Tatatranka

Kdybych neběhala pár let, styděla bych se vyběhnout. Takhle mi bylo trapně a smutno ze stereotypů, které nadále v českém filmu přežívají, protože stále fungují a my se jim smějeme (sem tam jsem se zasmála, nepopírám). Bylo mi trapně, ještě je, jdu si zaběhat.

Doporučuju knihu.

Vůči českým filmům shovívavost. Anna Polívková nebyla řídká. Talentovaná.

Chci s tebou mluvit. Promiň. Promiň, všechno zní jinak. Někdo o tom natočil film. Nemůžu mluvit, reprodukovat, míjím.

Co kdybych namalovala lyžaře. Neměl by stopu. A přesto kamsi mířil...

Přimhouřila jsem oči. Proč? Slibný a silný debut. V česko-slovenském kontextu takovýto film chýbal. Má poetiku, místy i dynamiku. Nezapadá, nezapadne. Těším se na další film Terezy Nvotové

Pelmel charakterů - ztracená výpovědní hodnota ústředního příběhu. Pomalé tempo bez očekávané gradace. Zklamání

Nedotažená plochost. 2-, kdyby to nebyl Haneke.

Janeke to řekla přesněji.

Veselé nic.