Boiling Point
Réžia:
Philip BarantiniKamera:
Matthew LewisHrajú:
Stephen Graham, Hannah Walters, Jason Flemyng, Ray Panthaki, Vinette Robinson, Áine Rose Daly, Lourdes Faberes, Malachi Kirby, Rosa Escoda, Alice Feetham (viac)Obsahy(1)
Šéfkuchaři Andymu směna v jeho restauraci ani nezačala, a už nestíhá. Je poslední pátek před Vánoci, a tak si chce fajnové jídlo dopřát snad každý. Hosteska přijala příliš mnoho rezervací, nespokojený kontrolor šmejdí v kuchyni a do toho všeho má dorazit i Andyho mentor, kuchařská ikona, přicházející bez varování, zato s partnerkou, uznávanou food-kritičkou. Hůř snad být nemůže. Jednozáběrová jízda hektickým večerem začíná… Britský film s famózním Stephenem Grahamem v hlavní roli se žene kupředu nesmlouvavým tempem práce v gastrobyznysu. Trefný ale bude připadat všem, kterým se pod tíhou profesního stresu někdy zavařila hlava. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (350)
Nuda, nuda, nuda. Po 45 minutách furt nuda. Nedodíváno. ()
Naprosto nadhodnocený film, asi půlka Prahy docílila k šokujícímu odhalení, že to jídlo co jim v restauracích nosí na talíři, nikdo za rohem nevybírá z automatu a neohřívá v mikrovlnce, nebo poprvé asi viděli restaurační kuchyni a jsou z toho odvaření(jak tady spousta komentářu k filmu vypovídá), nebo prostě někomu bohatě stačí k zábavě pozorovat lidi připráci, hlavně že se to hýbe a sem tam si něco řeknou. * Není to thriller ()
Hele zase. Proč je to úplně boží po 95% stopáže, leč posledních pár minut je tak přestřelenejch? Jako ukočírováno příkladně créme de la créme těch přirozeně nejobdařenějších pornoherců a nejpřesvědčivějších pornohereček až skoro k vyvrcholení a na závěr to cákne v unaveným homevideu pupkatej taťka na povadlý kozy mamky? Ale chápu, vyvrcholit spektakulárně je těžký. Přesto za 5. ()
Hrozná kokotina, kde je jedinej děj o tom, jak nezodpovědnej, nalitej a nafetovanej šéfkuchař nedokáže kočírovat svůj restaurační tým ani natolik, že nedají alergikovi alergen, na který je předem upozornil. A to je všechno. Opravdu všechno, nic víc tam není. Spousta lidí to v hodnoceních vynáší do nebes, protože to je natočený na jeden záběr bez střihu, ale co jako ? Tak je to prostě kokotina na jeden záběr no ... ()
Celý tento filmík je skvost. Takéto psychologické napätie v reálnom svete je možné nájsť predovšetkým na takých miestách ako reštaurácia s mnohými zákazníkmi. A naviac asi prvý film na jeden záber, kde to naozaj pasovalo. Každá postava tam mala priestor a zápletka bola realistická. S vedomím, že je to film, už očakávate, že sa niečo stane. Hlavne, keď má takýto názov. Počas sledovania som bol v neustálom strehu. A celkovo situácia v ňom je pekným zrkadlom pre nie jednu tímovú prácu, súkromné problémy jednotlivca alebo zodpovednosť na svojom poste. Dávam tomu 8.5 a neviem, či by som nemal dať viac. Dajte tomu šancu, milí nadšenci filmov. ()
Publikum asi dosáhne Bod varu, Boiling Point, různě, ale málokoho mine, protože tuhle historku z práce, kdy se má podat maximální výkon už zase právě teď, i když je to jako vždycky, znají téměř všichni. Dnes je to historka z londýnské předvánoční kuchyně a tím extra nevídaným důvodem stresu personálu je, že tak jako každý den přišli do restaurace hosté. Těžko najít někoho z toho napětí blaženého, ať už v kuchyni, na place nebo mezi hosty. S výjimkou barmanů, ti jsou se svými balenými nápoji zjevně v pohodě, ale to je jen poznámka na okraj, protože scenáristé James Cummings a též režírující Philip Barantini si opravdu dávají záležet, aby se všichni ostatní pořádně smažili, jednou a pořádně alergicky i v ořechovém oleji. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj. MacGuffin ()
Ťažký život personálu v drahšej reštike na jeden záťah. A práve v tom oneshote vidím problém. Herci niekedy akoby vytuhli, len aby to náhodou nepohnojili. Pripadal som si ako pri sledovaní YTB videjka. Strašne umelo to na mňa celé pôsobilo, vôbec nie autenticky. Kladne hodnotím akurát detailné zobrazenie života v gastro sektore, ktorý nepoznám. ()
Stephen Graham opäť exceluje (po minisérii Čas od rovnakého režiséra). Dosť reálne, emotívne a v závere silné. Instagramoví tupci vo filme na facku, presne ako v skutočnosti. ()
Kdo z nás to nezná že? Myslíte si, že všeho je nad hlavu, už se to nedá zvládnou a do toho přijde další problém a další a další. Graham a jeho průvodce zvládnutí stresu. ()
Pracuju v Gastronomii, takže oceňuju reálnost toho všeho. To natočení na jeden záběr tomu dává ještě větší autentičnost. ()
