Zóna zájmu
The Zone of Interest
The Zone of Interest
Strefa interesów
The Zone of Interest
The Zone of Interest
Réžia:
Jonathan GlazerScenár:
Jonathan GlazerKamera:
Łukasz ŻalHudba:
Mica LeviHrajú:
Sandra Hüller, Christian Friedel, Ralph Herforth, Freya Kreutzkam, Max Beck, Ralf Zillmann, Imogen Kogge, Stephanie Petrowitz, Marie Rosa Tietjen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Rudolf, Hedwiga a ich štyri deti žijú vo veľkom dome s krásnou, udržiavanou záhradou. Každý deň si vychutnávajú spoločnú večeru, spomínajú na milované Taliansko, užívajú si víkendové výlety k vode a prechádzky s priateľmi. Spoza múrov ich domova sa však ozývajú znepokojujúce zvuky a občas niečí zúfalý krik. Pánom domu je totiž Rudolf Höss. Veliteľ koncentračného tábora v Osvienčime. (ASFK)
(viac)Recenzie (258)
Drsný film s velmi uvěřitelně vykreslenou atmosférou válečných let. Krásná kamera se záběry domu, zahrady. A je dobré si tyhle zvěrstva a chování nejen německých občanů připomínat a uvědomit si, že nejen Hitler měl moc ovlivnit a zfanatizovat dav, tady třeba taková manželka Hedwiga byla už od pohledu obrovská bezcitná pi..., kterou máte chuť od samého začátku přetáhnout hranou lopaty po lebce :-). Trochu mi u promítání vadila ta eskalace šílené nepříjemně dunivé hudby a animační vsuvky mi přišly už zbytečné, ale jinak pěkně zpracovaný film dle předlohy, který vás určitě po odchodu z kina nenechá v klidu. A pokud se na to cítíte - podívejte se ještě na film Chlapec v pruhovaném pyžamu, který byl za mě - díky šokujícímu závěru - ještě lepší. ()
Po shlédnutí předávání cen Oscarů 2024 jsem na tento snímek byla značně zvědavá. Film věnuje svou pozornost na žití "příkladné" německé rodiny, bydlící za plotem koncentračního tábora. Krásný dům, velkolepá kvetoucí zahrada s bazénkem, nová veranda, psí mazlíček, čisté a spokojené děti... to vše v duchu běžného žití rodiny nevnímající a ani neřešící zvěrstva odehrávající se za plotem. Obzvlášť, když je na hlavu rodiny pohlíženo s respektem jeho kolegů vojáků a jeho práce rodině přináší příjemné výhody, ať už ve formě neplacené pracovní síly na zahradě, norkového kožichu, šperků, alkoholu zdarma atd. Osobně mi nejvíce pod kůži vlezla scéna, kdy si starší syn hraje před spaním v posteli s několika zlatými zuby jako s naprosto běžně dostupnou hračkou, bez citu, bez empatie... Oproti jiným filmům věnujícím se tématu holokaustu je tento snímek jiný v tom, že se zaměřuje opravdu především na žití v rodině a jejich rozdílnému smýšlení o tom, co může být pro lidi v životě běžné či normální, a co ne. V díle je slyšet jen zvuková a vizuální kulisa tábora - křik, střelba, štěkot psa, uvidíte kouř z pece a létající popel ve vzduchu, ale nikterak jakákoliv scéna z toho, co se tam skutečně odehrává. Poskytuje tak pohled "ze druhé strany" hromadného vyhlazování lidí z této doby. Závěrečná scéna se schodištěm mi přišla poněkud zvláštní až nedotažená, ale přináší divákovi určité uvědomění a také jasně projevuje úctu k obětem. ()
Zajímavé téma, jen mi to přijde neuzavrene. ()
Je určitě originální natočit film z prostředí Osvětimi, aniž ty hrůzy jako obvykle zobrazujete. Naopak se soustředíte na příběh "běžného života" rodiny velitele koncentráku. Pozadí zla skutečně nemusí být démonické ale úplně banální. ()
