Rebel
Rebel
Rebel
Kamera:
Robrecht HeyvaertHudba:
Hannes De MaeyerHrajú:
Aboubakr Bensaihi, Lubna Azabal, Ala Riani, Tara Abboud, Fouad Hajji, Amir El Arbi, Elodie Barthels, Faisal Al-Bdour, Denis SimonettaVOD (1)
Obsahy(1)
Kamal sa rozhodne zmeniť svoj život k lepšiemu a odchádza z Belgicka, aby pomohol obetiam vojny v Sýrii. Po príchode je však nútený pridať sa k milíciám a zostáva uväznený v Rakke. Doma sa jeho mladší brat Násim stane ľahkou korisťou radikálnych agitátorov, ktorí mu sľubujú, že sa s bratom opäť stretne. Ich matka Leila bojuje, aby ochránila to jediné, čo jej zostalo: svojho najmladšieho syna. Film zachytáva portrét doby, ktorú obaja tvorcovia zažili na vlastnej koži - obdobie pred vznikom Islamského štátu, keď sa mnoho Belgičanov s marockými koreňmi vydalo na cestu do Sýrie. Po príchode sa niektorí z nich prihlásili do organizácií a zradikalizovali sa. To bol aj prípad niektorých príbuzných oboch režisérov a práve túto skúsenosť sprostredkúvajú kamery Adila El Arbiho a Bilalla Fallaha. (Film Europe)
(viac)Videá (4)
Recenzie (43)
No vida, muzikál o Islámském státě v mém letošním bingu nebyl. Rebel je pro mě elusivní kombinací fakt špatných tvůrčích rozhodnutí, které jsou ale zpracovány s obdivuhodným úsilím a s nemalými, viditelnými produkčními kvalitami. Bollywoodská metoda "co tě tísní, řekni písní" aplikovaná na traumatickou story rozpadající se rodiny v důsledku vábení zákonně zlých teroristů z ISIS je originální do takové míry až je spíš komická. Nicméně samotné choreografie videoklipových sekvencí jsou na druhou stranu naprosto prvotřídní a s hromadou divokých vizuálních nápadů. Přitom pokud jsem se při nich cítil místy jak u Climaxu, tak špinavé scény válečného chaosu s minimum střihy zase dávaly vzpomenout na intenzitu Children of Men. Dohromady to imo nefunguje vůbec, ale přitom to působí natolik bizarně, že jeden musí obdivovat, jak se to podařilo dotáhnout, zdánlivě s minimálními kompromisy, až do konce. Upřímně by mě zajímalo, zdali jedna z motivací k tomuto zpracování byla snaha přiblížit se jazyku západoevropské etnické muslimské mládeže, kterou se snaží odradit od radikalizace a zdali to na tu mládež působí pak stejně srandovně jako když Vanilla Ice propagoval svého času hlášku "b kool stay n skool". ()
„Jednoho dne na mě budeš pyšná. Uvidíš mě jinak. Přísahám!“ - „Na ten den se těším, Kamale.“ Ale když uvidíte vlastního syna v TV, jak pod hlavičkou ISIS střílí zajatce do hlavy, hrdost asi není to první, co ucítíte…Formou střídání časových rovin se divák postupně dozvídá, co vedlo muslimského frajírka rapujícího a dealujícího drogy v belgických ulicích vstoupit do řad ISIS. Navzdory délce je snímek poměrně poutavě natočen, nechybí mu emoce, silné scény, docela slušně natočené akční sekvence ze syrského pekla, a dojde v něm i na romantiku (velmi decentní). Za slabší bych naopak označil fakt, že toho hlavně starší z bratrů vydrží poněkud víc, než bych byl ochoten uvěřit, no a pak jsou tu ta…řekněme extravagantní hudební čísla, která asi leckomu nesednou. Celkově ale dám solidní 4*. „Myslím to vážně, Nassime. Je to klíč k ráji. A chci, abys mi ho pohlídal. Pořádně ho schovej. Víš, Nassime, tenhle pozemský život...nemá žádnou cenu. Je to jen cesta, brána do ráje. Teda, pokud se rozhodneš správně. Jako to udělal Kamal.“ ()