Bloody brilliant. Každý, kdo pracoval v hospitality, zejména v Británii, se ve filmu musí najít. Ano, kuchyň je vysoce toxické prostředí, přesto v tomto případě tak typicky britské - i přes všechny vzájemné spory jsou všechny postavy vlastně sympatické a hlavně mají, aspoň teoreticky, nějaké základní povědomí o komunikaci, duševním zdraví, atd. Věci, o kterých si v ČR můžeme nechat zdát. Úplně mě dostala scéna, kdy ve filmu přijede sanitka a obě paramedičky, než se dotknou pacientky, se jí představí jménem - tak jednoduché a přesto v ČR vzácné! Tam bychom třeba mohli začít. Závěr filmu je na mě poněkud overkill, to snad být nemuselo. ()
Do kina jsem šla navnaděná vysokým hodnocením, ale za mě: zklamání. Největším problémem byl hlavní "hrdina", kterému nebylo za co/proč fandit. ()
Jednoznačně nejlepší film natočený na jediný záběr co jsem kdy viděl! A to jsem viděl jeden :) ()
Cumite na to a zrazu ste tam, nestihate, stres sa kopi..prezivate s viacerymi postavami vecer. Niekto je vam sympaticky, niekto menej, ale vsetko je nakoniec inak. Zaujimavy snimok, pohlad na gastro a predvianocnu piatkovu noc. Na jeden zaber masterpiece! Velmi realisticke. Zivelne, uveritelne. A zaver famozny, az po fotografiu v zaverecnych titulkach. Prezivate s postavami ich prusery, aj hekticky den. Neni co vytknut. A herectvo uzasne. ()
Pár dobrých scén, jinak nuda, nuda, nuda v Brně...respektive v Ano, šéfe! Ale ne, ten film ve skutečnosti nudný asi není, ale mě to prostě jen nechytlo. Nějak jsem se nedokázala vžít do postav, respektive vžít asi ano, ale nepodařilo se mi s nimi nějakým způsobem "soucítit". Zkrátka jsem z toho rozhodně neměla pocit, že by to bylo nějak abnormálně náročné zaměstnání (naopak jsem si to představovala mnohem horší). Líbilo se mi zachycení psychických stavů jednotlivých postav a určitých kontrastů (např. že oblíbení nebývají ti nejpracovitější apod.). No jak říkám, pár scén bylo dobrých, natáčení na jeden záběr určitě napomohlo dramatičnosti (jinak by to bylo asi ještě nudnější)...65% ()
Miluji snímky na one-shot záběr, protože jsou často koncipované tak, aby se tam neustále něco dělo. Ovšem ještě lepší jsou one-shot filmy, které jsou doopravdy a autenticky na jeden záběr a tady je to sakra atmosférou znát. Výběr tématu anglické restaurace a zaměření především na zaměstnance je opravdu jeden z těch nejoriginálnějších, co jsem za poslední dobu mohl vidět. Sám jsem v kuchyni pracoval jen chvíli a nemohu posoudit, jak daleko taková zkušenost člověka odnese. Ale mé okolí mi dostatečně několikrát vysvětlilo, že kuchařina není žádný med, žádné bon apetit, ale věčný stres a balancování mezi osobním a profesním životem tak za hranou, že by vás to mohlo klidně zabít. To samé platí i pro číšníky, kteří se každodenně musí vypořádávat s různorodými návštěvníky a jejich požadavky, návyky apod. Tenhle komfort se ze strany zákazníka dnes bere jako samozřejmost a přesto se většina lidí neumí chovat k této práci s respektem a nevidí za oponu toho, co to přináší. V jeden den obsluhujete influencera, recenzenta, rasistu a partu žen ve středním věku, které si chtějí povyrazit. Do toho se musíte řídit tím, že host má vždy pravdu, i když ji vlastně nemá a vzniká tak paradox, ve kterém jdete sami proti sobě a přesto se musíte non-stop usmívat, jinak na vás přijde stížnost a šéfkuchař vám to dá sežrat. Šéfkuchaři to dá sežrat manažer a manažerovi majitel a poté se shodnou na tom, že vás třeba strhnou z platu, protože jste neměli koutky v dostatečném úhlu, aby se to zákazníkovi zamlouvalo. Do toho vám cinká kuchyně, že je jídlo připraveno a musíte jít nadále obsluhovat, jako by se nic nestalo a přežít například dalších 7 hodin. Takové spektrum vykreslení všemožných postav a situací v tomhle filmu nacházím, ty herecké výkony jsou neskutečné a nezbývá mi, než to hodnotit opravdu nejvyšším hodnocením. jak říkala jedna recenzentka. Recenze je jako sex. Jdeš po tom co tam je a ne po tom, co tam není. PS: zvuková stopa funguje naprosto výborně, vzhledem k prostředí, kde neustále kecají lidi, cinkají sklenice, bouchající talíře a zvuk z černé kuchyně při umývání nádobí. Je to realismus a balzám pro uši a mrazí z toho. ()
Toto bolo celkom zaujímavé a také veľmi reálne v podstate to mohol byť aj dokumentárny film. Trasúca sa kamera, všetko sa odohráva v jeden večer a hostia sa prišli najesť. ()
Hrozná předvídatelná nuda.. hned jak borka řekla, že má alergii na ořechy bylo jasné, že je dostane a taky, že jo.. ()
Permanentni stres, politovanihodne, uveritelne. ()
Běžný provoz v restauraci...hodně velká nuda. Ani na dokument to nestačí. ()
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (viac)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (viac)