Nehanební bastardi

Úprimne? Zo začiatku som mal v pláne rapídne znížiť hodnotenie, pretože strih oproti iným Tarantinovkám bol až moc neprehľadný/nepriamy. Ale čo s tým, keď sa človek za tie dve a pol hodinky ani na sekundu nenudí?! Krásne premyslená, akčne nenáročná, dialógová hra. Perfektné herecké obsadenie, z ktorého sa mi najviac pozdával Sgt.Hugo Stiglitz (Til Schweiger). A charizmatický vodca Bastardov, Lt. Aldo Raine (Brad Pitt)? Pre vás možno komerčná ikona, ktorá do filmu nesedí. Pokým budú jeho herecké výkony ako doposiaľ, uvítam ho v každom dobrom filme. Toľko môj názor. __ Každá z kapitol vyvrcholí úplne v inom znení ako ste očakávali. Tarantino je jedinečná osoba. Jeho filmy sa vám nemusia i môžu pozdávať. Pre niektorých z vás je génius, pre iných režisér bez talentu a pre ďalších niečo medzi. Tak čo? Pridlhé, ukecané, nepriehľadné? Geniálne, skvelé, bravúrne? (P.S. Bradove "arivedergi" - one big laugh) (21.04.2010)

Nesnáším chvástače Eliho Rotha a jeho porno násilí z Hostelů a Cabin Fever. O Tarantinovi si myslím, že je jen užvaněný pošuk, který točí samé nudné chvástací přisprostlé kraviny (vyjma Kill Bill, - Auto zabiják jsem raději vynechal). Ale stal se SKORO zázrak. Pancharti jsou SKORO normalně udělaný film, který jde pěkně kontinuálně po sobě a bez obvyklých pošukových berliček. A hlavně je to opravdu královské perverzní béčko plné nádherného přehrávání a super černého humoru. Těch 150 minut mi bylo málo - chci mnohem víc! Sám nevěřím, že tohle ve spojení s Tarantinem píšu, ale Pancharti jsou to, čím mohl být nedávno Spirit, kdyby jej točil někdo kdo opravdu umí. Jediná škoda je toho občasného vykrádání (chcete-li uctívání) Leoneho. Mohlo by to být naprosto dokonalé. (01.09.2009)

Celou dobu jsem si říkal, že sice nevím o co vlastně tomu filmu jde, ale nějak si to moji pozornost drží a tak počkám (a věděl jsem, že času zbývá moc :)). Už před koncem jsem si začal říkat, že těch krvavých samoúčelností je tam nějak příliš a vzpomněl jsem si, že vlastně Tarantina nemám rád právě pro tyhle samoúčelnosti (už to je nějaký ten pátek a tak nějak jsem pozapomněl, proč ho vlastně mám tak nerad). No a pak film skončil a já si řekl: no hezký, ale vo čem to bylo? Nevím. V dějovém výsledku smysl nebude. Žádné hlubší sociální nebo psychologické problémy se taky neřeší. Ono to vlastně bylo jen o tom, že někdo rád zabíjí, a příběh takového zabíjení; měl jsem mít rozum a nezjišťovat to 2,5 hodiny čisté stopáže, měl jsem si prostě vzpomenout, proč mám nerad toho Tarantina. (19.11.2009)

Tarantinovu genialitu s ostatními nesdílím (nikdy jsem ji nesdílela a nikdy ji sdílet nebudu), a i když se mu občas podaří vytvořit něco, čím mě zujme (viz. "Sin City" a "Grindhouse: Auto zabiják"), rozhodně to nestačí. To je také jeden z důvodů, proč jsem byla k dalšímu kousku mistra Tarantina skeptická. Skepse ovšem nebyla výjimečně na místě, protože když pominu komické překopávání historie, jsou "Hanební pancharti" sakra příjemným překvapením. Proto škoda zdlouhavosti, která se dostaví někdy mezi druhou a poslední třetinou filmu - nebýt jí, byla bych schopná udělit plný počet. Sarkasmu, úderná hudba a herecké obsazení (Pitt, Waltz, Roth, Laurent, Kruger) pak zaslouží palec nahoru dvojnásob.;-) A propos... Kdyby mi někdo řekl, že to natočil Tarantino (a já to nevěděla), tak mu nejspíš neuvěřím. (02.04.2013)

