Ako prišiel krtko k nohavičkám
Réžia:
Zdeněk MilerHudba:
Jaroslav KřičkaHrajú:
Viola Zinková, František Filipovský, Josef Hlinomaz, Artuš Kalous, Štěpánka Holečková, Petr Kysela, E. Smítková, Antonín Jedlička, Jiří PragerVOD (1)
Obsahy(1)
Krtek si chce udělat kalhotky, a tak poprosí ostatní zvířátka, aby mu pomohla. Ruku k dílu přiloží mravenci, čáp, ba dokonce i rak. Když je hotovo, začne se krtek obdivovat ve svém zrcadle a je se sebou spokojen. (skinny9)
Recenzie (195)
dal bych hvězdiček daleko víc, ale nemohu. jedna z nejkrásnějších pohádek mého dětství by si to zasloužila. Vše v ní je krásné. ()
Nejúžasnější krtkův příběh ()
Co jiného dodat než to, že je to dnes již "klasika"! :-) ()
myslím, že stačí bez komentáře..90% ()
Jednoznačně výukový film, který alespoň zachytil něco málo z významu lnářské historie země... ()
10/10. Hodnocení je spíše za všechny filmy s legendární postavou. ()
Moje neoblíbenější pohádka ze všech!!!! Jako syn knihovnice mám doma všechny knížky s krtečkem. ()
Jestli chcete slyšet krtka mluvit, pak je to pouze v tomto filmu (veškeré ostatní filmy častno namlouvali členové rodiny pana Milera, protože to byly jen jednotlivá slova jako "Hele hele", "Na", "Tady" a podobně). Tady bylo však nutné trochu víc, aby i malé děti pochopili postup výroby. Nádherně malované, nejvíc jsem jako malý miloval raka, takový trochu drsňák a zároveň na krtka tak hodný ()
"Já jsem krtku len.Znám já znám tvůj sen.Pomůžeš-li teď ty mě,kalhotky své budeš mít".To si pamatuju už asi 20 let a teď to žvatlá i moje dítě :) Jsem ráda,že Krteček je stále populární!!!100 procent! ()
Nejlepší z nejlepších! (MM_Ramone: nech si ty čobolácký žvásty) ()
Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. ()
Naprostá klasika, na které vyrostly snad všechny děti, narozené v Česku a Slovensku od roku 1950. A další miliony po celém světě. S nejmladším členem rodiny na to koukáme znovu a znovu, protože tenhle krtek je sice průkopník, ale ze všech nejlepší. Další seriály o krtkovi vznikly až po "kalhotkách" a rozrostly se v dětskou klasiku, která provází caparty dodnes. A přiznejme si to, kdo z dospělých se na některý díl nepodívá s potomky i dnes? ()
Klasika všech klasik 🖤 ()
**20** Ježiš, to je tak hezký! :) Jedna z pohádek mého dětství. Moc ráda jsem to po těch letech opět zkoukla. To si člověk krásně duševně odpočine. ()
95%. Pan Zdeněk Miler. Mistr dětských snů, zde animátor písně práce a distributor miloučkých vztahů obecně. I krteček pracovní závazek na ...-desátá léta dobře zvládal. *** Holt, nejen týmová práce, a hezké vzpomínky mne po tolika letech dostaly až sem. Není to vůbec špatné...si jen tak odkouknout...do dětství...Děkuji Mistře. Na Vaši památku. ()