Fremont
Fremont
Réžia:
Babak JalaliKamera:
Laura ValladaoHudba:
Mahmood SchrickerHrajú:
Anaita Wali Zada, Jeremy Allen White, Gregg Turkington, Hilda Schmelling, Avis See-tho, Siddique Ahmed, Taban Ibraz, Timur Nusratty, Divya Jakatdar (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Osamelá cudzinka Dunia, bývalá prekladateľka pre americkú armádu v Afganistane, pracuje v továrni na koláčiky šťastia v San Franciscu. Celé noci prebdie, ráno sa pozdraví so susedmi a vyráža do práce. Môže ale chcieť od života viac, keď mala na rozdiel od svojej rodiny šancu odísť z rodného Afganistanu? Svojhlavé dievča sa rozhodne ísť svojmu šťastiu naproti a schová trúfalý odkaz do jedného z koláčikov. Fremont je očarujúca komédia o nových začiatkoch, o hľadaní seba samého a o nádeji, ktorá prichádza, keď ju najmenej čakáme. (ASFK)
(viac)Recenzie (36)
Typická klubovka, ktorá má spočiatku celkom fajn potenciál, ale očakávaná zápletka akosi nie a nie prísť. Celé sa to stále točilo okolo toho istého, a keď už sa konečne niečo začalo diať, tak bol takmer koniec. Pointa celkom fajn, ale to ostatné, to ma akosi nechytilo. Príliš veľa balastu, mnoho rečí, a dráma minimálna. Sem tam nejaký dobrý ironický dialóg alebo monológ, no celkovo dosť nevýrazné. 2* ()
Srovnání s Jarmuschem se nabízí. Mnoho se tam nestane, ale je docela fajn to sledovat. Takový typický nezávislý film. Mám chuť si přečíst Bílýho tesáka. ()
Příjemná a velmi milá "pocitovka" vedená pomalým tempem, které ale dle mého filmu extrémně sedí. Anaita Wali Zada s Greggem Turkingtonem jsou oba ve svých tak trochu ironických interakcích výteční - 75%. [57. KVIFF] ()
Terapie Bílým tesákem. "On ty věci nepromýšlel. On je prostě dělal. Neřídil se abstraktnímu úvahami, ale instinktem, pocity a emocemi." Pomalá, příhodně umístěná i obsazená pocitovka, která ví, kdy a jak má co říct. Závěrečná dvacetiminutovka je strašně příjemná. Někdy prostě stačí pro opuštění mýtu o věčné osamělosti zastavit u prvního autoservisu (a nebýt z toho jelen). ()
Minimalistický obraz o hledání štěstí lidského...kde ho nalézt? Film recept nenabízí...také to není nějaká laciná reklama na životní štěstí, ale snad dokáže inspirovat...také umí vytvořit úsměv na tváři, přesto, že to naší "hrdince" dělá trochu problém...film o lidské prostotě, hledání a...hlavně čekání, trpělivosti a skromnosti, což bývá v životě nakonec to nejdůležitější a možná to nejtěžší, čeho jsme schopni. [Filmový klub Citadela] ()
Na farbu nevyšlo, nudy bolo ale za celú hrsť, no a keď toto má byť chytrý humor, tak maximálne ako smart phone nultej generácie. Je však určite prínosné vidieť, že kým Američania osídľovali donedávna Afganistan, tak teraz už Afganistan začína osídľovať Ameriku. ()
Klišovitý indie příběh o klaunu Pagliaccim, který sice vyrábí koláčky štěstí, ale přitom sám štěstí složitě hledá, je zaplněný origami postav bez jakéhokoli charismatu, které mluví a dělají věci na tlesknutí. V půlce filmu jedna z nich vezme do ruky mikrofón a začne zpívat smutnou písničku. Natočila to UI. ()
Takový ten film, co si prostě musíte prožít a vychutnat. Někdy na něj náladu nemám, ale zrovna teď mi sedl a jsem za to rád. Na můj vkus možná jen kombinuje zbytečně moc témat do tak krátké stopáže. 7/10 ()
Při sledování filmu jako je Fremont se člověku žije na světě o kousek lépe. Jedná se o čistou artovku, ve které nečekejte živou hudbu v každé scéně nebo napínavé scény, které vás nutí čumět s otevřenou pusou na plátno. Jedná se o pomalu vyprávějící jednoduchý příběh člověka, který si potřebuje připustit právo na své vlastní štěstí. Někomu možná může vadit, že se film lehce táhne, že se v něm příliš nemluví, že je to další černobílé 4:3 umění, ale to je právě to kouzlo Fremontu. Ty pomalé pohyby a záběry, ta statická lehce roztřesená kamera, ty krásně se rozvíjející metafory… to vše tvoří Fremont. Hlavní hrdinka, která je výtečně zahrána, je doplněna několika vedlejšími postavami, které si neumím představit lépe obsazené. Občas v tom přehršelu mainstreamu, který je na vás chrlen v každém kinosále, je pěkné si sednout do útulného kinosálu a vidět film, který vás donutí se usmát. ()
