Po čom muži túžia

Už jsem z toho věčného kritizování českého filmu, které kolem sebe neustále slyším, tak zmatená, že přestávám umět posoudit, co je, a co není dobrý film. Když si nebudu hrát na odborníka a budu hodnotit čistě na základě pocitů z filmu, vyjde mi, že jsem se pobavila, párkrát nad něčím protočila oči, párkrát se pořádně zasmála, a že se mi film jako celek vlastně líbil. Na druhou stranu mi přijde škoda, že když už někdo nakousl téma postavení žen ve společnosti, že nešel trošku dál, a nedal tomu i jinou hodnotu. Ale tyhle ambice film asi od začátku vůbec neměl. Vystačit si tak musíme s mírně křečovitým rozuzlením a koncem, který asi nikoho nepřekvapí. I tak je to ale dobrý filmový počin a Anička Polívková předvedla hodně slušný výkon. 3* (06.10.2018)

Že se jedná o x krát recyklovaný námět mi bylo v tomto případě jedno. V tuzemském podání to působilo přeci jenom svěžeji, ale to nejdůležitější je, že jsem se víc než hodinu soustavně smál. Langmajer to načal a Polívková na něj excelentně navázala a svojí roli si užívala tak, že to snad ani víc nejde. Jediné, co trochu haprovalo, byl konec s napraveným hříšníkem, ale to se dalo čekat. Velká spokojenost. 80% (03.02.2019)

Pokud nejste vyznavači progresivního feminismu, nebo genderové vyváženosti stereotypů a máte rádi české romantické komedie, tak budete nejspíš spokojení. Nové české komedie jsou v současné době trochu na úrovni telenovel, kde se pokoušejí o vtipné scény. Tohle sice není žádný super inteligentní film, ale má celkem v pohodě děj i prvky komedie. (18.06.2021)

Abych byl upřímný, vůbec nechápu ty odpadové komentáře. A vlastně ani ty pětkové, ale to je samozřejmě věc názoru. Po čem muži touží je veskrze průměrná komedie, která nenadchne a ani neurazí a kdyby mi bylo o patnáct, dvacet let míň a můj filmový vkus se teprve vyvíjel, dal bych možná víc. Máme ale rok 2018, je mi přesně, tolik, kolik mi zrovna je a jelikož se snažím hodnotit pokud možno co nejspravedlivěji, je ta moje dnešní dvojka nanejvýš spravedlivá. Kromě solidní a sympatické Anny Polívkové nabízí jen prachbídný scénář, pár úsměvných situací a po čem to muži vlastně touží, to se ve finále taky nedozvíme. Což je ve finále celkem škoda, protože soudě podle procent jsem čekal mnohem víc. A jediným důvodem, proč jsem vlastně do kina šel, byl fakt, že jsem se zase po hodně dlouhé době nechal přemluvit. Na druhou stranu, co bych pro klid v rodině jednou za rok neudělal... (27.09.2018)

Příjemné komediální překvapení na české scéně. Komedie na téma, které není nikterak originální, průběh děje je až banálně jasný a již bylo vícekráte ve světové kinematografii v různých podobách zpracováno. Jirka Langmajer hraje se svou šibalskou elegancí, Anička Polívková komediální role umí. Místy je to až groteska. Výše sympatií k hlavním přestavitelům a komediantnosti Polívkové bude zřejmě rozhodovat, zda se u filmu pobavíte či na film plivnete. Čeští filmaři si na nějaké "utajování" produt placementu nehrají a tak je zde jedna jedna reklama za druhou. Když už nám ji cpou, tak alespoň, že onu propagaci nějkterých značek, převrátili na druhou a využili ji i do povedeného vtipu. Abych zůstal na zemi, musím přiznat, že mne nepochybně ovlivnilo sledování filmu v plném kinosále, kde nejedna divačka (ženského publika byla většina) nemohla smíchy zastavit a smích je nakažlivý, to je známá věc :) Česká komedie v zaplněném českém kině je vždy větší zážitek. Sám jsem zvědav, jak na mne zapůsobí film v intimitě obýváku. 75% (26.09.2018)