Bruselská problémová čtvrť, matka samoživitelka-imigrantka a dva synové. Do Evropy evidentně přišli (v případě staršího Kamala) jako děti nebo se v multikulturním Bruselu již narodili (mladší Nassim). Možná vyšší očekávání od společnosti, možná sociální vyloučení, možná všelijaké dezinformace, možná jen slib. Průšvihář Kamal, člen pouličního gangu, totiž slíbí matce, že svůj život změní k lepšímu a vydává se dobrovolničit do Sýrie. Ovšem po nějaké době se k rodině dostane video, na kterém synek spolu s dalšími stoupenci Islámského státu popravuje skupinku vězňů. Třináctiletý Nassim nevěří, že se jeho starší vzor stal teroristou (brzy pochopíme, jak to celé bylo), ovšem postupně se sám stává obětí manipulace a radikalizace bratrových „kámošů“. Kdo jel někdy bruselským metrem nebo navštívil nějakou tamní arabskou čtvrť, tak asi tuší. Brusel – na jedné straně nablýskané čtvrti a diskutující hlavouni z celé Evropy, na té druhé značné kulturní rozdíly a sociální potíže. A to fakt nemyslím ty po večerech všudypřítomné pytle s odpadky... Adil El Arbi a Bilall Fallah (kteří v Hollywoodu bodovali s povedenými třetími Mizery) na svoje kořeny nezapomněli a přispěchali s evidentně osobnější výpovědí. Je to lákavá kombinace komorního dramatu a akčního thrilleru s odlišnou (muslimskou) perspektivou syrského konfliktu. Lidský život tu nemá pražádnou cenu, duo autorů nicméně sáhlo po příliš mnoho tématech, místy je to uspěchané, jindy nevěrohodné, tu a tam mi chyběla důkladnější práce s postavami i příběhem. Kupříkladu nesmírně mrazivý Chalífát mě pohltil zatraceně silněji. Mezi třemi a čtyřmi hvězdami. ()
Francouzi opět dokazují, že s Poláky jsou králem Evropské filmařiny. Allah Akbar! Šílený náhled do ISIS se vším špatným, co k tomu patří. Hlavní hrdina cestuje do Sýrie, ale je nedobrovolně přinucen bojovat za ISIS a rozhodně tam nezažívá hezké chvíle. Popravy, nákup manželky přes aukci, zraněné děti, mučení, radikalizace malých dětí a rekrut do Chalifátu a povinná realistická válečná akce na jeden záběr. Rozhodně Sííla, co si budem. Máme tu dvě dějové linie, kde v té první hlavní hrdina se snaží přežít a musí plnit nepříjemné rozkazy, tedy někdy někoho i nemilosrdně popravit na kameře. Sledujeme vztah s jeho nově koupenou manželkou, který byl vykreslen docela poutavě a netradičně. Líbí se mi, že je celý film natočen z té druhé strany, takže nepříjemná atmosféra je tu ve vzduchu téměř pořád a nebezpečí číhá na každém kroku. každá maličkost a chyba tu někoho může stát život. V druhé dějové linii sledujeme malého bratra hlavního hrdiny v Belgii, kterého se snaží zradikalizovat jeden z místních členů ISIS, vymývání mozků dětem, to by jim šlo. Matka je zoufalá a cítí, že pomalu přichází o svého syna. Atmosféra je stísněná, hudba je vynikající a fungují i emoce. Nepříjemnéj a zkrátka dobréj film na vděčné téma. Akce tu sice ve výsledku není moc, ale pozornost si film drží neustále. 8/10. ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (3)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v Belgicku, Luxembursku a Jordánsku. (MikaelSVK)
,,Ráj není v džihádu, ráj je pod nohama tvé matky'' --- Říkat dnes, že islám do Evropy nepatří je nošení dříví do lesa a navíc je už dvě hodiny po dvanácté, takže už se nedá nic dělat. Snad jen ještě ta naše východní část Evropy má trochu času navíc. Ale jen trochu. Dánsko, Belgie, Švédsko, Francie, Germánie, Anglie... Tam všude díky bláznivým pomateným politikům neomarxistům-multikulturalistům, kteří jsou už dnes mnohdy v důchodu nebo pod drnem, dochází k postupné výměně obyvatelstva. Původní Evropané začínají být minoritou. Jsou vzdělaní, zodpovědní, (mnohdy i líní) a tak mají jen tolik dětí, kolik vědí, že je uživí a že jim budou schopni poskytnout odpovídající vzdělání. Oproti tomu novoobčané co do těch zemí přišli v šedesátých a sedmdesátých letech měli dětí kupy a minimální nároky. A ty kupy dětí mají další kupy dětí, protože sociální systém vyspělých západních a proto vyhledávaných zemí takový život umožňuje. A tak tu máme Belgičana Yusufa, Švédku Fátimu, Angličana Násira i Němce Abdula. Všichni mají občanství i garantovaná práva svých evrpopských zemí ve kterých se