Malarkey

Doteď nechápu, jak mohlo pár českých herců napadnout, že si s finskými kamarády natočí tenhle neuvěřitelně zvláštní horor. Na druhou stranu to nebylo vůbec špatné. Jen jsem většinu času měl problém pochytit, oč se ve filmu vůbec jedná. To všecko mi vysvětlil až samotný obsah filmu, co je napsaný zde, jinak bych se v tom asi ztratil. Každopádně atmosféra byla perfektní a Finové ukázali, že když chtějí, dokáží zabrousit do své minulosti, na kterou neradi vzpomínají.

Hra o trůny se nejprve jevila jako naprosto originální, neuvěřitelně zajímavá, filmová série, kterou si HBO stočilo do seriálové podoby z knihy, o které jsem nikdy neslyšel, ale teď se o ní mluví, jako o jedné z nejlepších fantasy sérií vůbec. Dobře, věřím tomu, že knihy opravdu dobré jsou a mám děsnou chuť si je přečíst, ale zajímalo mě, jak na tom bude samotný seriál, který si HBO nachystalo. Četl jsem, že tím chtěli nadhodit konkurenci i Pánu Prstenů. Vždyť to byl jeden z nejdražších seriálů, co kdy natočili. Taky proto jsem od seriálu čekal opravdu hodně. Nakonec jsem ale dostal co? Klasický HBO výplach. Tudíž...hromada postav, pár příběhových linií, hromada problémů, které se mezi postavami řeší a vlastně nic jiného se v seriálu taky ani neděje. Takže jsem se vlastně dočkal seriálu z prostředí perfektního fantasy světa, který svým obsahem přípomíná další seriály z HBO jako jsou Řím, Tudorovci, Borgiové a bůhví co dalšího...Někdy v půlce seriálu mi to přišlo skoro jako derivát všech těhlech příběhů, jenom převlečených do jiného prostředí. Je to skoro jako kdyby jste koukali na vznešenější rodinná pouta. Tady se ale se ženskými nespí za účelem průseru, tady se pro změnu vraždí. A do toho se ještě míchá fakt, že je to vlastně fantasy seriál, což mi prakticky došlo až na konci první série. Každopádně i přesto ve mě Hra o trůny dokázala vyvolat hromadu pocitů a emocí. Hlavně v posledních dvou dílech, které mě dokopali k tomu, abych seriálu udělil plnou palbu. Teď už jenom musím sehnat všecky knihy, co vyšli a ještě vyjdou a počkat si na další sérii, která brzo přijde. Po první sérii je totiž velké množství nezodpovězených otázek. A já bych opravdu hodně rád znal odpovědi. HBO...snaž se.

Po sérii naprosto příšerných nevtipných komedií jsem se konečně taky setkal s jednou naprosto upřímnou, teenagerskou a pohodovou. Chápu, že pokud Vám nesedne Paul Rust, tak z filmu asi zešílíte, ale na druhou stranu, právě díky tomu to bylo tak vtipné. Líbilo se mě taky to, že si z prakticky všech herců dělala Beth Cooperová co chtěla. To se mně fakt hrozně líbilo. Chlap je pako a pak z toho vznikají takový šílenosti jako právě v tomhle filmu. Upřímný, odpočinkový, s jasným dějem, průběhem a vším, co jasnýho na filmu může bejt. Ale je občas dobrý u filmu vypnout a jen tak se skleničkou piva v ruce, čumět prakticky do blba a vnímat co se děje na obrazovce. To my chlapy mimochodem stejně umíme nejlíp...

To, že se podívám vcelku věrně do zákulisí natáčení filmu neznamená, že mě bude zajímat i samotný film. Herci mně přišli příšerný, vtip tam žádný nebyl a jako drama bych to taky nepovažoval. Nic natolik šokantního ve filmu totiž nebylo a těch 108 minut mi během uklízení pokoje a bordelu, co po baráku zanechaly kočky, utíkalo šíleně pomalu.

Nebejt tchána, tak ten film asi i vypnu. Ten totiž předváděl nadpozemskej výkon a ukázal čistokrevnýho člověka bez příkras v tom nejkrásnějším pohledu. Jenže to bylo všecko, co tenhle film nabídnul. Bez něj to byla hrozně nezáživná nuda a on tam taky nebyl zase tak často, abych filmu mohl dát víc. Nápad zajímavý, ale zpracování na komedii šíleně nudné.

Hans Zimmer už zvládl složit lepší hudbu a Charlize Theron s Kim Basinger zahráli daleko, ale daleko lepší postavy než to, co jsem mohl vidět tady. Kromě toho samotný režisér si připravil směsici příběhů, které měli splynout v jeden tak, jako se povedlo například ve filmu Babel. Všechno, co tenhle film obsahoval už jsem v jiném podání viděl a vyznělo to daleko líp. Nápad by špatný nebyl, ale tak nějak to všem, co se ve filmu objevili, nesedlo.

Ano, velikonoční zajíci to mají v životě těžké. Představí Vám to tato komedie / drama, která se drží klasické zápletky a neklasických hlavních hrdinů. Nic víc v tom není.

Po prvním shlédnutém řeckém filmu teď už skutečně vím, že Řekové jsou divný. Ukazuje to i tenhle film, během kterého jsem nevěděl, na čem jsem. Příběh plynul a já pořád nechápal o čem to vlastně je. A pak to docela rychle skončilo a já si naštěstí oddech, že tu hrůzu už mám za sebou. A komedie? Nenašel jsem v tom ani prvek a náznak už vůbec ne. Na Řecko si dám pozor. Nedivim se, že jsou ekonomicky v prdeli, když ani ty filmy nevypadaj k světu...

Docela příjemná komedie o kávě. Člověk se dokonce i něco dozví. Ale ne nadarmo se do toho namíchala Amerika. Ve filmu totiž jeden Američan je, je to James Brolin, a s jeho vychytralými kecy o kávových zrnech, by si zasloužil minimálně jeden či dva fackanátky. Choval se tam prostě jak vůl...možná to ale bylo tím, že zahrál klasickýho Američana. To je pak hrozně těžký mít z toho filmu lepší pocit a smát se chvilkám, kterým se člověk má smát, když to vlastně ani není k smíchu, když to vypustí člověk, kterej nejenom, že zahrál Američana, ale taky předvedl realitu dneška.

Čtyři příběhy, čtyři rozdílné názory na život. K ani jednomu mně nepřišlo, že by byly zajímavější, než hromada papírů, které stály předemnou a bylo třeba je roznosit. Balíkování jsem nicméně během filmu zfouknul a musím se přiznat, že jsem byl rád, že během filmu něco dělám. Ano, zajímavé a důležité problémy se během filmu řešili, ale s herci, kteří předvedli naprsoto nezáživné postavy a skutečností, že to nemělo vůbec žádný náboj, po kterém bych šel, i kdyby se za ním kouřilo.