Tarantino se puští do (sebe)vykrádání a dialogových orgií snad více než kdy jindy... ale jde mu to od ruky přímo uchvacujícím způsobem, a když k brilantně natočeným (byť epizodickým) scénám ještě přidává nádherné odkazování na kinematografickou historii, tak mě to na rozdíl od jeho předchozího rádobybraku baví vskutku královsky. I když je to jeho onanie. 8/10 (12.08.2010)

Tak Maestrovi jeho filmová predstava 2. sv. vojny vyšla na sto percent. Jasný Tarantinovský, osobitý a nezameniteľný rukopis, punc kvality, ktorý ma neskutočne baví a ktorý mám tak rád. Škoda písať, treba vidieť. (20.06.2014)

Že je Tarantino macho přes vypointování jednotlivých scének a dialogů se vědělo již dávno. Tady to jen a jen potvrzuje a dokonce ukazuje, jaké výjimečné postavení na filmových pásech má. Film, v němž se mluví stále na střídačku německy/francouzksy/anglicky a řežou se nácci, zkrátka nemůže být špatným scénáristickým počinem. Navíc, a co je možná úplně nejlepší, Tarantino vytvořil VLASTNÍ funkční svět, ve kterém je každá postavička neskutečně záživná od Aldo Raina přes Hanse Landu až po pomstychtivou Shosannu, mlýnek na skopčácké maso Hugo Stiglitze nebo Donnyho Donowitze, známého to hráče baseballu. V tomhle světě bych se rád ještě pohyboval a těch dalších možných odboček může být klidně víc. Další plus po několikaletém zhlédnutí: vedlejší role jsou nařachané dnes už pojmy jako Fassbender nebo Brühl a strašně mě baví ten cinefilní přesah. [Přesná stopáž: 153 min] (18.10.2009)

Once upon a time in Nazi occupied France -Keď pozerám Pulp Fiction, či Kill Bill tak si hovorím, že Tarantino ani nie je človek, ale akási hmota filmu. Pri Inglourious Basterds som si to povedal hneď pri prvej kapitole a po skončení filmu mi to už nik nemôže vyvrátiť, pretože ten ČLOVEK je génius. Je mnoho dobrých režisérov, ale keď je fanúšik filmu režisér môže to dopadnúť ako napr. filmy Eliho Rotha, alebo dokonale... čoho dôkazom sú filmy Quentina Tarantina. Po komerčne aj čo sa tržieb týka neúspešnom Death Proof na nás vytiahol ďalší film plný jeho špecifických znakov. Je mi lúto cca 3/4 kinosály, ktorá prišla po zhliadnutí trailerov na akčný film. Trailery klamali telom a bežný divák, ktorému meno Tarantino nič nehovorí mohol byť sklamaný. My čo sme išli do kina nie na vojnový film, ale na nového Tarantina sme slintali blahom. Tak ako v Pulp Fiction či staršom Reservior Dog sú aj bastardi plný neskutočne kvalitných a dlhých dialógov, pri ktorých občas ani nedýchate. Je až úchvatné sledovať, ako tento ČLOVEK dokáže jedným dialógom s dvoma osobami urobiť väčšie napätie než pri akejkoľvek akčnej scéne. A presne to som/sme očakávali. Svojím spôsobom si Quentin urobil peknú prču z celej 2. svetovej vojny a s náckov. Prepísal históriu a vytvoril opäť jeho fikčný svet, v ktorom on určuje pravidlá. K dokonale napísaným dialógom a komplet k celému scenáru má neuveriteľný čuch na hercov(asi ako Apač Aldo na vrahov náckov). Christoph Waltz? Kde len toho muža vyhrabal? Tak slizký Záporák sa len tak nevidí a to ako stvárnil Waltz Hansa Landu je (už sa asi opakujem, ale inak to proste nejde) neuveriteľné. Tomu človeku by som dal do ruky Oscara. No, ale keď som pri hercoch, tak celé zoskupenie t.j. Pitt, ktorý hádže jednu grimasu za druhou, Mélanie Laurent, ktorá ma prekvapila až ohromila, dokonca aj Eli Roth zahral slušne a to je už čo povedať. Skrátka Tarantito sa nebál ani skalpovať a keď už sme videli nejakú akčnú scénu tak to bola len ďalšia pasta pre oči... Cinema La Gamaar. Tí pozornejší si všimli či počuli, že rozprávač bol Samuel L. Jackson a všimli si neuveriteľné množstvo odkazov na iné filmy či osoby/postavy zo sveta filmu. Film roku. Druhá najlepšia Tarantinovka(Pulp Fiction je Pulp Fiction), a tak ako bolo povedané vo filme "Toto už nemá ďaleko od umeleckého diela" 10/10. Quentin nekecal a natočil to čo sľuboval. Teraz nech natočí čistokrvný western! [Videl v Kine 2x] (03.09.2009)

