Korzet
Corsage
Corsage
Corsage
Corsage
Réžia:
Marie KreutzerScenár:
Marie KreutzerKamera:
Judith KaufmannHudba:
CamilleHrajú:
Vicky Krieps, Colin Morgan, Finnegan Oldfield, Tamás Lengyel, Alma Hasun, Raphael von Bargen, Aaron Friesz, Manuel Rubey, Katharina Lorenz, Jeanne Werner (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Na Vianoce roku 1877 oslavuje rakúska cisárovná Alžbeta, zvaná Sissi, 40. narodeniny. Vo svojej reprezentatívnej úlohe po boku svojho manžela cisára Františka Jozefa I. nesmie vyjadriť svoj názor a musí navždy zostať mladou a krásnou. Aby splnila toto očakávanie, dodržiava prísny pôst, cvičí a svoj korzet šnuruje čoraz pevnejšie. Ale Alžbeta má hlad po vedomostiach a chuť do života, čoraz viac sa búri proti hyperbolizovanému obrazu seba samej a už nie je ochotná žiť život obmedzovaný dvorným korzetom. Cestuje do Anglicka a Bavorska, navštevuje bývalých milencov a starých priateľov a hľadá vzrušenie a zmysel svojej mladosti. Režisérka Marie Kreutzer prichádza s nadčasovým príbehom o odvážnej žene a jej nehynúcej túžbe po slobode, ktorému dominuje Vicky Krieps v úlohe rebelujúcej panovníčky, ktorá sa rozhodla zobrať osud do vlastných rúk. (ASFK)
(viac)Recenzie (47)
Tohle je už třetí dílo za poslední dva roky o slavné císařovně Sissi, první i druhý seriál i ta úděsná obsatrožní trilogie se Schneiderovou byly kategorie naivní kostýmové romantiky, tak tahle Sissi je Sissi hardcore - depresivní bulimička, osamělá, citově deprimovaná. Sice scénářem úplně stejně mimo historii jako ty telenovelové verze, tak paradoxně přesně takhle si tu paní představuju, včetně jejího vztahu k Francovi. Solidní filmařina, herecky výborné. ()
Skvěle vybalancováno moderno s tradičnem. Moderní vynálezy a prvky jako kdyby podtrhávaly to, co chce režisérka říci, a přitom vůbec nenarušovaly atmosféru 19. století. Silná, nevtíravá feministická výpověď a jeden z nejlepších filmových obrazů o císařovně Sissi vůbec (třebaže právě tady byste možná nečekali tolik přesných detailů a reálií z jejího života). Víc než dějový snímek je to portrét jedné ženy v několika scénách, ve scénách, které jsou však skvěle vypointované a mají neskutečný cit pro detail, tíživost a místy i komiku v tragičnu. (Das Film Fest 2022) 85% ()
Cinema City 11.2.2023 Nevím no, na film jsem se docela těšil, bohužel nedosáhl očekávání. Děj smyšlený, jednoduchý, dalo by se říci spíše "neděj". Zachraňovali to herecké výkony a jejich zdařilé podoby ke skutečným osobnostem. A ten konec? Nevím, ten si mohli odpustit, to už bylo moc.... ()
Zajímavě pojatý životopisný snímek o císařovně Sisi, jenž zaujme především kostýmy a hudbou, které se k tomuto historickému období, jak bystřejší divák poodhalí již v prvních scénách, příliš nehodí. Bylo celkem i zábavné si při sledování všímat různých předmětů a jevů, které diváka až poněkud rušily, protože do 19. století příliš nezapadaly. Mám pocit, že se to i během filmu stupňovalo a na mě to působilo příjemně absurdně (v jedné scéně byl k vidění i moderní mop). Tento záměr dodává feministicky laděnému snímku jeho originalitu a zajímavou vizáž (nejlepší scéna rozhodně byla, když císařská rodina poslouchá harfistku, která drnká tóny písně od The Rolling Stones) Dále musím zmínit i herecké výkony zejména hlavní představitelky. Celkově byl snímek ale poněkud utahaný a neuškodila by mu kratší stopáž. 6/10 (KVIFF 2022) ()