Stejně jako Under The Skin prvoplánově chladné a artově se tvářící dílo. Spojení s tématem holocaustu je nicméně minimálně diskutabilní. Román Martina Amise pojednává o fiktivní verzi Rudolfa Hösse jménem Paul Doll a má zápletku. Glazerův film má tedy jakéhosi Hösse na třetí a cokoli dalšího radši vůbec ne. A já se ptám proč? Řekne vám tahle exhibice něco víc o holocaustu než knihy, tuny dalších médii včetně dochovaných audionahrávek pamětníků, návštěvy samotných muzeí, nebo je spíš smutným zrcadlem civilizace která volí radši formu před obsahem? Höss rozhodně nebyl obyčejný úředník a tím jak se skoro až nevědomky (ale ve skutečnosti zcela vědomě, což je vlastně docela dost debilní) film pokouší vypustit jeho agresivní myšlenky a osobnost , mne skoro až bytostně uráží. Ne nemyslím že by opravdu řešil jenom včely i když ty měl možná rád. Nicméně pokud vás Glazerův hřejivý filmařský přístup nadchnul. doporučuji zmíněné Under The Skin. A ideálně v závěsu. ()
Taková normální nacistická rodinka v přírodní rezervaci Osvětim. ()
Skvělý nápad, ale bohužel režijně nezvládnutý. Tak moc chce ukázat banalitu zla a lhostejnosti, až se zvrátí málem v oslavu banality. Takřka vůbec nevyvolává emoce, postavy, které by měly být odpudivé, vyznívají málem sympaticky. Film tvořený až příliš rozumem a ambicí být originální za každou cenu. ()
Tohle je opravdu velmi drsný a mrazivý film, který na mne působil extrémně pravdivě. Soustředěné herecké výkony společně s vědomím, jak to asi muselo probíhat v plynových komorách a krematoriích vás dostane do absolutního oněmění. Podobně jako u "Chlapce v pruhovaném pyžamu" se mi chtělo místy až zvracet. Děkuji za tenhle film, je dokonalý i co se týče architektury, hudební kompozice a samotného scénáře. Dlouho jsem nezažil v kině tak intenzivní zážitek, kvůli kterému jsem pak celou noc nespal. ()
Je to zase něco jiného a určitě to nesedne každému. Nepříjemná zvuková kulisa a Sandra Hüller předvádí další herecký koncert. Sonda do života jedné spořádané nacistické rodinky. ()
Na tento film je třeba být připraven, je nutné mít nějaké základní historické povědomí nejen o koncentračních táborech, ale i o nacistickém systému a jeho vykonavatelích obecně. Hlavní postava - starostlivý otec a manžel je vykreslen jako bezemoční manažer, vykonávající s jemu vlastní německou precizností svoji "práci" a je mu jedno, jestli manažeruje fabriku nebo koncentrační tábor, v tom je ta jeho zrůdnost. Naprosto zásadní pro tento konkrétní filmový zážitek je hudba a zvuky, proto je dobré jít na tento film do kina nebo si ho pustit na zvukově kvalitním přehrávači. ()
Zóna zájmu nás vtahuje do nitra temnoty, kde se běžný život prolíná s nejtemnějšími kapitolami historie. Režisér Jonathan Glazer nás provází skrze rodinu Rudolfa Hösse, jejichž každodenní existence je spojena s táborovými pecemi a stínem smrti. Christian Friedel a Sandra Hüller přinášejí na plátno nejen postavy, ale i esenci lidského rozporu v čase hrůzy. Film neukazuje jen strastiplnosti minulosti, ale vyzývá nás k nezakrývání pohledu před utrpením, které se nás nepřímo dotýká. Zóna zájmu je připomínkou, abychom nebyli slepí k hrůzám, které se odehrávají za zdmi naší vlastní zahrady. ()