chorú podstatu psychiatrických výplodov Tarantinovej morbidnej mysle cítit v každom centimetri filmového pásu tak nepríjemne ..ako keď musíte ísť v úzkej uličke dlho za niekým, kto sa riadne posral do gatí ...celkové posolstvo a význam tohto ,,veľdielka,, je asi taký ..ako keď sa vykričíte na opustenej stavbe ďaleko od civilizácie do záchodovej rúry ... (19.11.2009)

Po druhém zhlédnutí jdu se svým hodnocením z maxima o jednu hvězdu dolů, přece jen už mě to tak nebralo. Přesto si stále myslím, že je to skvělý a filmařsky invenční snímek, s perfektní hudbou, výtečným obsazením a mistrným scénářem plným výborných dialogů. Nejvíc mě však na tomto filmu baví to, že jsem u něj asi poprvé pochopil jednu z možných motivací, proč se někdo dá na dráhu režiséra. Je jí tvůrčí svoboda vystavět si svět podle vlastních pravidel, zaplnit ho vlastními postavami a vyprávět nějaký příběh, ve kterém lze něco sdělit o vlastním pohledu na svět a život. Tedy, ono to samozřejmě platí hlavně u autorských filmů, kde se v postavě režiséra pojí více funkcí, ale právě na Tarantina a jeho "Hanebné pancharty" to podle mě sedne dokonale. Fascinuje mě životní příběh toho malého kluka, který bezmezně propadl filmu a který se navzdory absenci filmového vzdělání stal světově proslulým filmovým tvůrcem, který současně stále zůstal oním nadšeným cinefilem, šťastným z možnosti vyprávět své příběhy. Není náhodou, že se velká část děje "Hanebných panchartů" točí kolem jedné filmové premiéry a malého kina, tedy v prostředí, které Tarantino důvěrně zná a jehož zákonitosti má v malíku - prostřednictvím tohoto principu "kina v kině" přichází v tomto snímku s vlastní revidovanou verzí historie, s níž se vyrovnává vlastními zbraněmi - řadové nácky nechává brutálně umlátit partičkou sympatických panchartů, kteří (bohužel) nikdy neexistovali, a hlavní nacistické pohlaváry v čele se samotným führerem nechá uhořet v kině, při požáru vyvolaném vzplanutím celuloidového filmu. To je podle mě symbolika, která se otvírá jednoznačnému výkladu, a finálová sekvence s požárem tvoří nejen dramatický vrchol celého snímku, ale možná celé dosavadní Tarantinovy filmografie. Závěrečnou repliku Aldo Rainea - "Myslím, že sem stvořil skutečný mistrovský dílo" - již pronáší nad zohaveným čelem Hanse Landy přímo do kamery, pak bez nejmenších pochyb vnímám jako otevřené Tarantinovo vyznání, který zde promlouvá ústy své postavy a na mysli má svůj film. Mistrovský asi tak úplně není, ale má k tomu velmi těsně nakročeno, dodávám já. Mimochodem soundtrack k tomuto filmu jsem si pustil snad stokrát, tak moc se mi líbí. (05.08.2012)

