OJan

Na stromě je přesný příklad filmu, který je tak absurdní, až je vlastně dobrý. Je pravda, že vidět Funèse ve snímku, jenž se celý odehrává na jednom místě je poměrně nepřirozené a zlé jazyky mohou tvrdit, že tím pádem nevynikl jeho herecký styl plný pochodování po místnostech, rozhazování rukama a grimas. Ano, je tam toho znatelně méně než v jeho dalších počinech, avšak paradoxně je díky tomu tato Funèsovka potrhlejší než ostatní a to se mi líbilo. Přeci jen, kde uvidíte Funèse jak si stříká vodu z odstřikovačů do pusy nebo myslí na to, že sní psa Chaplinovy dcery? Jen zde Na stromě. A mimochodem, ten novinář na konci tomu přidává ještě o rozměr navíc. Tudíž jediné a bohužel i velké mínus, které jsem zde našel, jsou četné nelogičnosti, kterých jsem si snažil nevšímat, ale je jich tam takové množství, že to prostě někdy nejde. Dá se na ně však zvyknout, a pokud to přijmete, dá se u filmu i párkrát dlouze zasmát. |70%|

Tento film je králem komorních snímků, kterým k dokonalosti stačí skvělý scénář, 12 kvalitních herců a jedna místnost. Díky jedné vraždě a nesouhlasu o vině vraha jednoho z porotců se dozvídáme o všech porotcích jací ve skutečnosti jsou, jaké mají osobnosti a názory, až se dostaneme mimo jiné i k předsudkům, které, jak víme extrémně ovlivňují člověka. To a ještě mnohem více tvoří z tohoto filmu naprostý nadčasový klenot světové kinematografie, který by měl každý vidět. Mě porotce č. 8, který trval na nevině přesvědčil skoro ihned. Jeho argumenty byly pravdivé a nenechal se zviklat různými předsudky, názory ostatních a ani tím, že šel ze začátku jako jediný proti všem. Ano, je sice od začátku jasné, jak to dopadne, ale ve výsledku to nevadí. Na filmu je rovněž skvělý smysl pro detail (např. sundávání brýlí některých porotců, či čím dál tím větší zpocenost všech kvůli horku). A díky Jiřímu Voskovci je zde i česká stopa. Geniální snímek, který dnes už nikdo nenatočí. |100%|

Tato kraťoučká a asi i nejméně známá druhá série o dvou kutilech slouží jako jakýsi přechodník mezi sérií první a třetí. Postrádá atmosféru první série, ale vcelku dobře udává tempo následující sérii. Ztráta skvělé atmosféry úvodní série je dána jednak hudbou, která je někdy dost podivná a moc do toho nesedí a jednak novým stylem animace, na který jsem si poté už zvykl, ale ze začátku mi dost vadil. Na této sérii je patrná i změna politického režimu. A to zejména u Matova trička, které změnilo svou barvu ze šedé na červenou. Červené tričko měl Mat nosit už i v první sérii, avšak tehdy to bylo tvůrcům zakázáno, protože to prý ironizovalo SSSR. Za nejlepší epizodu této série považuji Střechu, která je velice vtipná a ze všech nejvíce úderná. |75%|, (počet zhlédnutých epizod: 6)

Poslední závod, což je mimo jiné opravdu příznačný název, je velice autentickým filmem, který si na nic moc nehraje, pouze předá divákovi vcelku s grácií tu šílenou atmosféru, kterou musel Bohumil Hanč spolu s dalšími závodníky, později zachránci trpět. Na tento film jsem nešel dobrovolně, byli jsme na něj se školou, ale i tak jsem byl plný očekávání, co to bude. Poněkud protáhlý úvod není na škodu, divák se zorientuje v příběhu, zjistí co a jak, a pak už jen může sledovat tu nehoráznou vichřici na hřebenech krkonošských hor. Samotná vichřice, během níž se odehrává onen běžkařský závod je natočená s tou již zmiňovanou autentičností a když jsem si začal představovat, jak bych se cítil já, kdybych byl jedním z protagonistů závodu, dospěl jsem k jednoznačnému závěru: Ne, tam bych fakt v tu chvíli nechtěl být. Prolínaní dob není na škodu, jen některé záběry, které vypadaly jako vystřižené z nějakého artového snímku to spolu s některými nedůvěryhodně působícími dialogy kazily. |80%|

