Zvonár od Matky Božej

Roli Esmeraldy stvárnila Salma Hayek a co se týče krásy a vhodnosti pro úlohu, dokázala se vyrovnat i Gině Lollobrigidě z adaptace z roku 1956. To je ale jediná věc, k níž nebudu mít výhrady. Film byl sice natočen hezky, byl romantičtější, místy temnější, zamotalo se do něj více politiky a kdyby nehlásal, že je natočen dle Hugova románu, tak by se mi i líbil... Jenže... Proč tvůrci poslali děj místo do doby Ludvíka XI. do doby Ludvíka XII.??? Asi kvůli tištěným knihám a vynálezu knihtisku, které a který hrály ve filmu hlavní roli. Zatím co ve filmu z roku 1956 píše 600stránkovou knihu básník Pierre, zde ji píše přímo Quasimodo... Dále, proč oslovují arcijáhna Frolla - Eminence, když se takto oslovují pouze kardinálové a také proč do toho plantají „hodnosti” anglikánské církve jako je reverend, když ten se v hierarchii katolické církve nevyskytuje? No a závěrečný happy end včetně láskyplného vztahu Esmeraldy s jejím básníkem (nemiluje vášnivě jiného muže, ale právě jeho), který má dost statečnosti i na politické pamflety, to už je oproti knize úplnej úlet. Z pobodání se v této verzi stane vražda, navíc politického konkurenta..., no prostě vypůjčím si úryvek jednoho z místních hodnocení Krále Artuše, kdyby to natočili a nazvali jako "Pohádka o Janovi a Elišce" (nevím, proč zrovna tahle jména, ale podobnost s českými dějinami je jistě náhodná), dala bych tomu i pět hvězdiček, vzhledem k tomu, že se jedná o zfilmovaný Hugův román dávám necelé tři. (23.09.2011)

Viděla jsem film z r. 1939 s Charlesem Laughtonem, viděla jsem film z r.1956 z Anthony Quinnem, a nyní film z r.1997 v hlavní roli se zvoníkem, kterého ztvarnil Mandy PATINKIN. (Hrál odborníka lékaře v seriálu "Nemocnice Chicago Hope). Z tohoto celkem pohledného muže udělal maskér něco tak neuvěřitelného, že jsem herce poznala jenom podle výrazné rýhy kolem úst na pravé straně, což maskér nechal původní. PATINKIN zahrál tuto roli perfektně, ale i Richard Harris odporného pátera Frolla a Salma Hayek se celkem svou krásou i výrazem vyrovnala slavné superstar Gině Lollobrigidě. Ve zdejší upoutávce chybí opět režisér, takže je jim PETER MEDAK, film natočili povětšinou Maďaři a nemusejí se za svou práci stydět. Režisér se velmi držel románu, nic si nevymyšlel, žádné umělecké kreace, líbilo se mi to. Doporučuji. Hudba: Edward Shearmur. (30.11.2010)

Těžko říct, která adaptace téhle Hugovy knihy je nej. Tahle to sice s přehledem není a navíc to kazí cukerínový a zcela předloze odporující konec, ale má to jeden nesporný klad - herce. Především Esmeraldu (pro diváky telenovel - ano, Esmeralda je i literární postava), pro kterou nemohli najít lepší představitelku než Salmu. (05.07.2007)

Jedna z těch horších adaptací slavného Hugova příběhu. Salma je sice uvěřitelnou Esmeraldou, ostatní herecké výkony už mě ale nechávaly naprosto chladnou (i Patinkin, "znetvořen" opravdu k nepoznání). Hodně mi také vadilo totální překroucení celého příběhu, a to nemluvím jenom o konci (přidaný happyend není ani první, ani poslední), vynechání postavy Phoeba a zvýraznění básníka bylo opravdu zvláštní... (10.06.2015)

,,ČO ZNAMENÁ ESMERALDA?" ,,SMARAGD." ,,ČO ZNAMENÁ QUASIMODO?" ,,TAKMER HOTOVÝ." __ Film sa dá rozdeliť na dve polovice: prvú absolútne výbornú a druhú, ktorej výrazný odklon od literárnej predlohy pôsobí až zúfalo a vyvolal u mňa rozčarovanie. Najprv sa zoznámime s Richardom Harrisom, ktorý v češtine úžasne dabovaný Radoslavom Brzobohatým a s výzorom skôr upíra, ako umne poznamenal ,,zdeny99" je dokonale démonickým stelesnením pátra Frola. Salma Hayek, ako píšu iní, je tak typovo dobre vybranou Esmeraldou, že hravo strčí do vrecka aj Ginu Lolobrigidu. Mandy Patikin je skôr priemerný Quasimodo, avšak vstupuje na scénu v krásnom zábere akoby jeden z kamenných chŕličov. Nuž a Edward Atterton bol vtedy známym televíznym zjavom a Nigel Terry bude predovšetkým vždy kráľom Artušom. Dané obsadenie a rôzne nové prístupy ma natoľko oslovili, že som si vravel akým skvelým by film mohol byť ak by mal poriadny rozpočet. Postava Phoeba vstupovala do deja iba mikroskopicky, ale vravel som si, že jeho čas zrejme príde. Lenže potom v polovici filmu prišlo k záchrane Esmeraldy, kedy sa scéna nepochopiteľne razom premenila na obranu chrámu zo záveru románu a ja som si začal vravieť: čo to? žeby chyba lávky? Zrejme áno. Mikroskopický Phoebus zmizol v nenávratne, z Quasimoda sa stal veľký intelektuál pomocou kníhtlače tlačiaci letáky o slobode, ktoré negramotná parížska zberba začne rozdávať v uliciach tristo rokov predtým, než k tomu malo prísť. Tomuto prudkému otočeniu smerujúcemu k happy endu s povinnou obeťou vôbec nerozumiem a úplne pochoval pôvodný sľubný potenciál. Výsledok pôsobí ako z lacného románu a nie ako adaptácia literárnej klasiky. (1220. hodnotenie, 32. komentár k filmu) (09.03.2021)