Quentin a druhá sv. válka? Jo takhle, tak to beru. Tarantino to opět svírá pevně ve svých rukou a nepovoluje ani o kousek. Drží to až do závěrečných slov ( naprosto vynikajícího) Brada Pitta "I think this just might be my masterpiece" To se dá říci i o celém snímku, neboť Tarantinova verze dané minulosti, je až drze osobitá. Že by mi tohle překáželo k plnému počtu? Nicméně jedinečný styl režie, výborný scénář, vícejazyčnost ( tolik nezbytná k co nejlepší atmosféře "válečného" filmu) a dokonalé herecké výkony, drží mé hodnocení dostatečně pevně. Humor v kontrastu s tragickými osobními příběhy na mně zafungoval opravdu silně a Tarantino potvrzuje svou jedinečnost v dnešním přesyceném, filmovém světě. (26.12.2012)

Ty barvy dosud nevybledly... Ani po deseti letech. Naopak. Hnědá je čím dál hnědší a já se kvůli ní stále budívám s křikem ze spaní. Já, srab už od narození, který vždycky všechno hned vykecá, ani se ho nikdo na nic nemusí ptát... Jenže ochota mluvit by mě nezachránila - on by mě mučil stejně, jen tak, pro radost ... Barvy sice nevybledly ani po deseti letech, ale zato tři roky trvalo, než jsem se u Hanebných panchartů vyhrabal z odpadu a zamířil vzhůru ke hvězdám... Tak hanebně mě tenkrát zklamali, rozčílili, ba přímo rozzuřili do běla. Ty náckovský a filmařský zločiny v podivným „příběhu“ jsem prostě neunesl, popcorn jsem vzteky prskal snad i z nosu a uší a jak jsem máchal nesouhlasně rukama, převrhl jsem své dívce do klína, na její světlou sukni, kelímek s Fantou. A musel jsem si hledat novou. Ne tu oranžádu. Holku... S blonďatými vlasy a hlubokýma modrýma očima, jak to prý muži mají rádi. A dnes? Miluju Landu (a závidím mu ty jazyky :-), chrabrému četaři Wernerovi Rachtmanovi nosím o výročí jeho životního homerunu kytice rudých růží na hrob a od Hjůga Štiglice se učím, jak se má upřímně a s gustem někdo nenávidět... Třeba za opisování v komentářích ;-) A klikám na myš pětkrát po sobě a takovou silou tlačím na palec, že mi úplně zfialověl. Tak ne, nemůžu ho mít fialovej - někdo jinej na jiný práci má teď fialovej palec. Já ho mám jen trochu zrůžovělej... // Pokud by se ti, čtenáři těchto řádků, zdál můj komentář trochu šedivý a zaprášený, bude to nejspíš tím, že ho píšu ve sklepě, kam mě žena kvůli zimě v baráku vyhnala roztopit pořádně kotel. Já vím, že ve sklepě se komentáře normálně nepíšou... Psaní ve sklepě totiž znamená fůru potíží, jako především tu, že píšeš ve sklepě... (22.01.2013)

