Transport z raja
Transport from Paradise
Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan ČuříkHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jindřich Narenta, Vlastimil Brodský, Čestmír Řanda st., Jiří Vršťala, Jaroslav Raušer, Valtr Taub (viac)Obsahy(1)
Adaptácia literárnej predlohy známeho spisovateľa Arnošta Lustiga prostredníctvom mozaiky ľudských osudov zachytáva ťaživú atmosféru ghetta, zároveň však ukazuje, že jeho nedobrovoľní obyvatelia ani v neľudských podmienkach nestrácali svoju dôstojnosť a dokázali sa vzoprieť. Úvod filmu predstavuje Terezín ako pokojné a šťastné mesto, ktorého dobre oblečení a živení obyvatelia majú radosť zo života. Je to však iba ilúzia, vytvorená kvôli nakrúcaniu nemeckého propagandistického filmu. Generál SS Knecht vzápätí nariadi transport do vyhladzovacieho tábore. Správa o chystaných deportáciách sa dostane medzi obyvateľov ghetta... (RTVS)
(viac)Recenzie (72)
Z ráje se nikomu nechce. Ale co si natropili, to si musí i sníst, říkávají v ráji, když vyhazují ty, co do ráje nepatří. Hitler a nacisté chtěli změnit svět, jak se jim to dařilo, o tom vypovídá i tenhle malý příspěvek trochu připomínající nedávné dějiny lidstva. ()
Tisíce lidských osudů, uvězněných ve zdech terezínského ghetta. Město, které Vůdce daroval Židům. Láska, naděje, zoufalství, čekání na smrt. A také nekonečnost čísel. Lidé jako čísla. Už nikdy jako ovce! Lustigova literární předloha nabízí silný sugestivní příběh, který se prostřednictvím filmového obrazu stává nadčasovým poselstvím mimo rámec své doby, což může být částečně dáno také použtím ryze moderních prvků (vynikající hudební motivy z pera Jiřího Sternwalda včetně tragikomicky jiskřivé písničky). Snaha nalézt v zoufalé situaci alespoň několik šťastných chvilek se dnes jeví jako tichá, přesto troufalá vzpoura proti totalitní zvůli. Přesný výběr hereckých představitelů na obou stranách barikády – židovské (Štěpánek, Řanda, Brodský, Vinklář, Pešek, Štěpničková a celá plejáda dalších) i nacistické (Prachař, Vršťala) – zahrnuje do svého středu také nastupující generaci mladých v čele s Josefem Abrhámem, Františkem Němcem, Jurajem Herzem i teprve sedmnáctiletým Ladislavem Potměšilem. Mrazivý pocit ze závěrečné sekvence filmu – odjíždějící transport dvou tisícovek židovských obyvatel terezínského ghetta, bez milosti odsouzených na smrt – přetrvává i po opakovaných shlédnutích a zdá se, že jen tak nevymizí ani po bezmála půl století, které již od vzniku Brynychova snímku uběhly. ()
Střípky Lustigových povídek poskládané dohromady. Diváci neznalí němčiny budou mít problém pochytit většinu z dialogů. ()
Hvězdně obsazený snímek o jednom z nejděsivějších protektorátních měst - o Terezíně. Film je zarámován návštěvou generála, který má zajistit, aby v Terezíně mohlo proběhnout filmování Červeného kříže. Myslím, že zcela správně nesledujeme osud jednoho hrdiny, ale celého ghetta, protože individualismus v Terezíně by byl poněkud zavádějící a líbivý. Tahle forma je pro mě mnohem přijatelnější a opravdovější. ()
Jeden z nejúžasnějších československých válečných filmů a jedno z nejbáječnějších doporučení na ČSFD. Silný příběh z terezínského ghetta, kterým se rozprostírá krásně široké hvězdné nebe našich předních herců, mnohdy v mladičkých podobách na začátku svých filmových karier. ()
Zajímavý pohled do Terezínského ghetta, který již pomalu přechází na svěží výrazové prostředky šedesátých let. Největším pokrokem je však civilní vnímání prostředí a navození jeho všednodennosti, do které se promítá i pravidelné vyhlašování transportu. Emoce jsou umírněny, pomalu zde ani nejsou na místě, i když to způsobuje, že film jako celek působí chladně až odtažitě. Tváří se spíše jako mozaika uzavřena právě rámcem nutnosti opuštění tohoto "ráje". Hlavní hodnota tkví tedy v "novém pohledu" kterému je celé prostředí ghetta filmově podřízeno. V našem filmu už nebyl obraz Terezína dalšímu přiblížení skutečnosti podroben, spíš opět stylizován či zjednodušován. ()
Velmi dobry. Kvalitne natoceno, atmosfera vynikajici, herecke vykony paradni. Bylo zajimav sledovat zname herce komedilani a pohadkove herce (Pesek, Brodsky) v takto vaznych rolich. K dokonalosti mu chybel jen krucek. Autenticnost byla takova, jako skoro u zadneho americkeho filmu. Jedna se vskutku o skvely snimek.. ()
