Malarkey

Při psaní tohoto komentáře mi ve Windows media playeru zní skladba, která je s Matte Damonem víc než jenom spojená. Moby - Extreme Ways. Taky je to titulní skladba pana Bourna, který se třikrát brodil filmovými kiny a třikrat dokázal, že na to má. Jenže já jsem o Mattovi celou dobu přemýšlel jako o frajírkovi, kterýho vychovala Hollywoodská namyšlená skupinka těch rádoby nejlepších a najednou se nestačím divit. Matt Damon se chytá stébla a mně ukazuje, že jeho herecké kvality mají daleko na víc než jenom na Jasona Bourna...A to jsem si naposled myslel u Leonarda DiCapria, než mě začal přesvědčovat o opaku. Je to zvláštní, ale ti američtí herci, když se vyřádí, tak pak dokáží zázraky. Já tak doufám, že Matt Damon, se bude stébla držet naplno a ukáže celýmu světu, že je skutečným hercem, který už konečně dozrál a postaví se do popředí s diCapriem. Samotný film je totiž tak neskutečná jízda, že by si to okamžitě zasloužil. I když to stojí všechno momentálně na něm. Do budoucna to ale vypadá, že nám bude mít ještě hodně co ukázat, a já se budu i nadále těšit. Zelená zóna je totiž špice mezi válečnými filmy z Iráku. Ale ještě aby ne, když si ho natočil jeden z nejlepších režisérů současnosti. Chlapci nám tak ukázali, jak vypadá skutečná válka, jak vypadají skuteční chlapy a jak se to ve válce všecko s upřímností sere. Kdyby takovýhle filmy vznikali pořád...z Matta Damona se tak stává velký herec, konečně.

Člověk si myslí, že jako mladej v televizi shlídnul všecky komedie světa a stejně ho pak nějaká něčím překvapí. Jsem nakonec svým způsobem rád, protože se člověk má stále na co těšit a nikdy neví, co v následujících týdnech uvidí, co ho překvapí, co ho potěší nebo pobaví. Tahle komedie to ale ve všech ohledech dokázala a věřím, že kdybych na ní koukal jako mladej, tak tomu fláknu pět hvězd a nedám na ní šáhnout. A to i přesto, že se film odehrává z nejhoršího prostředí, a to soudnictví. Soudy jsou nicméně docela oblíbenou akvizitou kdejakejch hollywoodskejch filmařů a byla jen otázka času, kdy si z ní někdo udělal prdel. Joe Pesci to ale vystihl naprosto přesně a podle mě by to líp ani udělat nešlo. Proto je tahle komedie komedií, ke který se pořád vracet budu, a hrozně rád. Spíš mě udivuje, že jí zdejší televize tak neskutečně ignorujou. Kdyby tohle pustili namísto nějakých trapných filmů, kde hlavní roli má had nebo aligátor, udělali by líp. Jenže jaký má smysl tohle řikat.

Tenhle seriál mi hnedka připomíná několik věcí naráz. Nejsilnější zážitek je především ten, když jsem byl zkoušenej z češtiny, dostal jsem bůra a pak jsem si před učitelku stoupnul s tím ať mi dá ještě jednu šanci a ona řekla F. L. Věk. Tak jsem se na to každou neděli začal dívat a docela mě to zaujalo. Na svojí dobu to je výborně zpracované a je na tom seriálu vidět, že ti tvůrci to brali jako poctu, že něco takového vůbec zfilmovávají. V dnešní době by z toho každej viděl akorát prachy a ještě by to dopadlo otřesně.

Mohla to bejt parádní komedie. Využít těch blbců, co se do hlavní herečky bezmezně zamilujou. Jenže to by to nesměli bejt Američani a nesměli by z toho udělat jednu velkou romantiku, která tenhle film šíleně sráží. Je těžký ale v dnešní době natočit něco zajímavýho a ještě těžší je to s komedií. Tady by to ale dokázala, jen by se toho museli ujmout trošku jinak a s trošku jiným smyslem pro vtip a ne romantiku.

Nevím proč, ale příjde mi, že poslední dobou sleduju čím dál tím horší filmy s ale dobrými herci. Oni mě nalákaj, a pak mě ten film akorát nasere. Občas tu ty hodnocení nelžou, i když tady ani nevím, proč by měly lhát. Tak nezajímavou kravinu jsem dlouho neviděl.

