Munich – The Edge of War
Réžia:
Christian SchwochowScenár:
Ben PowerKamera:
Frank LammHudba:
Isobel Waller-BridgeHrajú:
Liv Lisa Fries, George MacKay, Jannis Niewöhner, Paul-Ernest Flanagan, Nick Wymer, Jessica Brown Findlay, Raphael Sowole, Mark Lewis Jones, Alex Jennings (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)
Recenzie (114)
Z hlediska udržení napětí a epiky se film jeví v pořádku, ale skoro všechny hlavní linky jsou v něm směšně filmově přepísknuté. Jako by byl celý příběh poskládaný z nesourodých scének, které se na různých místech v různých časech odehrály, a nyní je potřeba předvést je s důkladným přednesem před tabulí. A ten premiant u katedry, to je vystresovaná malá rybička, která se všeho bojí, nikdy nic nezažila, dostala sice ve svém akváriu důležitou funkci, ale nejspíš protekčně, protože nezvládá ani základy komunikace se svými nejbližšími a vůbec tak nějak leží stále mezi svou postavou a strachem ze zkoušení… Člověk neví, jestli je větší problém na straně scénáristy, nebo herců, ti se však zdají být, s výjimkou toporného a stále stejného George MacKay, ve skvělé formě… Chamberlain byl politik, nikoli romantický dobrák od kosti, který chtěl spasit svět, ale snahu o jistou restauraci a poctu mezi všemi těmi nechutnými Churchilly si nakonec určitě zaslouží, stejně tak jako Munich – The Edge of War si zaslouží své místo mezi snímky o WW2. V každém případě je jedním z relativně slušně řemeslně odvedených podnětů k přemýšlení. ()
Film zachytávajúci „diplomatické“ pozadie „jednania“ medzi Veľkou Britániou a Nemeckom, alebo spíš medzi Nevillom Chamberlainom a Adolfom Hitlerom, o zabránenie vypuknutia ďalšej veľkej vojny. Pre mier Chamberlain obetoval všetko (hlavne to, čo on sám nevlastnil), medzi inými (zo začiatku) aj časť Československa. Celý film, i so svojimi hereckými postavami, pomerné suché, bez väčšieho kúska napätia. Jeremy Irons hrá sebavedomo, ale zázraky v tomto prípade nevie spraviť ani on. Nejaký vývoj charakteru, avšak predpokladateľný, je možné sledovať u postavy Paula von Hartmanna. Osobné hodnotenie: 64% (**) ()
Až na Hitlera, ktorý mi pripomínal Igora z Polhory celkom príjemné prekvapenie... ()
Netflix se opět předvedl jako moderní nástroj masové propagandy. Tentokrát však nechává ekologii spát a raději si bere na mušku přepisování dějin. Jsme v Mnichově roku 1938 a nad Československem se stahují diplomatická mračna. Za fiktivním příběhem dvou kamarádů ale sledujeme počínání britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Tento jinak docela dobrý politik, jehož zeměpisný obzor nicméně obsáhl maximálně tak jižní Itálii, kam jezdil s manželkou na dovolenou, se vyjádřil, že "Británie si nemůže dovolit riskovat válku pro zemi a národ, o kterém my Britové nic nevíme". Tou zemí a národem myslel Československo a Čechy. Zde nám však netflixovští propagandisté předkládají Chamberlaina jako moudrého a prozíravého politika, který má Hitlera přečteného, válku očekává, a podpisem Mnichovské dohody jen pro Británii získává čas... Asi netřeba dodávat, že Mnichovem získal čas, ale hlavně československé zbraně a průmysl, především Herr Hitler... Ale kdo ví. Možná, že film má hlubší "výchovný" záměr a dopředu umetá cestičku veřejnému mínění v Evropě, až Rusko na Ukrajině vykoná nový Mnichov... ()
Vizuál je kvalitní ale nejde se na film nedívat i z faktického historického hlediska a to je kámen úrazu. Kdo by snad ještě i ke konci filmu váhal, jak že na tuto bolestivou historickou zkušenost Britové po dekádách pohlížejí, závěrečné titulky to zcela vyjasnily. Dost smutné a vidíme to obzvláště teď, v době kdy Rusové drancují Ukrajinu, že vlastní pohodlí je pro mnoho zemí stále mnohem důležitější než vydat trochu energie, ubrat na komfortu a postavit se za ty, kterým se zavázali býti partnerem. ()
Dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu, která byla podepsána 29. 9. 1938 v Mnichově Hitlerem, Mussolinim, Chamberlainem a Daladierem...údajně i Poláky. Spojenci podepsali diktát Hitlera a nenamáhali se ani k tak velkému rozhodnutí pozvat vládu ČSR. V říjnu už naše tehdejší vláda pod nátlakem diktát přijala. Současně byly další územní požadavky Maďarska, Polska, osamostatnění Slovenska a Podkarpatské Rusi. Ten film nebyl marný a zbytečný pro toho, kdo chce být informován jaký byl úhel pohledu v GB, a znát skutečné pohnutky... ,, o nás, bez nás,, bylo bohužel pravdou. Nedodržením spojeneckých závazků se otevřela Hitlerovi cesta do Evropy a dál. Mohu říct, že mi chvílemi nebylo příjemně, když mi docházely veškeré souvislost, především z jednání ješitného Chamberleina a Daladiera. Dějem se vine setkání dvou kdysi dobrých kamarádů ze společných studií v Oxfordu - Anglického úředníka pracujícího v kanceláři pro diplomatické služby, a Německého diplomata... pro mne zajímavý film z historického pohledu na osud naší republiky. No a jako zvláštnost :-) Adolf Hitler měl hnědé oči. Tady je nám prezentován modrooký a vyzáblý, takový hodně nepovedený, což se o dvojnících Göringa, Himmlera, nebo Hesse říct nedá, ti byli vybráni pečlivěji. ()
Než přišly závěrečné "vysvětlivky" na konci filmu, chtěl jsem tomu dát alespoň 2* za poutavost a Jeremy Ironse. Napsat, a myslet vážně, že mnichovská dohoda dala spojencům čas na poražení Německa je největší sračka co jsem kdy slyšel a dokázána lež. Směšný pokus o historický revizionismus. ()
O téměř sto let později a opět o nás bez nás. Tohle se na csfd ani jinak ohodnotit nedá. ()
Na pozadí jedné z nejzásadnějších historických událostí české, respektive československé novodobé historie tvůrci rozehráli prazvláštní fiktivní špionážní drama, které na mě působilo jako prachsprostý alibismus, snaha Angličanů obhájit si Mnichovskou zradu jako geniální strategický tah, což pochopitelně působí neuvěřitelně komicky a upřímně by mě zajímalo, jestli této zrůdnosti někdo z tvůrců opravdu věří. Snímek ukázkově představuje ono slavné rčení „o nás bez nás“, jelikož ve filmu není ani náznak něčeho českého, nedej Bože přítomnost nějakého Čechoslováka. Od odpadu ho zachraňuje čistě jen průměrná audiovizuální stránka, jinak zde není nic zajímavého ani zábavného, o napětí ani nemluvě. 1/10. ()
Vše tu bylo napsáno, oslava zrady nás prostě musí dopálit. Jinak to není zlý film, vůbec ne. Herci slušní, spád dobrý, Hitler tragický, prostředí důvěryhodné. Ale ten výstup, ne, ten se neodpouští… ()
Vidím tady v komentářích typické čecháčkovství. Postavit svou jedinou kritiku k filmu na názoru z 8. třídy, kdy nám učitelka řekla že Mnichov - o nás, bez nás byla zrada spojenců a velký špatný je k smíchu. Film záměrně vypráví situaci z pohledu britů. To že Mnichovská dohoda oddálila válku a dala spojencům víc času se na ni připravit je historický fakt, ať se nám to líbí nebo ne. To jak moc bylo tohle rozhodnutí morální je věc na debatu v hospodě, nicméně film tuto debatu ani vyvolávat nechce a proto by se nemělo při hodnocení kvalit filmu jen flastenecky nadávat jak je nám vlastní, ale trochu se i zamyslet. Za mě velmi povedený film 7/10 ()
Film se mi líbil, ale ten konec je výsměch. ()
Britská dráma z druhej svetovej vojny Mnichov na prahu vojny začína ako prvotriedný špionážny triler a končí ako neznesitelná lekcia občianskej náuky.Zaťial čo väčšina filmu sa týka dvoch fiktívnych diplomatov z opačných táborov,dej filmu sa sustreduje na skutočné udalosti najmä na mníchovskú konferenciu v roku 1938.Film obsahuje aj niekolko scén s britským premierom Nevilleom Chamberlainom.Väčšina dejových zvratov vo filme služí na zmarenie očakávaní divákov a len zriedka produktívnym spôsobom.Vtipná je scena v ktorej Chamberlain rozpráva o lekcii z politickej reality.Film Mnichov na prahu vojny vyzýva divákov,aby prijaly niektoré kruté pravdy o "politickej realite" vojny,no tvorcovia sa nikdy neznažia natolko,aby si získali našu dôveru či sympatie.Zatial čo niektorí historici sa môžu o zobrazení Chamberlaina hádať,niet pochýb o tom,že je to najzaujímavejšia postava filmu.Najmä v skvelom podaní Ironsa.Historická dráma sa pokuša prezentovať revizionistický portret Chamberlaina ako zufalo sa snažiaceho zabrániť dalšej katastrofalnej svetovej vojne,čo nemusí každemu sadnuť. ()
Absolutně jsem nenabyl dojmu, že by byl svou formou historického vyprávění nějak jednostranný. Chápu rozhořčení vzhledem k tomu závěrečného titulku, ale nenabyl jsem dojmu, že by jinak měli Britové potřebu si tímto filmem obhájit důsledky paktu. Celý film balancuje na hraně toho, co je správné, ale nikoliv z pohledu diváka v roce 2022, ale z pohledu hlavních aktér. To je cesta jak v historii hledat důvod k pochopení a ne k nenávisti. ()
