Réžia:
Viktor PolesnýScenár:
Viktor PolesnýKamera:
David PloyharHudba:
Emil ViklickýHrajú:
Luboš Veselý, Veronika Arichteva, Vlastina Svátková, Martin Kraus, Stanislava Jachnická, David Suchařípa, Jiří Schmitzer, Kateřina Winterová (viac)Obsahy(1)
Nová psychologická detektivka z produkce ČT je inspirovaná románovým bestsellerem Michaely Klevisové. V navenek idylické středočeské vesnici se našla mrtvola mladé ženy. Pátrání po perverzním sériovém vrahovi otevírá cestu do temné minulosti. V Praze řádí sériový vrah mladých žen přezdívaný Kadeřník. Jeho úchylný rukopis však nese i nová vražda, která se odehrála poblíž středočeské vesničky Smrčiny. Zkušený pražský kriminalista – inspektor Josef Bergman – se v doprovodu své nové, mladé kolegyně Sylvie Sedlákové vydává do navenek idylického místa. Dvojice pátračů z Prahy postupně odhaluje události, které v osamělém mlýně před lety těsně provázaly životy původních obyvatel Smrčiny s novými usedlíky. Ve Smrčině se totiž život točí kolem místních jezdeckých stájí a dostihových sázek – ale také kolem vydírání, nevěry, ztracené drahocenné brože a dávného zmizení syna místního hostinského Indyho. Dojde k další vraždě a v ohrožení se ocitá i nová majitelka titulního domu na samotě – mladá malířka Nela Keplerová… Inspektora Bergmana ztvárnil osvědčený Luboš Veselý. Novou kolegyni zkušeného kriminalisty, poručíka Sylvii Sedlákovou, si zahrála Veronika Arichteva. Postavu přísného majitele jezdeckých stájí Soukupa hraje Jiří Schmitzer a partu hostinského Indyho Lecha se ujal Radek Holub. Majitelku titulního domu na samotě – zchátralého smrčinského mlýna – hraje Vlastina Svátková. V roli Soukupova vnuka Dominika se objevuje talentovaný Tomáš Dalecký. Protagonista populární románové série české spisovatelky Michaely Klevisové, pražský kriminalista Josef Bergman, se poprvé objevil v roce 2008 v románu "Kroky vraha". Za svou prvotinu autorka získala Cenu Jiřího Marka pro nejlepší detektivní knihu roku. Stejnou cenu podruhé obdržela roku 2012 právě za románovou předlohu nového televizního filmu – za román "Dům na samotě". Cyklus knih s inspektorem Bergmanem má nyní sedm dílů. Sylvie Sedláková i v televizní verzi funguje jako energická protiváha klidného, samotářského kriminalisty Bergmana, který už pošilhává po penzi a na novou kolegyni si jen obtížně zvyká. Společně ovšem vytvoří Bergman a Sedláková dvojici, která se při pátrání dobře doplňuje. Dům na samotě zůstává věrný literární předloze v tom, že klade důraz na atmosféru místa, společenské pozadí příběhu a postupné odhalování vztahů mezi postavami. Kořeny problémů jsou skryty v minulosti a ani jejich rozkrytí a dopadení vraha nedokáže napravit staré křivdy a nastolit ztracenou rovnováhu. V příběhu, který se opírá o atmosféru navenek idylické středočeské vesničky, se kamery ujal osvědčený David Ployhar. Autorem scénáře a režisérem filmu, který vznikl v České televizi v tvůrčí producentské skupině Aleny Müllerové, je zkušený Viktor Polesný. (Česká televize)
(viac)Recenzie (101)
Souhlasím s tím, co napsal Malarkey – nálepka bestseller na obalu nestačí a rozhodně to nezaručuje kvalitu filmové verze. Dialogy byly o ničem, plno zbytečných záběrů do korun stromů, divná barva obrazu, vyšetřovatelka neustále s tabletem a proč se to hergot jmenovalo Dům na samotě, když se to odehrávalo většinu času ve stájích a v krabici uprostřed louky? A ten konec…, no škoda mluvit. ()
Pevně doufám, že takhle blbě Klevisová nepíše, protože si od ní chci taky něco přečíst. Nechápu, proč Polesnýmu nenapsal scénář někdo kdo to opravdu umí (třeba sama autorka) a vyprávění by se mu pak nerozpadlo pod rukama u okamžiků, kdy se řeší milion věcí naráz a sériový vrah je dopaden během minuty. Otřes. 30%. ()