Pětihvězdičkový film, to bez pochyby. Ať již za ty precizní, vybroušené (u Tarantina standardní) a vtipné dialogy, hlášky všech zúčastněných, odkazy na dějiny kinematografie, Pitta (!!! jeho americký jižanský přízvuk a s ním spojená scéna v kině 10/10 !!!) i Landu (Daniel Landa určitě v příštích měsících dobude žebříčky hitparád i za mořem :-)) či excelentní výběr hudby od pánů Morriconeho, Bernsteina nebo Schifrina. Ve všech těchto položkách Basterdi fungují. Už teď, 2 hodiny po skončení filmu, si troufám tvrdit, že jde o můj nejoblíbenější Quentinův kousek. A také doufám, že dojde k tomu, co tu píše DaViD´82, a Tarantino natočí spaghetti western ve stylu leonovek. (27.08.2009)

Není nad to zajít si do kina na film, jehož nejbrutálnější scéna se odehrává také v kině. Nečekejte nějaké válečné handrkování a pošťuchování, čekejte masakr! Tarantino ukázal, jak to mělo tenkrát před 70 lety skončit. Nu tehdá se to nestalo, tak aspoň to máme v tomhle snímku a je to pecková záležitost. Ačkoli byl hlavním komerčním tahačem filmu Brad Pitt, tak největším borcem je zde Christoph Waltz, který si svýho oscara zasloužil. Díky Panchartům mám výborný zážitek z kina. Jen tak dál Quentine, ukaž co tam ještě máš! (10.07.2011)

A takhle skončila 2 světová válka v paraelním vesmíru.:-)) Hodně veliká pohodovka. Tarantino se opravdu nezapře. Vydoloval z herců to nej. co v nich je. Naprosto dominantní Pitt a Waltz. Za mě 85% (10.08.2012)

(90%) Nutno uznat, že tohle je jeden z dalších Tarantinových filmů, který se snad nedá nijak zvlášť kritizovat. Quentin Tarantino si zde krásně pohrál s zamotání historie z 2. světové války. Dal tomu své grády, především ujetý děj, ale s velmi inteligentními konverzacemi, které byly strašně dlouhé, ale neskutečně poutavé. Takže zde nuda nehrozila ani náhodou a to to mělo 153 min. Někdy je prostě dlouhý film zapotřebí a někdy je to až zbytečné. Film je rozdělen do jakýchsi kapitol, takže celkově když máme určitou kapitolu (scénu), tak je složena dlouhými dialogy, konverzacemi apod – a právě to je na tomto snímku asi nejlepší. Abych shrnul herecké obsazení, tak vedle skvělého a hlavního herce Brada Pitta mě zde asi nejvíc bavil Christoph Waltz, který zde zahrál přímo na výbornou. Takové charisma a autorita se jen tak nevidí. Roli německého důstojníka Hanse Landu jsem mu sežral i s navijákem. Nejvíc se mi asi líbila ta úvodní scénka, kdy jasně uhodl, že ten chlápek, kterého vyslýchal, skrýval u sebe židy. Ženské obsazení mě též bavilo. Dále Michael Fassbender – sice neměl tolik prostoru kolik bych si přál, ale i tak nemám výtek, toho herce přímo zbožňuji. Potěší i Eli Roth nebo můj další velký oblíbenec Gedenon Burkhardt. Stejně tak jako v mých očích nepříjemná postava nacisty, kterou hrál herec Daniel Brühl. Celkově není tento filmový počin tak ujetý jako některé jiné Tarantinovky. Má to ujeté scény, třeba s vyřezávání hákových křížů na čelo, pár hlášek atd, ale drží se to trochu v rámci normálnosti. Závěrečné finále, respektive masakr v kině nemá chybu. Jen bych možná trošku vytkl tu změnu strany Hase Landy – to mi moc nesedělo, i když to mělo ve filmu logický smysl. Nemůžu si pomoci, ale mezi kladné aspekty bych zde i zaonačil slušnou dávku NAPĚTÍ. Toho zde bylo požehnaně, asi nejvíc tak ve dvou sekvencích s Ch.Waltzem, ze kterého šel opravdu ten pravý respekt. Hudba, ať už ji Tarantino nechal vytvořit jakkoliv byla super. Co k tomu ještě dodávat? To se musí vidět. Quentinovi filmy si dávám teprve nyní, nikdy jsem je neviděl (alespoň ne celé) až na Kill Bill 1,2 a Sin City – což mi vůbec nesedělo. V poslední době si je doplňuji a zatím jsem víc než spokojený. Nespoutaný Djnago mě rovněž bavil, tomu jsem tedy dal solidní 4*. A Osm hrozných jsem ocenil taktéž jako tyhle Parchanty na 5*. To je vše, palec nahoru! (10.09.2019)