Jak vlastně hodnotit film, který lze beze všech výhrad označit za revizionistickou propagandu? Je vlastně vůbec adekvátní a v mezích dobrého vkusu hodnověrně míchat realitu s fikcí, obzvlášť v souvislosti s moderní historií, která ještě hluboce rezonuje v přítomnosti? Největší problém tkví už ve zvolené předloze, jejímž cílem bylo rozostřit obecně přijímaný a bohatě podložený historický výklad. Na hodnověrně vystavěném historickém pozadí běží hlavní dějová linie (což by ještě nebyl problém), o níž není ani náznakem zmíněno, že je čirou fikcí – která nemá žádnou oporu v historických pramenech. Tato linka však zásadně posouvá vyznění historické události: tento úmysl ostatně potvrzuje i filmový epilog. Britsko-německá koprodukce se snaží přepisovat dějiny tak, aby vylepšila dojem z kaňky v historii obou zemí. Německá strana zdůrazňuje, že hodně Němců bylo proti Hitlerovi v opozici. Britská, že to vlastně bylo součástí jejich geniální diplomacie promyšlené na mnoho tahů dopředu (tato idea ale vlastně i v samotném filmu na "druhý pohled" notně pokulhává). Jediným historickým dojmem, který byl zachován z reality, je jednání o hranicích Československa, aniž by ve filmu byla jediná československá postava. A teď k původní otázce: ten film je obzvlášť vadný v tom, že dezinformace je podaná velice sofistikovaně a že film samotný je natočen výborně. Na to, že stojí vlastně jen na dialozích a hereckých výkonech, je velice poutavý a dramatický. Jeremy Irons dodává Nevillu Chamberlainovi takové charisma, které samotná historická postava neměla. George MacKay i Jannis Niewöhner jsou přesvědčiví a uvěřitelní. Ani po technické stránce film nezaostává. A tak mi vychází jeho ryzí filmové skóre na 68 %, byť s dlouhou "poznámkou pod čarou" uvedenou výše. ()
Nevadilo mi to, kvôli čomu sa tu zráža najviac hviezdiček: nedostatočne zdôraznený motív "O nás bez nás". Vadilo mi, že cez dramatický historický príbeh bol neumelo prepichnutý pokus o červenú niť v podobe zápletky s ukradnutým dokumentom. Nie je to dobrý film, ale stojí za zhliadnutie už len kvôli postave Nevilla Chamberlaina, ktorú vykresľuje uveriteľne a historicky presne. Appeacement - "mníchovanstvo" naozaj bolo zúfalým pokusom veteránov prvej svetovej vojny o odvrátenie ďalšej vojny za akúkoľvek cenu. ()
Film, u kterého chápu, že se bude líbit lidem, kteří nemají o Mnichovské dohodě ani šajnu. Jinak si to nedovedu moc vysvětlit. I když pominu, že se jedná o film, podle thrilleru zasazeného do téhle doby a že to není historický dokument, je tu skoro všechno špatně. Britové tu opět ukazují jak jsou narcističní a alibističtí, protože obhájit si mnichovskou zradu jako geniální strategický krok, to už je hodně někde. O Čechoslovácích tady padne jen pár vět a celé je to takové trochu historické sci-fi mi přišlo. Jeremy Irons je sice pan herec a film je koukatelný, ale je to celé takové meh prostě. Obsazení dobré, výprava skvělá - atmosféra doby, kostýmy atd. vše super - až na ten příběh. Bohužel. Dívat se na to dá asi vážně jen s tím, že se jedná o thriller a ne historický film, ale i přesto by to mohlo být diametrálně jinde a lepší. Knižní předlohu jsem nečetla a ani mě upřímně neláká. Moje hodnocení: 4/10 ()
Mníchovská zrada je tu predostrená ako obhajoba dohody, ktorá mala znamenať menšie zlo pre Európu. Menšie zlo vo forme odobrenia zániku integrity ČSR od spojencov vo filme balansuje na hrane s naivitou tých istých spojencov. Fiktívny príbeh tu zaujímavým spôsobom predstavuje tenké nitky osudu, ktoré sa snažia ťahať historicky nedôležité postavy. Motívom filmu je potom to, či tieto postavy svoje snaženie prežijú, alebo nie. Film je natočený na slušnej úrovni, pôsobil dobovo a autenticky. Herci podávajú fajn výkony a dej bol v prvej polovici dosť napínavý. V druhej polovici už ale strácal dych a mala som problém udržať pozornosť. Sklamaním bolo nepresvedčivé stvárnenie Hitlera. Celkový dojem nakoniec dorazili záverečné titulky. Uprednostnila by som viac pokory a čistého vína pred demagógiou a alibizmom. ()
Skoro čtyři hvězdy. Nic moc mi tu nechybělo. Drama, které ze sebe celkem dokáže ždímat napětí . Obsazení trefný a ani Áda, i když byl typově trochu jinde, než jsem byl zvyklý, nebyl mimo. ()
Kontroverzní?Tak to vůbec ne.Snad jen poslední absurdní větou před závěrečnými titulky.Byl Chamberlain naivní hlupák?No rozhodně,jen mě mrzí že už nemohl vidět to co z části zbůsobil touhle hanebnou dohodou! ()