Jean od Floretty

"What kind of man is he?" "He's a typical city-hunchback type."     Značne bezútešná dráma, v ktorej vystupuje do popredia bezohľadná ľudská hrabivosť. Odohráva sa v nehostinnom hornatom prostredí a jej "hrdinami" sú miestni farmári, ktorí sa pre svoju chamtivosť neštítia ani veľmi podlých a zlomyseľných činov. Na druhej strane stojí dobrosrdečný Jean, človek z mesta, ktorý sa trochu naivne a poriadne tvrdohlavo snaží stať sa za každú cenu farmárom. Film samostatne príliš nefunguje, treba určite ho vidieť spoločne s pokračovaním Manon od prameňa (1986). Za jeho drobné negatíva považujem nedostatok emócií a trochu naivný ústredný hudobný motív (Jean-Claude Petit), ktorý sa otravne dookola opakuje. A za jeho pozitíva hlavne výborne herecké výkony ústrednej trojice (Yves Montand, Daniel Auteuil, Gérard Depardieu).     "A farmer may grow a hump, but a hunchback rarely becomes a farmer." (28.11.2022)

Reklama na krásy prosluněné Provence skrze cynicky upřímný lidský příběh, který je nám čecháčkům velmi blízký. Člověk totiž rád vidí, že vychcánci a prospěcháři nejsou jen v našich luzích a hájích, ale že se jako králící množí prostě všude tam, kde se naskytne příležitost si přilepšit. Nejvyšších met se to dotýká hlavně díky triu statkářů. Ono taky s Auteuilem, Montandem a Depardieuem by šlo dost těžko natočit špatně zahraný film. Bohužel, to však k dokonalému zážitku nestačí, jelikož střední pasáž je přeci jen oproti výbornému úvodu až zbytečně průměrná a bez momentu překvapení. Je to stále dokola jedno a totéž schéma. Ovšem klidně přiznám, že jsem si to uvědomil až po skončení, protože hudba s kamerou tento nedostatek s úspěchem maskují. Tak dobře, až má člověk chuť jít si sednou někam do parku, tam otevřít dobré víno, kochat se přírodou a zapomenout na ty vychcánky všude kolem. (24.05.2008)

Dalsi kvalitny film z europskej kinematografie, kam bez debaty patri aj Cinema Francaise. Sice u mna je este vyssie British Cinema, Cinema Espagna a Cinema Italiano spolu so Skandinaviou, ale Francuzi tiez natocili par kultov /v hororoch su Francuzi uplni zabari, no ale to tuna nepatri/. A Jean od Floretty od rezisera Claude Berriho /Uranus 1990, Germinal 1993/ je toho krasnym dokazom. Filmu vladne krasna preslnena Provence, ktora ma ale tvrde podmienky na zivot. Ludia su tu neuprosni, nielen xebe, ale aj k susedom. Uvod filmu divaka navnadi, nuda nehrozi a bola pekne stlacena na minimum. Skoda potom, ze uprostred snimku sa nuda preca len dostavila a rezia az sklzla do priemernosti. Depresivne je vykreslena tema "clovek cloveku vlkom" - teda o nejakej harmonii, klude a vyrovnanosti sa tuna moze tak akurat snivat. Gerard Depardieu /Dva Muzi ve meste, Preparez Vos Mouchoirs/ sa predstavil v roli hrbaca, ktory sa snazi zveladit podu po predkoch a dobyva jej bohatstvo aj za cenu osobneho nasadenia. Namiesto uznania a pochvaly vsak zozne len posmech susedov a okolia. Okrem Depardieu-a sa tu predstavil aj Daniel Auteuil /Nenapravitelni 1980/ a Yves Montand /Brany Noci, Mzda strachu/. Zaver filmu je neskutocne depresivny : namiesto spravodlivosti zvitazila nespravodlivost, depresia a smutok. Claude Berri ako reziser natocil podla mna svoj najlepsi film : 100 % (11.08.2015)

Pěkný příběh zpracovaný v ušlechtilém scénáři, krásné prostředí, plejáda francouzských herců konce 80. let, citlivá režie. Ale co dál? Snad ještě to, že na vesnici to tak doopravdy chodí, ať na provánské nebo moravské. A Ugolin to reprezentuje nejlépe, emoce se posunují sem a tak, ale poslední dotek je vždycky styk s majetkem (pokud možno vlastním). Pozn.: Honza od Florety je v Itálii i ve Španělsku (podobně Pako od Lucie - Paco de Lucia) označením hocha, u nějž je otec více či méně neznámý. Pozn.: Proč tedy jen tři hvězdy? Vezměme si jednu z mých slavných rovnic v normovaném tvaru "Realita + Suma virtualit = 0". Zde to neznamená nic víc, než Claude Berri natočil film tak reálný, že všechny virtuality jsou v podstatě nemožné. "Bude to tak a nejinak", ustavičně opakoval v Benešovských kasárna Major Crhák. (22.11.2017)

Jean od Floretty první díl zfilmovaného románu Marcela Pagnola, na něj navazuje Manon od pramene. Je tod drsný příběh o lásce a pomstě. Oč krásnější je krajina Provence, kde se film odehrává, o to drsněji vyzní záštiplné chování venkovanů vůči novému usedlíku Jeanovi, hrbatému a dětsky naivnímu, kterého chtějí kvůli pramenu vody z pozemku vyštvat. Málokterý zlý úmysl nebo čin však zůstane bez odplaty. (04.09.2008)