Fremont - typický příklad onoho malého, nenápadného uměleckého filmu, jenž je v podstatě odsouzen k diváckému zapomnění. Síto filmového mainstreamu je holt nekompromisní, proto je fajn vytáhnout zadek ze sedačky korporátních multiplexů a trochu zapátrat po lokálních kinech - filmy, mezi něž Fremont patří, mají své kvality a neměly by zůstat přehlíženy. Snímek do děje vtáhne velmi osobní a civilní atmosférou, podpořenou skvěle zvoleným formátem 4:3 v černobílé. Tomu sedí i výprava - Fremont se vyžívá ve vypravěčském i příběhovém minimalismu, jenž ještě více podtrhává ponurou přízemní atmosféru a relativně těžká témata, jako je například přistěhovalectví, osamění či válečná traumata. Není to ale pouze jen melancholická deprese, film je odlehčen sympatickým humorem na správných místech, což tvoří poměrně dynamický mix. K výtkám však určitě patří délka. I přes na první pohled sympatickou stopáž devadesáti minut se to v některých místech dost táhne a některé motivy se začínají přejídat. Občas taky prosvítá taková ta navoněná umělecká nepřístupnost, kterou si tvůrci mohli odpustit. Dohromady to ale všechno působí tak - no nenuceně. Vlastně bych řekl, že slovo nenucený je naprosto vystihující. Cokoliv, co se zde děje, není na sílu agresivně rváno pod nos, ale tak nějak si to plyne. Přinejmenším osvěžující. V klidu za **** ()
7/10. Ve výsledku příjemná 90 minutová podívaná, která mi sedla. Především hlavní protagonistka podala dobrý výkon a scény v restauraci při sledování telenovel byly skvělé. Závěr se mi moc líbil i díky sympatickému a poslední dobou velice oblíbenému Jeremy Allenu Whiteovi. Od filmu jsem moc neočekával a dostal jsem parádní odpočinkový film s příjemným a lehkým humorem o hledání sebe sama na západě Spojených států. ()
Príjemná minimalistická festivalovka s takmer nepostrehnuteľným humorom, nenápadne krásnou Anaitou a opäť raz pohodovým Jeremym. Prirovnania k Jarmuschovi celkom sedia, film má dokonca aj svojho afgánskeho Toma Waitsa (scény v reštaurácii). Tempo je pomalšie, ale Jarmuschovi fanúšikovia patria medzi tých trpezlivých... koniec-koncov, na Jimov ďalší film si ešte počkajú do 2025. ()
Opět nějaký ten bizárek, který nejde přímo na dřeň, ale krásně předává poselství. ()
Krásný styl vyprávění, chytrý humor. ()
"Európsky" film natočený v USA, iránskym režisérom o afgánskej prekladateľke pracujúcej v čínskej továrni. Veľmi milé, minimalistické s príjemným hereckým prekvapením na konci. ()
Rovnováha je důležitá. ()
Film pozerany na 3x lebo dva krát som zaspala a tretí krát by sa stalo to isté, keby ma neprebral budík na luhovanie repíkového čaju. Okolo komédie to ani nešlo - chcela som nejakú oddychovku, no toto ma unudilo, uspalo. Hlavná hrdinka mala problém zaspať, ja som to evidentne doháňala za ňu. Možno si len mohla pustiť tento film... ()
Skvelá hudba, atmosféra, irónia. Plus reflexia, ktorá je nevážne vážna. Toto si určite raz za čas pozriem ako takú kultovku. Je to pomalé, jemne bizarné i zábavné. Fakt oceňujem. ()
zajimavy namet o afghanske tlumocnici zijici v USA a pracujici v tovarne na kolacky stesti, co tak nejak hleda sama sebe. je to hrozne pomaly, cernobila tomu dobre sedi... ale bylo to tak nejak o nicem. Hrozne zalezi, jestli se vam to trefi do nalady. pokud ano, super, pokud ne, budete trpet. U me to bylo tak napul no. Sympaticka hlavni hrdinka, usmevnych momentu nebylo malo... ()
Mladá zdrženlivá afghánská překladatelka zakotví v továrně na koláčky. Nedaří se jí usínat, a tak navštěvuje psychoanalytika a povídá si s ním. Také se setkává s Afghánci, ojediněle s Číňany. Nakonec si pořídí auto a povídá si s mechanikem...Film v němž se moc neděje, a přesto je zajímavý. ()
Súvisiace novinky
Vrátí se příští rok Medvěd? Ano, šéfkuchaři!
Zprvu nenápadná série o talentovaném šéfkuchaři, který se vrací do rodného města, aby po bratrovi převzal chřadnoucí restauraci, se během dvou sezón stala obrovským hitem. Premiéra druhé sezóny… (viac)
V Karlových Varech byly předány ceny
Sedmapadesátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se v sobotu večer po devíti dnech plných filmů, hudby a dalších kulturních zážitků uchýlil ke svému závěru. Ve velkém sále hotelu… (viac)