Réžia:
Claude BerriKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Yves Montand, Gérard Depardieu, Daniel Auteuil, Elisabeth Depardieu, Margarita Lozano, Ernestine Mazurowna, Roger Souza, Chantal Liennel, Armand Meffre (viac)Obsahy(1)
Nejrozsáhlejší prózou francouzského spisovatele Marcela Pagnola je jeho dvoudílný román Živá voda. Vrací se v něm, tak jako ve většině svých děl, do rodného kraje Provence, okolí městečka Aubagne blízko Marseille. V roce 1952 Pagnol svůj román sám zfilmoval pod názvem Manon od pramene.
O třicet let později francouzský režisér Claude Berri vytvořil novou dvoudílnou adaptaci. Scénář napsal spolu s Gérardem Brachem, ke kameře si pozval renomovaného kameramana Bruna Nuyttena. Také při hereckém obsazování měl režisér šťastnou ruku: pro Yvese Montanda byla role Césara jednou z životních příležitostí a Daniel Auteuil získal za interpretaci prosťáčka Ugolina francouzskou prestižní cenu Césara. Hvězdné obsazení doplňuje Gérard Depardieu a půvabná Emmanuelle Béartová.
Kraj kolem Aubagne, vyprahlé podhůří Alp, nedává jejím obyvatelům velkou příležitost k obživě. Vše závisí na dostatku vody a kvalitě půdy. Horké slunce a práce tvrdá jako kamení na polích, formuje charaktery lidí, kteří jsou často velmi neúprosní k sobě, stejně jako k ostatním. César se svým synovcem Ugolinem se těší, že lacino vykoupí majetek po zemřelém sousedovi. Jeho pozemek má totiž cenu zlata, je na něm pramen, o kterém nikdo neví...
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (147)
Zub času si sice patřičně (nebo spíše nepatřičně) zahlodal na vizáži Yvese Montanda a odsoudil ho do role dědka, ale to nic nezměnilo na jeho sugestivním výkonu. Montand jako svině byl tak přesvědčivý, že bych mu nejraději nakopala pozadí. A Depardieu zvládl na jedničku s hvězdičkou svého zarputilého bojovníka za své právo zůstat na vysněném místě. A k tomu všemu kamera, která se laskavě rozhlíží i po těch nejhnusněji strmých kopcích a dodává divákovi naději, že by je snad i vyběhl bez zadýchání. ()
Claude Berri, bezpochyby skvělý režisér si vybral k natočení Pagnolovu (což byl skvělý spisovatel) předlohu ze skvělého prostředí a obsadil ji skvělými herci. No a takto vzniknul skvělý film. Poselství nese jasné: Že jsou venkované milí, vstřícní a charakterní? Tedy lepší než měšťáci? Hovno. Sám jsem z venkova. Kurvy závistivé, všehoschopné to jsou. http://www.youtube.com/watch?v=V44E_YanQsg&feature=related ()
Prvni cast zpracovani francouzskeho romanu, ktery se odehrava na prekrasnem venkove Provance. Pribeh se drzi chamtivosti dvou clenu rodiny Soubeyranu, kteri prahnou po sousedskem pozemku, ale puda se neustale dedi az nakonec prechazi do ruk mestaku. Ti maji velke plany, jak transformovat sidlo do zdrave fungujici farmy produkujici cerstve produkty a tim se uzivit a presperovat. Jenomze vsechno neni tak jednoduche, jak se v prvotnich planech na papire a ve vypoctech muze zdat. Boj s prirodou a s neprivetivosti venkovanu je nemilosrdny. Vse podtrhuji presvedcive vykony celeho hereckeho ansamblu. 75% ()
Jean de Florette byl už předem odsouzen k záhubě. Francouzské (částečně) historické drama z francouzského venkova. Začátek filmu - Ugolin se vrací bůhví odkud, vypadá jako mnich ze středověkého kláštera, zalézá do svého kamenného příbytku a slavnostně oznamuje strýci, že bude pěstovat karafiáty (nebo co to bylo). Ááá, bože, ještě dvě hodiny! Kupodivu, příchodem hrbáče Gérarda na scénu se dojem dramaticky mění a sledování souboje pravdy a lásky se lží a nenávistí mne dvě hodiny nepustí. Happy end se sice nekoná, ale o to je asi příběh reálnější; ne všechno dopadá tak hezky jako ve filmech Walta Disneyho... 100% ()
Občas se budím v noci ze sna při hrůzné představě, že bych se musel živit fyzickou prací. A neuklidnilo by mne ani to, že bych měl statistické údaje o počasí v kapse, protože jsem stejně naivní jako Jean. I já bych totiž zbaštil Ugolinovi jeho falešný úsměv a při únavných výpravách za vodou bych si nevšiml kudly ve svých zádech. Jenže Jean je na rozdíl ode mne plný optimismu, který je krásně nakažlivý a který ostře kontrastuje s jeho osudem. Bez odhalení rodinných vztahů ve druhém dílu to zase nijak zvlášť silné drámo není. A hodně mne zklamala scéna ve vesnici, ve které se Jean naprosto neadekvátně rozčiluje na vesničany, které potkal poprvé, což jsem nucen považovat za špatnou práci střihače, který mi nějaký předchozí konflikt musel ušmiknout. ()
Galéria (22)
Fotka © Orion Classics
Zaujímavosti (4)
- Během předprodukce bylo zasazeno 12 000 karafiátů a přesazeno tucet olivovníků se stářím několik stovek let. (ČSFD)
- Gérard Depardieu (Jean de Florette) si v tomto filmu zahrál po boku své tehdejší ženy Elisabeth Depardieu (Aimee Cadoret), se kterou si zahrál celkem v pěti filmech – Nausicaa (1970), Les Aventures de Zadig (1970), Tartuffe (1984), Jean od Floretty (1986) a Le Garçu (1995). (Georgex)
- Původně nabídl Claude Berri roli Ugolina (Daniel Auteuil) Colucheovi, neshodli se ale na výši honoráře a Coluche ji odmítl. (Namaste)
Reklama