Proč si tento film u mě nezaslouží 5 hvězdiček? Jednoduše -1 * za hudbu. Ano songy jsou voleny vesměs ve stylu Tarantinových filmu, ale ve spojení s druhou světovou válkou ta chemie dost často nějak nefunguje. Další * dolu za totální zprznění historie…dobře, možná tím režisér a autor scénáře v jedné osobě, chtěl naznačit, že si náckové za zvěrstva jež ve válce spáchali, nezaslouží nic jiného než rozstřílet hlavy, ale to přece nemusím dávat najevo tak, že komplet všechny pohlavary sfouknu jako svíčku jedním vrzem v kině…to mi přijde jako hodně laciné a pro mě nejslabší pasáž filmu. Další věc co mi začíná u Tarantina vadit je přílišná předvídatelnost. Předem vím, že ve filmu bude takový a takový styl hudby. Předem vím, že film bude rozdělený do kapitol. Předem vím, že každá kapitola bude ve stylu vláčný rozjezd s nějakou povedenou či méně povedenou pointou na konci. Předem vím, že tam bude přehnaná míra brutality. A na závěr, předem vím už podle vzhledu úvodních titulků, že je to prostě film od Tarantina. Na můj vkus, člověk až moc věcí ví tak nějak předem…nemyslíte? (05.10.2009)

Je to velmi bizarní a svým pojetím originální film. Herečtí představitelé se zhostili zajímavých hereckých partů a zejména trojice Pitt, Eli Roth a Til Schweiger jsou tak dobří, že je až s podivem, že nedostali větší prostor, a to se týká i akce samotné. Film nebyl natočen podle skutečných událostí, tak se divím, proč se Tarantino držel tak při zdi a nenaservíroval větší a hutnější porci akce. Daleko větší prostor je věnován sáhodlouhým dialogům, ale nutno dodat, že kvalitním. Ostatně Tarantino je tím pověstný, stejně tak je pověstný i svým nekompromisním stylem a brutálními scénami, a i na ty tentokrát dojde, ale je jich zoufale málo. Uvidíme i Hitlera se žvýkačkou a dočkáme se jeho smrti v kině, protože mise statečných hanebných panchartů byla úspěšná a divákovi sympatie si získat dokázala, ale moje až tolik ne. A Tarantino chtěl tak moc, že tento svůj film málem nezvládl. Je to průměrný film a mimochodem na Pittovi je vidět, že ho Tarantino k účinkování ve svém filmu musel dlouho přemlouvat. Nemůžu se zbavit dojmu, že Pitt hrál dost bez chuti. A bez výraznější chuti je i tenhle film. Tarantino místo ultimátní řežby nácků naservíroval film plný zdlouhavých dialogů zřídka proložených drsnými scénami. Nadšený z toho nejsem. 60% (06.10.2009)

U Kill Billa 2 jsem si říkala, že je to Tarantinův hračičkově vymazlený ultrastylizovaný vrchol, že všechno, co přijde potoom, budou už jen elegantní napodobeniny. Inu, nebyl. Jde ještě dál a sahá k závažným manipulacím s historií a jejich konfrontacemi vůči/s dějinám kinematografie. (25.12.2009)