Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Absolutně nejlepší filmové zpracování knihy Arnošta Lustiga. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl Jiřího Adamíru jeho zdvořilý a kultivovaný esesák Brenske působí na diváka ze začátku téměř sympaticky podobně jako na zajaté Židy a teprve na konci se ukazuje jeho nelidskost. Je nutné ocenit rovněž minimalistické herectví Lenky Fišerové a litovat, že nehrála ve více filmech. (04.03.2021)

Tady jsem narazil. Podceňoval jsem kvalitu televizního filmu podle předlohy Arnošta Lustiga. Měl bych se omluvit, protože snímek Antonína Moskalyka je úžasný film, plný mrazivých momentů, skvělých českých herců a prokazuje jak jednoduše a při tom lehce lze natočit úžasný film. Lenka Fišerová a Jiří Adamíra excelují v tomto snímku, který chvílemi nechává atmosféru Spalovače mrtvol daleko za sebou. Rozhovor Lenky Fišerové s mužem, který se stará o sušírnu vlasů a jeho pozdější modlitba pro tu naivní dívenku jsou nejmrazivější okamžiky posledních let. (18.02.2007)

Velikou škodou je, že v dnešní době není česká produkce schopná natočit snímek, který by se kvalitou a hlavně atmosférou aspoň přibližoval či snad dokonce rovnal. Celý snímek je pouze ukázkou hrůzostrašné mozaiky dávající dohromady dokonalý přehled o hrůzách, které se děly za 2. sv. války ze strany nacistického Německa. Doporučuji každému, koho aspoň trochu zajímá válečná tématika či "pouze" atmosférické snímky. 90% PS: herecké výkony jsou na nebývale vysoké úrovni (07.03.2014)

Silný a z mého pohledu velmi působivý snímek z dílny režiséra Antonína Moskalyka. Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a podlostí se nacisté dopouštěli vůči svým obětem zločinů proti lidskosti a jaké praktiky dokázali vymyslet za účelem získání peněz a dalších statků po svých obětech. Herecké obsazení nešlo podle mého soudu zvolit lépe, na jedné straně v roli důstojníka SS Brenskeho se představuje charismatický Jiří Adamíra, který se svými zajatci hraje velmi ošidnou partii, na jejímž konci čeká všechny stejný osud, tj. smrt. Na druhé straně oběti této klamné hry se představují Martin Růžek, Čestmír Řanda ml., Ilja Prachař, Vladimír Ráž nebo Felix le Breux, kteří ztvárňují role amerických Židů. Tento snímek hodnotím velmi kladně a myslím si, že je velmi dobře, že takové snímky vznikly a vznikají, protože na tato zvěrstva se v žádném případě nesmí zapomínat. A musíme si bezesporu vážit toho, že jsme nemuseli být svědky či dokonce přímými aktéry těchto tragických událostí. (25.01.2018)

Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže. (30.03.2011)