Půlnoční klub

Flanagan zase válí. Pro mně je to asi nejtalentovanější a nejoriginálnější soudobej hororovej tvůrce, třebaže s každým dalším dílem tam toho hororu má míň a míň. Po dvou sériích hororovýho Haunting přichází i s druhou porcí  hororovýho "Midnight" seriálu, ve kterým je však největším hororem samotnej obyčejnej a ve skrze realistickej, nepříznivej a krutej osud obyvatel zdejšího hospice. Hororový prvky jsou tady vlastně jakýmsi doplňkem toho, co se seriál snaží divákovi sdělit - vlastně (meta)fyzickým ztělesněním strachů a přání hlavních postav, ať už ve formě vyprávěných půlnočních příběhů nebo ve formě skutečných hororových prožitků v chodbách starýho baráku - a celej příběh tak vlastně není o strachu z bubáků, nýbrž o strachu ze smrti, o beznaději, o neférovosti života, ale i o naději, síle, vůli žít, nevzdat se a hledat cestu, a nakonec vlastně i o samotným smíření. A celý je to pojatý neskutečně lidsky, takže emoce, který tu kanou na každým kroku, zdaleka nejsou prvoplánový a každej je schopnej se s nima ztotožnit, i když v takový situaci ani nebyl. Vytkl bych snad jen trochu klišoidní a zbytečný cliffhangery na konci některých epizod, a závěrečnou scénu celý série, která zaváním otevřenýma vrátkama pro případný pokračování, což mi tady ale přijde zbytečný a vlastně i kontraproduktivní vzhledem k vyznění celýho příběhu. (27.10.2022)

Brightcliffe je hospic, do ktorého chodia dožiť svoje posledné chvíle tínedžeri, ktorým kvôli chorobám nezostáva na tomto svete vela času. V noci sa tajne stretávajú a rozprávajú si desivé príbehy, vďaka ktorým sa medzi nimi formujú silné priatelstvá. Tiež sa dohodnú, že ten z nich, ktorý zomrie ako prvý, pošle ostatným správu zo záhrobia. - Na Flanagana hrozná slabota a je smutné, že už aj jeden z najnádejnejších hororových režisérov poslednej dekády spadol do žalostného bahna woke kultúry. Rozdiely v epizódach režírovaných ním a režírovaných inými režisérmi vrátane jeho dvorného kameramana Michaela Fimognariho sú až príliš zretelné a vo výsledku celý seriál vyzerá, že vlastne ani nemá žiadne posolstvo, keďže sa herci striedajú v rôznych charakteroch a ani jeden príbeh (s výnimkou Dustyho) nie je dotiahnutý do uspokojivého konca , poprípade sa preruší v polovici a o pár epizód pokračuje nezmyselne ďalej. Základ to nemá zlý, ale striedajú sa tu atmosférické päťhviezdičkové hororové sekvencie s poloamatérskymi až takmer divadelnými scénami plnými tupých dialógov, a to je niečo, čo pri seriáloch neznesiem. No a hrôzostrašne prehrávajúca Haeather Langenkamp ani nestojí za reč. Dúfam, že takto podobne nedopadne aj seriálová adaptácia môjho najoblúbenejšieho hororového literárneho diela The Fall of the House of Usher, ktorá má našťastie v obsadení Willu Fitzgerald, lebo v prípade The Midnight Club ma Flanagan strašne sklamal. (08.10.2022)

Seriál ma motivy jedné z mých nejoblíbenějších knížek z edice Stopy hrůzy, které jsem v mládí pravidelně kupoval a ihned četl, abych se zase mohl těšit na další. Právě tento příběh (nebo aspoň hlavní myšlenka) mě lákal a držel v naději, že jednou by mohl zfilmován (byla i představa mé vlastní adaptace 🙂). A po 26 letech jsem se dočkal. Zatímco verze v mé hlavě se spíše blížila depresivnějšímu dramatu o skupince postupně umírajících mladých lidí v ústavu s trochou nadpřirozena v závěru, tak zde se to díky Mikeu Flanaganovi točí víc kolem hororu a právě nadpřirozena už od počátku. Celkové hodnocení uvedu až po dokoukání všech dílů. Zatím se na to koukat dá (3. díly), ale prostě ta má vize byla jiná a pere se to ve mně. 😃 Uvidíme, zda Netflix zvládl další příběh z u nás uváděné edice pod názvem Stopy hrůzy lépe než předchozí trilogii Ulice strachu, která byla zklamáním a odklonila se úplně od původních knížek. Edit: tak nakonec dávám 2*. Něco se povedlo a něco zase méně. Natěšenost však bohužel nenaplněna. (07.10.2022)

Nie je to taký Flanagan, na akého som zvyknutý. Po jeho predošlích peckách (Midnight Mass, Hill House) som čakal niečo, čo sa bude niesť v podobnom duchu. Úprimne, som trochu sklamaný. Nechcem tým ale povedať že jeho najnovší seriál je zlý, to vôbec nie. Stále to je nadpriemer čo sa žánru týka a po príbehovej a remeselnej práci nemám čo vytknúť. Ja si toho chlapa a jeho prácu veľmi vážim a vždy sa teším na jeho novú tvorbu. Ale niečo mi tu v tomto prípade chýbalo. Taká tá správne depresívna, temná atmosféra hospicu, kde všetci vedia, že skôr či neskôr aj tak zomrú. Často sa to tam spomína, len som to nejako necítil a úplne ma to obišlo. To bol pre mňa hlavný kameň úrazu, atmosféra, pretože viem, že Flanagan to vie aj lepšie a je v tom majster. Napriek tomu som si ale Midnight Club užil. Ono to naozaj nie je zlé, nenašiel som tu veľa hluchých miest, bavilo ma to, len to nieje správne “dochutené” a ak by mal seriál takú atmosféru, na akú som u jeho tvorby zvyknutý, napálim plný počet hviezd. Takto sú to za mňa slabé 3,5 hviezdy (08.10.2022)

[74%] Flanagan je rozhodně kvalitní tvůrce těchto hororových počinů. Dokáže pěkně sladit atmosféru, hororové prvky a i postavy. Rozhodně se u něj najdou seriály, které jsou někdy trochu moc táhlé. Co se týče tohoto desetidílného počinu, tak první díl mě docela silně zaujal. Celkově ten nápad hospicu, kde tu máme skupinku mladých lidí, kteří zde v jednom velkém sídle dožívají zbytek svých životů kvůli vážným nemocím, je zajímavý. Co se týče postav, tak většina z nich mě zaujala. Nějaké ty hororové prvky, lekačky apod -to je zde jen jako takový doplněk. Ve finále se ukáže, že to není hlavní středobod tohoto seriálu. Zaujala mě ale většina těch příběhů, které si mezi sebou v půlnočním klubu vyprávěla ta parta mladých lidí. Sem tam se objeví nějaké slabší místo, pár nudnějších dialogů, ale moc jich není. Z 10 epizod bych to zkrouhl tak na 8, aby to rychleji odsýpalo, ale nevadí. Většinou mě to celé bavilo, byť závěrečnou epizodu bych teda trochu vylepšil, trochu mi přišla odbytá, ale jinak jsem se dobře bavil. I sem tam zafungovaly ty emoce mezi postavami. Super práce. (25.09.2023)