve výsledku jenom průměrný film. 3* (19.09.2019)

Roli Esmeraldy stvárnila Salma Hayek a co se týče krásy a vhodnosti pro úlohu, dokázala se vyrovnat i Gině Lollobrigidě z adaptace z roku 1956. To je ale jediná věc, k níž nebudu mít výhrady. Film byl sice natočen hezky, byl romantičtější, místy temnější, zamotalo se do něj více politiky a kdyby nehlásal, že je natočen dle Hugova románu, tak by se mi i líbil... Jenže... Proč tvůrci poslali děj místo do doby Ludvíka XI. do doby Ludvíka XII.??? Asi kvůli tištěným knihám a vynálezu knihtisku, které a který hrály ve filmu hlavní roli. Zatím co ve filmu z roku 1956 píše 600stránkovou knihu básník Pierre, zde ji píše přímo Quasimodo... Dále, proč oslovují arcijáhna Frolla - Eminence, když se takto oslovují pouze kardinálové a také proč do toho plantají „hodnosti” anglikánské církve jako je reverend, když ten se v hierarchii katolické církve nevyskytuje? No a závěrečný happy end včetně láskyplného vztahu Esmeraldy s jejím básníkem (nemiluje vášnivě jiného muže, ale právě jeho), který má dost statečnosti i na politické pamflety, to už je oproti knize úplnej úlet. Z pobodání se v této verzi stane vražda, navíc politického konkurenta..., no prostě vypůjčím si úryvek jednoho z místních hodnocení Krále Artuše, kdyby to natočili a nazvali jako "Pohádka o Janovi a Elišce" (nevím, proč zrovna tahle jména, ale podobnost s českými dějinami je jistě náhodná), dala bych tomu i pět hvězdiček, vzhledem k tomu, že se jedná o zfilmovaný Hugův román dávám necelé tři. (23.09.2011)

Jedna z těch horších adaptací slavného Hugova příběhu. Salma je sice uvěřitelnou Esmeraldou, ostatní herecké výkony už mě ale nechávaly naprosto chladnou (i Patinkin, "znetvořen" opravdu k nepoznání). Hodně mi také vadilo totální překroucení celého příběhu, a to nemluvím jenom o konci (přidaný happyend není ani první, ani poslední), vynechání postavy Phoeba a zvýraznění básníka bylo opravdu zvláštní... (10.06.2015)

Megasilné téma v další podobě, jež je sice průzračně nízkorozpočtová, ale na druhou stranu Richard Harris byl přesný v mé představě o tom jak má vypadat zžírající se páter Frollo. Scény mezi zlotřilou chudinou byly však o poznání slabší. V komornější poloze však mohl film nabídnout velmi důstojnou podívanou zejména na Harrise a Patinkina. 60% (01.05.2008)

,,ČO ZNAMENÁ ESMERALDA?" ,,SMARAGD." ,,ČO ZNAMENÁ QUASIMODO?" ,,TAKMER HOTOVÝ." __ Film sa dá rozdeliť na dve polovice: prvú absolútne výbornú a druhú, ktorej výrazný odklon od literárnej predlohy pôsobí až zúfalo a vyvolal u mňa rozčarovanie. Najprv sa zoznámime s Richardom Harrisom, ktorý v češtine úžasne dabovaný Radoslavom Brzobohatým a s výzorom skôr upíra, ako umne poznamenal ,,zdeny99" je dokonale démonickým stelesnením pátra Frola. Salma Hayek, ako píšu iní, je tak typovo dobre vybranou Esmeraldou, že hravo strčí do vrecka aj Ginu Lolobrigidu. Mandy Patikin je skôr priemerný Quasimodo, avšak vstupuje na scénu v krásnom zábere akoby jeden z kamenných chŕličov. Nuž a Edward Atterton bol vtedy známym televíznym zjavom a Nigel Terry bude predovšetkým vždy kráľom Artušom. Dané obsadenie a rôzne nové prístupy ma natoľko oslovili, že som si vravel akým skvelým by film mohol byť ak by mal poriadny rozpočet. Postava Phoeba vstupovala do deja iba mikroskopicky, ale vravel som si, že jeho čas zrejme príde. Lenže potom v polovici filmu prišlo k záchrane Esmeraldy, kedy sa scéna nepochopiteľne razom premenila na obranu chrámu zo záveru románu a ja som si začal vravieť: čo to? žeby chyba lávky? Zrejme áno. Mikroskopický Phoebus zmizol v nenávratne, z Quasimoda sa stal veľký intelektuál pomocou kníhtlače tlačiaci letáky o slobode, ktoré negramotná parížska zberba začne rozdávať v uliciach tristo rokov predtým, než k tomu malo prísť. Tomuto prudkému otočeniu smerujúcemu k happy endu s povinnou obeťou vôbec nerozumiem a úplne pochoval pôvodný sľubný potenciál. Výsledok pôsobí ako z lacného románu a nie ako adaptácia literárnej klasiky. (1220. hodnotenie, 32. komentár k filmu) (09.03.2021)