Moderně pojatý životopisný film plný ztišené zdrženlivosti, ba svíravosti jednání, prostě jako v korzetu. ()
Film z kategorie "standartní evropská festivalová podívaná" splňuje všechny své předsevzetí a to takové, že mnohé nadchne svým obsahem (některé snad i svým prvoplánovým formálním zpracováním), jenž je tím, na co Kreutzer spoléhá, ale ve výsledku se jedná o vskutku prázdný počin, který nemá co nabídnout. Ač je dobře, že pominula doba nudných biopic filmů a žánr se snaží dostat někam dál, neznamená to však, že jakýkoliv pokus o ozvláštnění nebude marný a dosáhne preciznosti jako třeba Larraínova Spencer, či Dominikova Blonde, filmů jež jsou skutečně originálním pojetím přesahující žánr životopisného filmu o ženských trpitelkách, které svazují dobové/společenské/genderové konvence v nichž musí přežít. Režisérce samotné však její vlastní projekt utíká a sotva ho dokáže držet pohromadě, kdy s náma hraje svojí rokenrol hru s fakáči i prosakování hmotných prvků současnosti do mizanscény, která jistě sama o sobě je ahistorická. Bylo by naivní se od filmu domáhat nároku na realismus a historickou korektnost, i když to může mnohé lpící na datech, historických figurách a událostech vytáčet, ale paralelně film nefunguje ani na imaginativní rovině. Stejně tak kamera nedokáže uhranout se svými slowmotiony v šedých barvách nasnímanými na film a neschopností zprostředkovat obraz, který by byl sám o sobě funkční, ne jen jako nositel příběhu a obsahu. Vyprázdněná rebélie, která se sama vykuchává a jakékoliv vzpoury pozbývá. ()
Pokud jdete na Korzet s očekáváním rámce, tak se ho určitě nedočkáte a odejdete spíš zklamaní než nadšení. Kreutzer se snaží hlavně ztvárnit niterní pocity na základě nenavazujících událostí, než odvyprávět konkrétní příběh. Doporučuju si tak něco zjistit, než na film půjdete, protože vám to film na podnose úplně nedá. Sterilnost, skvělá Viky Krieps a hudba pak už bude za odměnu. 73 % ()
MFF KV 2022: Pro mě nejlepší film z letošních Varů. Nálada. Pocit. Tmavě modrá. Hudba. Dlouhé vlasy. Krajka. Oprýskané zdi. Koně. Emoce. Touha. Sešněrovanost. Drzost. Vídeň. Koncert Vicky Krieps. Prostě krása!!! ()
Sympatická artovka se skvělou Vicky Krieps v hlavní roli. Korzet má skvělý vizuál a skvělé nápady, takže ani moc nevadí absence nějaké ucelené dějové linky. Zároveň se tu nejedná o nějaký přehnaný feminismus, jak by se dalo očekávat, spíš kontrast mezi moderní rebelkou a dobou, která rebélii považovala za duševní chorobu. Ten koncept společnosti, která nechápe liberální osobnost není zase nic tak vzácnýho, ale díky skvělýmu výkonu V. Krieps a zajimavýmu vizuálu bych rozhodně doporučil. ()
Nebola to moja šálka kávy, ale na Vicky Krieps sa dívalo veľmi príjemne. ()
Príbeh Sisi v modernom hábe zameraný hlavne na obdobie v jej živote, kedy sa potrebovala viac realizovať. Pravdu povediac, Vicky Krieps jednoducho nie je Romi Schneider a ani nikdy nebude, ale do tejto postavy vložila niečo zo seba, niečo tajomné, čo jej príbehu dalo iný rozmer. Ten zobrazený dej ma až tak nezaujal, ale veľmi oceňujem dobovú atmosféru, kostýmy a moderný vizuál. 65 % ()