Úryvok rodinnej idylky Rudolfa Hössa asi najznámejšieho veliteľa nacistického koncentráku, kedže ním bol Osvienčim (Auschwitz). Rodinka si nažíva vo vilke, ktorú delí od toho bohom opusteného miesta len plot, priamo tak nemáme možnosť sledovať tie zverstvá, čo sa tam diali. Občas však záber zachytí dym z prechádzajúcej lokomotívy, alebo komín niektorého z krematórií, ktoré pracuje naplno. Hukot pecí z krematória je počut prakticky neustále, rovnako tak krik, streľbu, štekot psov spoza plota. Všatko sú to však len náznaky v kontraste s uhladeným svetom Hössovej vily a priľahlej záhrady, pýchy frau Höss. Cynicky a absurdne tak pôsobí ich správanie a rozhovory, keď za plotom sa odohráva jedna z najäčších tragédií v dejinách. Film však neodcudzuje, len ukazuje, že aj život v tej dobe a na tom mieste bol farebný. Osobný život rodiny Höss sa prepletá s tým pracovným otca Rudolfa, to je aj zápletka, ktorej sme svedkami. Na záver nič nie je uzavreté, no zanecháva nepríjemný pocit zobrazením upratovacej čaty v priestoroch Osvienčimu. Celé je to jemne artové, vyzdvihujem úryvky vo filme zobrazené ala negatív. Neznalý človek by sa mohol pri sledovaní aj nudiť, verím ale, že takých veľa nebude. ()
Film za mě nenabízí viditelnější dramatickou linku s jasnou katarzí, akcentem na charakter a vývoj postav, což některým divákům nesedne. Z režisérova pojetí je cítit záměrný odstup, jenž působí s každou minutou mrazivěji a děsivě. Film je silný v mapování všednosti a epizod života rodiny nacistického velitele tak realisticky, že jsem místy až zapomněl, že má svůj scénář. Kontrasty mezi rodinnou idylkou a životem za zdí fungovaly, podpořené krásnou prací se zvukem. Kladl mi také otázky, co jsme ochotni jako lidé přehlížet, tolerovat, za co si nechceme brát zodpovědnost, jen, aby nám bylo dobře. Netradiční a odvážný pohled na druhou světovou válku, co klade spoustu aktuálních otázek. Za mě 77%. ()
Strasna sprostost ()
Jejda, a to jsem se tak těšil! Už po shlédnutí traileru mi bylo jasné, že to bude "jiný" film, a byl jsem na to připraven, ale bohužel i s tímto nadhledem jsem dostal... NIC. Nuda, že by se dala krájet, zápletka prakticky žádná, obyvatelé rezidence zde většinu času chodí sem a tam za účasti neidentifikovatelných zvuků v pozadí, to je tedy velká zábava. Přinejmenším tedy opravdu zvláštní pojetí, které se bohužel nepodařilo přesvědčivě prodat. Dvě hvězdy, a to ještě s odřenýma ušima! ()
Ťažký art toto. Myšlienka určite chvályhodná, ale to prevedenie je mdlé, nezáživné,pre bežného diváka dokonca uspávajúce, čo asi vzhľadom na tému nebol úmysel tvorcu. Možno by neuškodilo pouvažovať nad inou , trošku prístupnejšou formou prevedenia, takto si to užije asi len zvukový inžinier . ()
Rozhodně jde o nadprůměrnou a povedenou, filmařinu. .........Vřele doporučuji filmovým fandům a nejenom jim. Celkem originálně pojatý,zajímavý snímek roku 2023 ! Zvuky,nářek za zdí jsou skvělé ! ()
Koncepčně velice zajímavé a nosné téma, které poukazuje na obyčejnost a banalitu každodenního života velkého zla, které si většinou každý představuje úplně jinak. Tenhle fakt nabízí otázku, do jaké míry je v pořádku něco přehlížet a kdy se z člověka může stát doopravdy ZLÝ člověk. Rozhodně netrpím dojmem, že by se myšlenka během celé stopáže vyčerpala, právě naopak. Byla to intenzivně nepříjemná podívaná, která mě donutila po filmu přemýšlet. Precizní kameru doplňovaly hrůzostrašné hrátky s nedalekým zvukem a kulisy dobarvovaly dobovou architekturu. Možná bych ubíral na ART schématu, který občas vynuceně vykoukl a do daného prostředí se moc nehodil. ()
moc mi to nesedlo / az prehnane artove / samozrejme oscara za zvuk si to zaslouzi ()
Další Osvětim bez Osvětimi, holokaust bez holokaustu. Jako nebyl to špatný, ale tohle my 45+ nepotřebujeme vidět. My to známe. Ale mladí neví co se za tou zdí dělo. Nebudou si pouštět třicet let starýho Schindlera. ()
Súvisiace novinky
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (viac)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (viac)