Opětovně se setkávám s tím, že prvotní nadšení z novinky na České televizi střídá v neděli večer minutu za minutou čiré zoufalství. Co je platné, že knižní předloha je bestseller. Filmařsky je to fušeřina nejhrubšího zrna. Luboš Veselý a Veronika Arichteva si během ani ne hodiny a půl nestihli vytvořit s divákem vztah a působí spíš protivně, než divácky atraktivně. Vyšetřování pak spěje do pekla. Nic, nic, nic a během posledních pěti minut záhadně vyřešeno, přičemž všechny ty boční linky jsou mohutně vyignorovány. Docela špatný, přitom Viktor Polesný umí natočit i dobré kousky, třeba Zločin v Polné. No, tak třeba zase příště. ()
"Kadeřník má chorobný smysl pro pořádek. A tady je bordel." Že by dva vrahové? To je neuvěřitelně fikaný. Ale teď vážně. Děkuju tvůrcům podobnejch hovadin za to, že po seznámení s dnem žánru dokážu ocenit dobrou detektivku. Tady je špatně úplně všechno. Od neuvěřitelně diletantskýho dua kriminalistů, přes neskutečný množství nesympatickejch postav až po naprosto debilní konec. Tak proč tomu dávám hvězdu? Protože jsem to dokoukal. Sice pouze proto, že jsem naivně věřil v to, že to nakonec bude mít nějakej smysl. Mýliti se je lidské. ()
Koňům je jedno, kdo koho klep. A v tomhle podání i divákovi.. Pocit jak z libovolné liché epizody Policie Modrava, dvojice „detektivů“ opatřená antistatickým nátěrem, podivné dějové skoky a závěrečné odhalení Kadeřníka, po kterém by Poirot zvolal: „Merde!“ a roztrhal svou licenci. Nepřestává mě fascinovat Schmitzerova dikce, když nasraně metá slovy jako svině, kráva či vodsírat. V posledních letech je to jeho parketa a když si vzpomenu na slušňáka z Chalupářů nebo Slavností sněženek, říkám si, že to snad ani nemůže být jedna a tatáž osoba.. ()
Televizní přepis bestsellerové detektivky Michaely Klevisové je... slabý. Nečekaně. Upachtěné, pomalé, nelogické, nezajímavé. Jednotlivé postavy jsou jak z pěti různých filmů a nemají žádnou chemii. Humorná věta na konec se sice tváří, že bychom snad měli očekávat seriál s Veselým a Arichtevou, ale to snad opravdu nebude nutné. ()
Ta počáteční nálada se mi líbila. Bohužel neznám autorku předlohy, možná po ní sáhnu. ()
Naprosto nesympaticti vyšetřovatelé, jejich vztahy nefunkční, do reality nepoužitelné, divné.. české krimi už dávno pohřbilo samo sebe! ()
Tak nám zase dojebali tu báječnou nedělní detektivku, že, pane Polesný. Veskrze honba za maniakem vyšla zcela naprázdno. Ale přiznejme si, pár úvodních minut vypadalo patřičně nadějně. Jen si pomyslete, Luboš Veselý a Veronika Arichteva jsou na stopě perverzáka, co mrtvoly mladých žen zanechává netknuté, ba přímo úhledně ležící a ozdobené pramenem ustřižených kadeří na čele. Pravý motiv jeho řádění není znám, sexuální motiv je totiž vyloučen, odpověď však hledejme v nedaleké stáji, kde si nejeden zoofilní jedinec může přijít na své. Přebytečná přehršel postav a detektivní koncept záhy měnící se do přitroublé a rádoby psychologické výstavby, která diváka ukolébá. A opětovný návrat do detektivní trubice se koná až na poslední chvíli, to už ale celý koncept zavání překombinovanou nereálností. Anna Fixová se po letech odchodu z Ulice připomněla, že není vypsaná fixa, Kateřina Winterová má za (scenáristický) úkol svádět Davida Suchařípu a Jiří Schmitzer coby koňák šéfuje své stáji pevnou rukou vyžilého matadora A i další herecké akvizice si relativně uhájí svou hereckou čest - Vlastina Svátková, Martin Kraus a Radek Holub. Obsazení tedy není úplně