Tri oriešky pre Popolušku

Nepratrím zrovna medzi nadšených obdivovateľov filmovej rozprávky "Tri oriešky pre Popolušku", ktorú v roku 1973 zrežíroval Václav Vorlíček. No keď sa to v predvianočnom období objaví v televízii, tak si to rád pozriem. Je to taká tá pohodová každoročná vianočná klasika. Teraz som však omylom natrafil na rovnomenný titul z nórsko-litovskej koprodukcie, ktorý bol natočený v roku 2021. Horúca novinka, novodobý, progresívny remake. Je to režisérsky debut akejsi Cecilie Askeland Mosli. Oproti pôvodnej českej verzii to trpí mnohými výraznými nedostatkami, aj keď sa ju snaží takmer autenticky kopírovať. Podpriemerní herci sú necharizmatickí, prostredia neatraktívne a viaceré účelovo pozmenené detaily z toho robia nechutne neoliberálnu propagandu. No a keď sa tam pri záverečnom, všeobecnom veselí začali vášnivo bozkávať dvaja homosexuálni panoši, tak to u mňa definitívne spadlo do kategórie odpad! (25.12.2022)

Nóri nám ukázali, ako sa to dá dojebať ešte viac. Stačí pridať zberačov, buzerantov, kriplov a celkovo tak nejak netrafiť casting, a sme tam. Snáď tá Astrid lepšie spieva ako hraje. Príroda fajn, pokus o remake fajn, ale celý ten zvyšok sa nepodaril. Snáď to žiadna TV nenasadí na štedrý večer namiesto našej Popelky, lebo také protesty budú, aké ešte neboli! 2 z 5 a veľké sklamanie (27.04.2022)

Zhruba někdy loni touhle dobou jsem se tu v diskuzi dohadoval se stádem homofobních idiotů tak intenzivně, až jsem posléze na samotnou pohádku úplně zapomněl. Rok se s rokem sešel, Vánoce za dveřmi a já si na Tři přání opětovně vzpomněl a... srsly... kde je ta kontroverze? Byla ta hysterie okolo opravdu nutná? Vždyť je to úplně obyčejná staromódní pohádka, která paradoxně i nejvíce trpí tím, jak moc staromódní a naivní je. Původní Tři oříšky neadoruju, ale uznávám jako jednu mála snesitelných klasických českých pohádek a remake se jednoduchého původního příběhu drží zuby nehty. Možná až moc. Samotná modernizace se ale povedla náramně. Astrid S je kouzelná a překvapivě nejvíce, kdy je stylizovaná do podoby právě umouněné Popelky. Skvělá je i úroveň cinematography. Majestátní norské krajinky, celkový vizuál a různé drobné úpravy (ne)logiky, kterým vévodí chytře upravená pointa třetího oříšku, strkají naši klasiku hravě do kapsy. (17.12.2022)

7/10. Nečekal jsem od toho moc, ale byl jsem mile překvapen, jak hezky natočené a zahrané to je. Chvílemi mi to připadalo více tajemnější a hororovější než naše česká popelka, obzvlášť macecha v podání Ellen Dorrit Petersen byla fakt přísná. Kecy čecháčků že obsazení jsou i herci, kteří mají předky v Turecku nebo kde, jdou mimo mísu - jen si nepřipouští, že už i Norové dnes umějí točit hezčí pohádky než my. Nám totiž stačí každoroční blemcky, kterými nás krmí Troška a spol. Film krásně vzdává hold českému originálu a mohu ho jen doporučit a na hodnocení se vyserte, reálně to je takových 73% nebýt šašků, co si sem lezou vylít žluč za to, že se někdo opovažuje natočit popelku. (21.12.2022)

Ten film to má samozřejmě blbé, protože ho každý bude logicky srovnávat s Vorlíčkovou klasikou (osobně by mě fakt zajímalo, jak by se tenhle remake sám o sobě líbil někomu, kdo nezná český originál, jenže nikdo takový není). Do toho ten pseudoskandál kolem záběru na polibek dvou mužů (ten je tam skutečně tak letmý a sotva postřehnutelný, že mi ten povyk kolem toho přijde úplně směšný), který tomu tenkrát zajistil publicitu ještě před tím, než to šlo do kin. Ale i když si člověk zkusí tohle všechno odmyslet - včetně mé odvěké averze k remakům, které považuji za nejzbytečnější typ filmů na světě - pořád mu toho tahle nová Popelka nedá o moc víc, než pár záběrů na pěknou norskou přírodu a lehce pozměněný konec (plus detaily typu, že holubi netřídí hrách, ale flitry, nebo že sluha nepřiveze látku na šaty, ale rovnou stylistu, atd.), což bohužel opět jen potvrzuje můj dojem zbytečnosti takového projektu. Citelně jsem tam navíc postrádal humor, který původní Popelku tolik oživoval (a ne, prdící Dora na plese fakt není vtipná, ale jen trapná, podobně jako to psí lejno ve vesnici nebo muž močící před Popelkou), a nesedlo mi ani obsazení - herečka hrající Popelku mi pro tu roli přišla už trochu stará (a Dora mi skoro přišla hezčí než ona), filmový princ tam s tím svým "tureckým vzhledem" působí trochu zvláštně, a jediná Ellen Dorrit Petersen tam umí hrát a v roli macechy je démonicky dokonalá, ale její kostým a účes to až nepatřičně zanáší hororovými prvky, což mě zase vrací k té absenci vtipu, který jsem tam asi postrádal nejvíc. Jak mě Branaghova Popelka před 7 lety okouzlila, tato nová z Norska mě prostě jen nudila (navíc mě mrzí, že jsem se nedostal k původní norské jazykové verzi, protože český dabing je zde samozřejmě hrozný). (20.11.2022)