Zajímavou postmoderně laděnou formu zpracování a slušné výkony hlavních postav provází poměrně fádní dějová linka s mělkými emocemi. Je krásné potkat se s moderními výdobytky civilizace (od traktoru po mop) a nalepovacími licousy, ale kde je nějaký větší vzdor trpící mocnářky než jen tradiční neustálé úprky z vídeňského dvora, školení milenek/milenců, mučení služebnictva nebo neúspěšné sebevražedné pokusy. Vše je zde upnuté stejně pevně jako císařovnin korzet. ()
Skvělý film! Jen se na něj nesmí koukat jako na historicky životopisný!!! Jako možná fiktivní reinterpretace životopisu známé osobnosti a tématu emancipace člověka (nejen ženy) v poslední třetině 19. století vůbec, je to fakt jeden z nej rakouských filmů, co jsem kdy viděla. ()
Tak musím k Marii Antoinettě přidat další krásnou (osobnostně) nepochopenou aristokratku, další "jednu z nás", pro niž přes její relativně obrovské štěstí přišla pravá (post)moderní éra příliš pozdě. (Teda pokud je ta umělecká licence nějak v mezích, což asi i v tomto případě je.) Tyhle příběhy nejmocnějších z bezmocných jsou brutální a skvostný, jak líp to popsat. Dějově tam toho nad základní půdorys až tak moc není. Tempo není nijak zběsilé. Ani hudba není rozvedená zdaleka na pokraj možného kýče. Ale to je právě to skvělý, a někdy hrozivý. Když se začnete hystericky smát dvě vteřiny předtím než císařovna, pochopíte, že ten film k vám prostě mluví. Sissi v jeho podání není éterická, dokonalá, "jen jinak, než jak její doba chtěla". Je tam ale současná. Je tam lidská. Je v ní ta (post)moderna, dech feminismu druhý vlny. A dech vás (ne třeba přímo vás - ale vás-mě) dneska v kinosále, když přemýšlíte a doufáte o životě, světě a společnosti. ()
"Žije ve svém vlastním světě a kráčí v něm po cestě tak úzké, že se na ni vejde jen ona sama." Velmi přiléhavý film. ()
Protivná Sissi, to je největší dojem, který ve mně tento film zanechal. Celkově to bylo táhlé, velmi zdlouhavé. Jo, císařovna řeší své vnitřní démony, ale já to tam prostě nevidím i když mne k tomu ponouká tklivá hudba na pozadí. Její niterná dramata mi spíš připadají jak vycpávky mezi dějem, který je stejně všeho všudy o ničem. Kdo chce poznat Sissi jako takovou, co byla zač, tak tady se to nedozví. Tady se člověk dočká dramatu ženy středního věku, která je jen tak mimochodem císařovnou. ()
Odnikiaľ nikam... Tá feéria deň predtým... Sisi a ja...sa mi páčila viac... ()
Franz Josef me zajima kvuli spol.historii. Vykresleny zivot cisarovny, vychovy deti i jeji role. ()
Zážitek z filmu bohužel kazí Marie Kreutzer, jenž měla na filmu ještě zapracovat, aby ho nemusela následně držet Vicky Krieps v hlavní roli a dost povedený soundtrack. Esteticky a vizuálně je snímek opravdu krásný. Co je ale doslova do očí bijící, jsou (naštěstí jen občasně) nedobové rekvizity (filmová páska, obal knihy...), které nijak nezapadají do filmového světa a hloupě kazí zážitek z filmu. Jinak to vlastně není vůbec blbý film, i přes silné nerespektování historie. Ale tak pro jednou bych to asi prominul. ()
Summa summarum je Korzet neurážajúcou a ambicióznou štúdiou historickej figúry. Kým hlavnej herečke a remeslu sa nedá skoro nič vyčítať, scenár a práca s postavami nemalú umeleckú výzvu neustoja. Korzet ostáva rozkročený medzi feministickou agitkou a chladnou psychoanalýzou. Odporúčam iba milovníkom kostýmových drám.Viac tu ()