Zvláštně natočený film o osudech židů v Terezínském ghettu. Nemohl jsem se celou dobu chytnout a pořádně vtáhnout do děje (i přes vynikající herecké obsazení), až závěrečná, dokola se opakující houkající siréna lokomotivy mě z pasivity vytáhla. Víc se mě od Zdeňka Brynycha líbil film také z období protektorátu - ...a pátý jezdec je strach. ()
Skvělá kamera a režie tohoto filmu ještě umocňuje atmosféru výborné knihy Arnošta Lustiga. Herecké výkony samozřejmě na jedničku, snad možná občas zbytečné dlouhé. Velmi povedený film. ()
Stará Židovka prosí německého vojáka, aby ji nemučili a rovnou střílel. Pak běží, potácí se, zazní "milosrdný" výstřel ze samopalu, obraz se zastaví... To je jen jeden z mnoha velmi působivých momentů tohoto výborného filmu se skvělým hereckým obsazením. Musím říct, že toto téma se mě vždy téměř osobně dotýká a někdy se do děje vžívám možná až příliš. Tento film mi poskytl zážitek nejen filmový, ale i osobně lidský. ()
"Co to je?" "Ovce z Lidic..." Obraz rezignovaných zvířat v ulicích terezínského ghetta lze vztáhnout i na židovské vězně, kteří předstírají šťastný život ve městě "darovaném Vůdcem", přitom však neustále mají sbalené kufry v předtuše dalšího transportu na východ. Kolektivní "hrdina" a vynikající reportážní kamera. ()
Narazil som uz na vselico vo filmovom svete : od normalizacnych konzervaciek cez nacackane hollywoodske konzervacky /Philadelphia Story/, westerny, horory, krimi filmy, podpriemerne snimky,, kadeco. Transport z raje je dalsi krasny dokaz, ze silna tema /II. Svetova Vojna, holokaust, koncentraky/ este automaticky neznamena kvalitny film. 40 % ()
Když jsem kousek zahlédl v televizi, tak jsem si říkal, že film vypadá moc dobře. Když jsem jej shlédl celý, tak už to tak dobré nebylo. Nějak se děj vlekl. Jediné, co mě zaujalo, byla terezínská každodennost. Kromě toho nejsem si jist, jestli se v Terezíně natáčelo před návštěvou Červeného kříže. Mám dojem, že nejdřív přijel Červený kříž a pak toho teprve bylo využito. Na druhou stranu byla jako základ vzata Lustigova povídka, takže je jasné, že ne vše bude podle skutečnosti. ()
Paradoxně v tom bylo minimum napětí a atmosféry, což je ve filmu s takovým tématem vážně zvláštní, nicméně i tak je to velmi zajímavý příběh z místa a doby, kde by nikdo z nás být nechtěl. Navíc se mi moc líbilo vyloženě hvězdné obsazení herců. 80% ()
CSfilm je ma nejoblibenejsi TV stanice, nechapu ale, jak mohou dat do vysilani film bez titulku, ve kterem se minimalne ze 2/3 mluvi nemecky... Spoustu veci z filmu mi tedy uslo. Rezie jako by klouzala jen po povrchu a misty film pusobi az nezucastnene ci dokumentarne. Slusne herecke obsazeni, nikdo ale nemel vetsi prostor zaujmout. ()
"SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY" Z FILMU: Co je to za dobytek? - To jsou ovce z Lidic. // Weitermachen! // Těhotenství je zakázáno. // Podepište. // Kde je náš mrtvý? ()
Pro některé méně znalé doplním, že natáčení nacistického propagandistického filmu v Terezíně je skutečnost, ten film tam skutečně vznikl a byl i hojně využíván a některé jeho sekvence bývají k zahlédnutí i v některých dokumentech týkajících se holocaustu, nacismu, 2. sv. války apod.. Terezínským transportům se věnuje několik dokumentů, a to i z posledních let. Děj filmu se opírá o skutečné reálie a má tedy i vysokou historickou hodnotu zejména pro mladší generace, které třeba ne až tak dobře doposud znají fakta a souvislosti. ()
Lustiga si vážím, jeho knihy se mi ale nelíbí a stejně je to bohužel s filmem... ()
Výborní herci, výborná režie, výborný scénář... zkrátka výborný film. ()
Knihy Arnošta Lustig jsou obdivuhodné. Tento film podle jeho knihy Noc a naděje mi ale sedl jen částečně. Zajímavá je úvodní pasáž filmu a v ní především onen kontrast mezi dusivou realitou terezínského ghetta a iluzí, která je vytvářena pro německý propagandistický film. Od okamžiku, kdy se zde začíná rozehrávat drama spojené s připravovaným transportem do vyhlazovacího tábora, jsem však ve snímku trošku postrádal více emocí. Mezi obyvateli ghetta sice koluje zvěst o tom, že v údajných pracovních táborech je čekají "plynové komory a krematorium", přesto ale mnozí z nich prožívají okamžiky před transportem až nebývale klidně (či možná vyrovnaně?). Platí to především pro skupinu mladíků (např. Josef Abrhám nebo František Němec). Večerní scéna, kdy se všichni společně sejdou na ubikaci s jednu zdejší dívkou, je natočena způsobem, který ve mě vyvolával spíš otazníky. Závěrečná část film spojená s nástupem všech obyvatel ghetta a důkladnou kontrolou s odpočítáváním všech lidí určených k transportu mi pak přišla poněkud zdlouhavá. ()