rodičům migrantům narodili. Ale většina z nich si stále drží kulturní zvyky zemí svých rodičů včetně náboženství, kterým je nejčastěji islám. Nikdo ať na mně nechodí s tím, že je islám mírumilovný, kompatibilní s naší kulturou a že to jsou jen někteří zlí muslimové, kteří se podlě něj nechovají a páchají ta neskutečná svinstva jak v Evropě, tak jinde po světě. Islám je militantní náboženství. Pravověrný muslim jej má šířit po celém světě. Nevěřící je nepřítel. Tak to stojí v Koránu. Tečka. Kdo si jinak vykládá slova Prorokova, nebo se jíimi neřídí je heretik. Bible prošla za staletí mnoha úpravami, ale Korán je stále stejný z doby kdy byl napsán. Nikdo jej nesmí editovat či jakkoliv modernizovat, protože jde o slova Boží. Dá se tedy říci, že většina muslimů v Evropě je zatím bohudíky umírněná, otázkou je co se stane až jich bude v jednotlivých státech Evropy většina. Až vzniknou nové strany a jednoduše jen díky přečíslení demokraticky získají většinu ve volbách? Jaké zákony pak začnou prosazovat? A abychom si tuhle destrukci urychlili, sami odstraňujeme na vánoce ozdobené stromky ze supermarketů, to abychom někoho, komu jsme poskytli přístřeší a jídlo ve své vlastní zemi neuráželi, ve školních jídelnách se mnohde na západ od nás nepodává vepřové (vždyť bratwurst, eintopf s párkem nebo schnitzel z prasátka byl v Německu vždycky tfuj že?), umožňujeme koupat se nově příchozím v burkinách, staví se další a další mešity a mohl bych pokračovat. A protože se nám tu žije takto multikulti pohromadě bezva, tak na významnější události jako jsou třeba vánoční trhy navezeme na náměstí jen pro sichr betonové zátarasy aby je pokud možno neprorazil magor s ukradeným kamiónem chtějící přejet co nejvíce nevinných lidí... Že je to nutné dělat až posledních dvacet let? No to je právě ta rozmanitost a obohacení o ty africké a blízkovýchodní speciality co tu chudáci naši pradědové neměli! Tenhle film mi hodně připomněl seriál Chalífát a musím se přiznat, že jsem jen těžko hledal sympatie k hlavním hrdinům. Snad jen k nebohé matce obou synů. Ona byla typickým symbolem podařené integrace těch tehdy nově příchozích. Jenže pak se něco podělalo, umožnily se stavby mešit (bohatě dotované penězi Saúdů), nerespektování místních tradic a začala radikalizace a indoktrinace mladých. A právě těmi militantními. Jestli si někdo myslí, že rozprášením hlavních sil ISIL tohle skončilo, tak se plete. Pro mne to byla jen ukázka toho tlaku co se v tom evropském papíňáku odehrává a to nemluvím o těch všech dalších co každý den připlouvají na nafukovačkách se statusem ,,uprchlíků před válkou'' ač v jejich zemi žádná válka není. Na Lampeduse by o tom mohli vyprávět celé dny. Většina z nich jsou opět muslimové. A mudrce v Europarlamentu nenapadá nic lepšího než je k tomu všemu a nogo zónám v evropských metropolích všude pěkně rovnoměrně romístit do všech států EU. Mezi nás. Vždyť potřebují naši pomoc, mají právo se mít jak my. Herecké výkony ve filmu byly vynikající i celý ten příběh byť se mi konec a ta závěrečná mise tam zdála krapet přitažená za vlasy. Už jen to setkávání hrdinů se tam ve válce na stejných místech se stejnými lidmi... Ta válka tam probíhala na obrovském území... Zajímavá byla i ta koncepce vyprávění, kdy do filmu vrzli zpívané pasáže podobně jako to známe z indických filmů. První song mne docela rušil, ale pak musím uznat, po přijetí způsobu takovéhoto vyprávění, že to bylo velmi zajímavé včetně té závěrečné písně. Tohle byl hodně zajímavý film, s hezkou hudbou, který tak trochu ukázal jak to asi chodilo uvnitř ISIL poté, co se tam zblblí muslimští rekruti z Evropy hlásili hledajíc zemi zaslíbenou. Dávám za 4 korálky a děkuji přítelovi Gogovi76, že mne na tento snímek upozornil. * * * * () (menej) (viac)