nezajímavé. Jenže film má smůlu na prapodivný scénář, který záhy opouští původní případ vražd mladých žen, a do popředí se vytasí s druhým případem, ve kterém zabírá místo i prostor případ záhadně ztracené vzácné rodinné brože (a kdysi dávno záhadně ztraceného mladíka), přičemž jsem ani moc nepobral jeho důležitost. A ta druhá detektivní rovina případu je příšerně naroubovaná, doslova tam nepasovala. Identita vraha žen, respektive jeho odhalení, už nenadchne vůbec. Pět minut před koncem, kdy se film upomene, že ještě divákům dluží závěrečné rozuzlení, se nehodlá napnout ani guma v trenýrkách, natož podvěsek mozkový. Výsledkem je unylá, zcela překombinovaná a dobrou logiku postrádající neujasněná kombinace několika žánrových nuancí v jednom filmu. A je to nevalně napsaná kombinace, kdy nemohoucí režie Viktora Polesného pohřbívá pár světlých (hereckých) okamžiků. 4/10 ()
"To je konec jak ze špatnýho filmu..." - Líp bych to neřek! ()
České kriminálky jsou vážně top bizárek. ()
„To je konec jak z blbého filmu“, zazněla nesmyslná poslední replika filmu. Ano, tady mě tvůrci zastihli nepřipraveného, protože jsem neměl papír a tužku, abych si v průběhu filmu dělal čárky, kdykoli mi to přišlo „jak z blbého filmu“. Ono to vlastně ani nevypadá jako film, spíš jako sbírka klišé detektivních filmů. Nakonec mě ani nezajímalo, kdo a proč vraždil. Jestli podobná byla i předloha, tak se divím, že se ji někdo obtěžoval dočíst. ()
Naprosto zbytečná detektivka, tupý průběh a vyšetřovatelé mezi kterými to nejiskří. ()
Mne to prišlo pomaly ako kabaret. Narýchlo zbúchané, rýchle výpovede svedkov a podozrivých a dozvedel som sa akurát, že v tej dedine mrdal každý každého. Čo je možno pozvánka k prisťahovaniu, ale ja som očakával kvalitnú detektívku. A Arichteve táto rola nesadla. ()
Prumerna detektivka s docela hutnou naladou venkovske idyly. Motivu i postav je tu naduroda. ()
Snad je to jednorázovka. S ohledem, jak blbě to je sestříhané, vyskládané, šlo vytušit ambici na více epizod, mně ale bohatě stačí podělané pondělky, čili snad už jsme se tohoto, co to bylo???, zbavili. Jedna za Viklického a za milou Vlastinu, jinak mizérie šalona. Věta závěrečná přesná. ()
Chvílemi mi byla navozována myšlenka toho, že se objeví pán s dýmkou za stolem a oznámí mi: Nyní màte dostatek důkazů k tomu, abyste mohli vydedukovat jak to celé bylo doopravdy, všechny indicie byly vyjeveně, po krátké pauze kterou výplní písnička .... Atd. Pak jsem si ale řekl, nene. Ty detektivky onehdá byly přeci jen o poznání chytřejší a k tomu se sympatickými postavami, kterým jsem jejich postavy věřil víc, než zde. Na druhou stranu ne vždy se vše povede. Zapomeňme rychle a pojďme dál. ()
No ty kráso, to zas bylo pokoukáníčko. Není to úplná tragédie, ale znám mnohem lepší české detektivky. Příběh samotný by zas až tak marný nebyl, nicméně během filmu – zvláště pak ke konci, jsem si musel několikrát klepat na čelo – jestli si z nás pan tvůrce nedělal jen vyloženou prdel. To dopadení sériového vraha bylo hodně úsměvné – to tam byli vážně všichni tak blbí – linka okolo šperku byla zajímavá - Veronika Arichteva patří mezi moje oblíbenkyně, co se krátkých vtipných videí týče, jako vyšetřovatelka tedy nic extra nepředvedla, tedy až na to, že je bystřejší než slavný Holmes…Lehce podprůměrný film na jedno podívání. ()
Do široka roztažený příběh, s přehršlem postav a nijak zajímavě (ne)výrazným týmem detektivů. V knize to mohlo docela dobře fungovat (neznám). V tv filmu to na mne působilo ve stylu 'vidět a zapomenout'. Herecká sestava však byla zajímavá. 50% ()
"Koně nezajímá, kdo koho plesk.." ()