Digimon Adventure

V Česku hrubě nedoceněné anime, které utrpělo především tím, že bylo vysíláno ve stejné době, jako konkurenční Pokémoni a bylo opakovaně nařčeno z jejich kopírování (což není pravda, podobnost obou franšíz je spíše koincidentální), které prý navíc bylo prováděno v mnohem horší konečné podobě (a to už vůbec není pravda, v podstatě neexistuje aspekt, ve kterém by seriáloví Pokémoni mohli Digimonům konkurovat). Je třeba brát v potaz, že Digimon je anime primárně pro děti, takže nelze očekávat nějaké ultrasofistikované myšlenky a komplexní děj, to je jasné; ale příběhově a postavově je to úplně v pohodě koukatelné i pro dospělého diváka, a troufám si říct, že ve srovnání s Pokémony je to i pro ty děti z hlediska vyznění výrazně vhodnější - zde jsou monstra plnohodnotnými charaktery, které tvoří s lidskými protagonisty rovnocenné vztahy a pomáhají jim v boji proti zlu, zatímco Pokémoni jsou v podstatě podřízení, nucení majitelem bojovat proti sobě z čistě sportovních pohnutek. Seriál samozřejmě má své vady, chvílemi je až příliš infantilní (ale to bych řekl, že je problémem i mnohých dospěláckých anime), epizodní zápletky jsou v některých fázích série dosti formulaické, animace není vždy úplně kvalitní a celkově mám pocit, že těch 54 dílů je vzhledem k nosnosti příběhu už trochu moc...ale je TO pořád tam, kouzlo Digimonů přetrvává i v době, kdy je dětská nostalgie nenávratně pryč, a dospělý divák návdavkem ocení vrstevnatě, realisticky napsané charaktery a jejich vzájemné vztahy, emotivní momenty, místy relativně povedené fórky a slušně temnou atmosféru některých dílčích dějových linek (celkově nejzdařilejší je asi pasáž invaze monster do reálného světa). PS: Jakkoliv jsem, podobně jako většina zainteresovaných, spíše odpůrcem anglicky předabovaných verzí japonských děl, tak Digimon Adventure v anglickém dabingu není vůbec špatný. Trochu jinak, víc komediálně vyznívající (Etemon ftw!), ale rozhodně ne špatný. (04.04.2020)

Podstatně slabší, než první řada. Výrazně generičtější a méně sympatičtí protagonisté (více "relatable" jsou zde snad jen Iori a Ken, zbytek nových Digivyvolených jsou jednorozměrné archetypy dětských hrdinů), přeplácaní, ale ve výsledku méně zajímaví a propracovaní Digimoni (hlavně ty armor evolutions byly všechny na jedno kopyto), vyprávění není tak strhující z důvodu, že hrdinové nejsou ve světě Digimonů uvězněni a konstantně vystaveni nebezpečí (takže je, bohužel, víc času na povětšinou bolavě antivtipné "humorné" vložky z reálného světa) a příběh, který je sice poskládaný tak, že dění do sebe krásně zapadne a i události z první série začnou kontextuálně dávat smysl, je vyprávěn ve velmi nevhodně zvoleném tempu, kdy první část s Digimon Kaiserem je neúnosně dlouhá a repetitivní, a naopak vynikající závěr s Yukio Oikawou a Daemon Corps je extrémně uspěchaný, aby se to celé stihlo odvyprávět na ploše předepsaných 50 epizod. A animace mi připadala ještě levnější, než v případě předchozí série. Tohle je čistý průměr, který asi ani ty dětské diváky nebude bavit po celých padesát dílů. Třetí hvězdu dávám za poslední třetinu série, která je výborná...leč to zlepšení už přijde příliš pozdě. (04.04.2020)