Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Paříže přichází tlupa potulných cikánů, aby si na tržišti přivydělali peníze ke svému kočovnému životu. Krásná Esmeralda tančí k potěše především pánské části přihlížejících, a líbí se nejen kapitánu lučištníku Phoebovi, ale i herci Grengoirovi, který se marně snaží svou hrou zaujmout diváky. Jenomže cikáni nejsou ve městě žádoucí a vojáci se je snaží vyhnat z města. Esmeralda se uchýlí do kostela matky boží a prosí pannu Marii o slitování se svým národem. Zde jí zastihne vysoký církevní hodnostář Frollo, který při pohledu na ní pocítí touhu a chce Esmeraldu získat. Dívka mu uteče. V městě je již tma a nebezpečno. Frollo totiž posílá za Esmeraldou svého služebníka hluchého a znetvořeného hrbáče Quasimoda. Tomu se sice podaří dívku chytit, ale únosu zabrání Grengoire, který přivolává pomoc a vojáci hrbáče zatýkají s tím, že bude druhý den pranýřován, za únos. Esmeralda je odvedena ke králi podsvětí a současně s ní je sem nedobrovolně odveden i Grengoire, kterého považují za špeha a chtějí jej pověsit. Esmeralda ho zachraňuje, a stává se podle nepsaného zákona pařížské spodiny jeho ženou…… (marťan)

(viac)

Recenzie (40)

curunir 

všetky recenzie používateľa

,,ČLOVEK PRED ŠKAREDOSŤOU CÚVA A PREDSA JE NA ŇU ZVEDAVÝ. JE TO AŽ DIABOLSKY LÁKAVÉ." __ Vo svojej dobe musel byť film úplná bomba ... a JE ním aj teraz! Zvonár nie je síce dokonalým filmom, ale je takmer dokonalým. Dieterleho réžia nie je bezchybná a rovnako to platí aj o scenári, nejde však aj tak filmu uprieť ako odzbrojujúco je nakrútený. Je v ňom badateľná naivita a typický filmársky štýl starého Hollywoodu, no napr. scéna keď Gringoire zablúdi do ,,Dvora divov" uchváti takým hororovým vyznením, že by smelo obstála aj v súčasnej konkurencii. Charlesa Laughtona mám rád - tento herec, širšiemu diváckemu publiku najznámejší skôr z Kubrickovho ,,Spartakusa" , bol jednou z popredných hereckých osobností svojej doby. Ako Quasimodo je famózny a určite tiež udiví na svoju dobu prepracovaným make-upom (Quinn v novšej verzii z roku 1956 bol oproti nemu krásavec) a tým, ako si dokonale herecky vystačí len s trochou mimiky a niekoľkými ťažko zrozumiteľnými vetami. Skôr potom zamrzí, že Maureen O ´Hara tu má k cigánom asi tak blízko ako ja k Mongolom, čo by sa dalo ospravedlniť dobou vzniku. Menej sa však už dá prepáčiť mierne trpký happy end, ktorý ma nakoniec príjmul nadšenie zo sledovania znížiť z výslnia najvyššieho hodnotenie. I tak doteraz najlepší ,,Zvonár", akého som videl - 4.5* (145. hodnotenie, 20. komentár k filmu) ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

V pořadí asi pátá z bezpočtu adaptací Hugova románu, pro mne ovšem číslo 1. Velmi napínavé i když znáte konec, kvalitní obsazení a řada vyloženě hororových, stále vcelku děsivých scén. Středověk jednoduše nebyl pěknej. Až tady mi taky došla ta podobnost mezi osudem Quasimoda a Střihorukého Edwarda. 85% ()

Reklama

Skip 

všetky recenzie používateľa

Charles Laughton byl sice dobře namaskovaný a zahrál Quasimoda dobře, ale hlava mi nebrala jakou zpotvořeninu udělali z Hugova románu. Chudák se musel obracet v hrobě. To by jako lidé nevydýchali, kdyby se drželi knihy, nebo co? Prostě z toho udělali jakýsi vejškrabek, který zachránil jen Laughton, aby to nebyla totální zhovadilost. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Pro mě osobně v podstatě stejně úmorné a nesnesitelné jako starší verze z roku 1923, a to primárně z toho důvodu, že literárně opovrhuji Hugovou předlohou. Ten příběh je úplně debilní, a ve filmu to podle mě vynikne ještě víc, když scénář z knihy vypreparuje jen to "zfilmovatelné" a vše ostatní je nemilosrdně vypuštěno. Kromě všech románových nedějových vsuvek - které, řekněme si to na rovinu, byly beznadějně zastaralé už v době vzniku filmu, natož dnes - tato filmová adaptace ale kupříkladu také zcela opomíjí postavu Esmeraldiny matky (podobně jako je zde radikálně upozaděna i její kozička, a kupodivu i Phoebus je zde víceméně nedůležitou postavou, která sotva stihne Esmeraldu letmo zaujmout, zatímco v románu by za něj ta chuděra dala život); jinak mi ale celkově tato adaptace přišla vůči předloze o něco věrnější než zmiňovaná starší verze a snad i filmařsky o něco zdařilejší. Ani zde si však filmoví tvůrci neodpustili radikálně pozměnit závěr - zatímco v románu je Esmeralda popravena a Quasimodo hyne žalem po jejím boku, zde je jí v závěru udělena královská milost (na základě Gringoirových tištěných letáků!), a kamera ji sleduje odjíždět spokojeně v doprovodu Gringoira (!), zatímco chudák Quasimodo si ve finálním záběru zoufá, opírajíc tvář o kamenné rameno chrliče, proč i on nebyl stvořen z kamene (což je mimochodem replika převzatá z románu, jen zasazená do jiného kontextu). Celkově podle mě neexistuje důvod, proč ten film chtít ještě dnes vidět (podobně jako nechápu zdroje popularity předlohy, kterou osobně řadím mezi nejpřeceňovanější knihy, co znám). Mimochodem Maureen O'Hara mi coby Esmeralda nepřišla vůbec hezká a nechápal jsem, co na ní kdo vidí, podobně jako mi maska Quasimoda přišla lepší v té starší verzi. ()

d-fens

všetky recenzie používateľa

ocenenia : MFF Cannes 1939 - jediný film, ktorý bol, ako súkromné predstavenie, premietnutý na festivale Cannes 1939. Ten sa nakoniec kvôli vojne zrušil (začiatok festivalu bol plánovaný na 1.septembra 1939, čiže presne na deň, kedy nakoniec vypukla II. svetová vojna) (zdroj: tu) ()

Galéria (45)

Zaujímavosti (9)

  • Film stál 1,8 milionu dolarů. (Kulmon)
  • Replika katedrály Notre Damme přišla na čtvrt milionu dolarů. (Kulmon)
  • Filmový debut Edmunda O´Briena. (Kulmon)

Reklama

Reklama