Drsnej film se zajímavou Artertonovou, která byla schopná udělat pro tenhle film prakticky cokoliv. A cokoliv myslím fakt cokoliv. Tak jsem taky zaregistroval, že chlap tenhle film hodnotí daleko víc, než ženská. Má to svojí podstatu, a ta se skrývá ve filmu. Jinak film samotný střídá nečekané zvraty jak šnek ulitu, takže celou dobu nevíte, jak to vlastně skončí a nakonec to bude daleko jednoduší, než to vlastně vypadalo.

Já nevím, co si o tomhle biografickým filmu myslet. Nápad měl,byl originální a určitě se od ostatních nejenom příběhem vyjímal. Jenže jestli já nechci přesně ten typickej životní příběh, který se ve filmech tisíckrát omýlá, protože kdyby to tak bylo, možná by mě to chytlo víc. Pravda ale, že stejně tak muzikanta tak ani tu muziku jsem příliš neznal, možná jenom náznakem, což se možná také podepsalo na výsledným hodnocení. Na druhou stranu je fakt, že film samotný není pro každýho. Na ty Sergeho bludy totiž nebude každej zvyklej a někomu to příjdě jako hovadina. Podle mě to byl alespoň nápad, kterej film samotnej oživil. Serge Gainsbourg tak otevřel dveře jednomu velkému francouzskému muzikantovi, který příliš známý není a na životě také nic extraordinérního nemá. Je to ale natočené zajímavým způsobem, na životopis neobvykle, a proto si to tu pozornost zaslouží.

Kathryn Bigelow asi skutečně musela prožívat zvláštní dny, když tak pojmenovala svůj film a ještě ho byla ochotná vydat. Já osobně ale víc nechápu samotné uživatele, kteří zdejší film ohodnotili dost vysoko. Ten film totiž lidově řečeno byl sračka sraček, na kterou není rovno. Příběh úplně zvrácenej, znásilnění tam točili pornoherečky. Celý to mělo uplně neskutečně úchylnej podklad. No byl jsem rád, že jsem ten film vůbec přežil a na mozku mi nevyrašil nádor velikostí pomeranče. Nakonec jejedna hvězdička za tu techniku, se kterou to Kathryn natočila. A odcházím s faktem, že to zdejší hodnocení prostě nikdy nepochopilm. Jasný, bylo to zvláštní, úchylný, otevíralo to veškerý možný hranice, ale to se z toho mám, jako tady ty uživatelé, posrat?

Především mě překvapil Samy Naceri, kterého jsem si dost oblíbil z Taxi série. Překvapil mě svým hereckým výkonem natolik, že jsem se rozhodl si o něm něco přečíst. To jsem ale neměl dělat, jelikož mi z francouzskýho fešáka vznikl magor, kterej to v hlavě nemá srovnaný. Pobodat známýho v hospodě prostě není normální. Ale nebudu mu to brát, tady předvedl naprosto odzbrojující výkon, jen ten konec mu trošku nevyšel. Kodex sám o sobě je ale příjemná kriminálka, která kvalitu má a rozhodně si na nic nehraje. Nebýt toho odfláknutýho závěru, měla by i na víc. Drsná byla totiž požehnaně. Postavy, dialogy! Perfektní práce, kam se na to hrabou americký produkce. Škoda jenom, že je trošku zapadlá.

Není snadný bejt závislej na bednách, leze to do peněz. ale Dan Mahowny na to přišel sám a tak si užívá jak nejlíp může. Ono celkově sázení je dost nahovno. Posledně jsem si sázel na tutovku, a dopadlo to na hovno. Což je vlastně klasický popis tutovky. Mahowny tak sázel pořád a projížděl jeden milion za druhým. Já mám hazardéry rád. Hezky se na ně kouká, hrajou precizně a hlavně ne za moje prachy. A ještě mám radši, když se do hazardu přimotá sport, nejlíp fotbal. Jenže tenhle film je o chlapovi, kterej se s tím absolutně nesere a v podstatě to není ani vtipný. Nakrade si prachy a na fotbal pak sází tak, že na každej zápas vsadí jedničku za tisíc dolarů. To už je houby hazard, ale čistá eufórie, která jde mimo mě. Kam se na takovejdlenc film hrabou italský filmy, kde si daj na koníčky celou svojí vejplatu a pak po něm jde jeden šílenec za druhym. Tady se penězma rozhazuje na stříbrným podnose a nikomu to vlastně ani nevadí. Případ Mahowny je nakonec vcelku zajímavej film, ale natočenej stylem, který mě absolutně nebaví. Sázet na jedničky by totiž dokázal každej, jenže sázet na tutovky dokážou jen kluci s vtipem pod čepicí.