Momentálně asi nejlepší Youtube pořad na české scéně. Každé video jde s daným tématem do hloubky a kvalita každým videem stoupá. A navíc musím říct, že ona videa nenechávají diváka chladným, protože mě například donutily se nad sebou či nad společností pokaždé alespoň trochu zamyslet a pár věcí jsem díky nim změnil k lepšímu. Tak snad tento projekt ještě dlouho poběží. |100%|, Můj 2. nejoblíbenější pořad

Misery nechce zemřít je filmem, po jehož prvním zhlédnutí jsem měl takové psycho, že jsem jej ani nedokázal ohodnotit, natož k němu napsat recenzi. Na to jsem potřeboval druhé zhlédnutí, které přišlo teď a výše zmíněných věcí jsem již schopen. O tom, že jde o jednu z nejlepších adaptací Stephena Kinga je jasné už od začátku, neboť ono provedení filmu je zcela skvostné. Především kamera a hudba přidává filmu takovou zvláštní atmosféru, která diváka naprosto připoutá k věci, na které tento počin sleduje a s napětím, jež by se dalo krájet čeká, co se stane dál. Tak nějak nechápu, proč není v popisu žánru napsáno, že jde i o horor. Dále pak vyzdvihávám herecký výkon Kathy Bates, která svou postavu ztvárnila takovým způsobem, že zde zastiňuje i Jamese Caana, který zde svou postavou, ač jí také hraje vskutku dobře, prostě zůstává ve stínu. Ten Oscar za tu její roli je skutečně oprávněný a člověk si až po konci filmu začíná pořádně uvědomovat, že Annie je skutečně děsivá postava. A onu šílenou atmosféru snímku ještě dotváří gradace, ze které se člověk často potí. |90%|

Na tento film jsem se začal dívat s mírnou obavou z toho, že to bude podobný propadák jako poslední počin do predátorské série. Avšak netrvalo dlouho a začal jsem se radovat, že je zde po dlouhé době nějaký kvalitní Predátor. Film měl zkrátka vše, co by měl takový film mít. Oplýval solidním vizuálem a zvukem (což platilo po celý film), dále pak skvělou hudbou dokreslující atmosféru a taky dobrou prací s kamerou. To, že je hlavní postavou žena jsem zpočátku vnímal jako pozitivum, které film obzvláštní. Pak ale přišla druhá polovina, kde zážitek a radost šly do kytek. Nejdříve bych chtěl říct, že mě již od začátku filmu štvalo CGI, které zde místy působí velice nekvalitně, ovšem pak se do filmu vměstnala i korektnost, kterou viním i z toho, že úplně znemožnila samotného Predátora. Ze začátku vypadal velice schopným a nakonec ho sama úplně hravě zlikviduje jedna indiánka. To je věc, která mě naštvala úplně nejvíce, protože nejenže tím naprosto znemožnila Predátora, ale i Schwarzeneggra, který v jedničce sváděl s Predátorem skutečně litý boj. |60%|

Po krátkometrážním snímku Kuťáci si slovenská televize objednává 28 dílů Pata a Mata a dává tak vzniknout jednomu z nejlegendárnějších československých seriálů. 1. série seriálu o těchto dvou kutilech se ale nese ještě v trochu rozpačitém duchu, ačkoliv obsahuje jejich nejznámější trampoty. Prvních 9 epizod je skvělých, poté ale přijde zvolnění v podobě epizod na chalupě, které osobně považuji za velice nudné. Při jejich sledování jsem měl pocit, že zde tvůrcům došly nápady a musím říct, že jsem byl nadšený, když ta chalupa spadla. Následující epizody už jsou zase velmi vtipné a mají něco do sebe. Za nejlepší epizody této série považuji: Grill, Pračka, Klavír a Porucha. A na závěr bych chtěl zmínit snad nejexplicitnější epizodu celého seriálu - Vinaři. Jde o silvestrovský speciál, čehož si při sledování epizody lze všimnout především díky hvězdičce v intru. Avšak tato epizoda tím, že se vymyká všemu na co jsme byli od Pata a Mata zvyklí, vyvolala solidní rozruch. |80%|, (počet zhlédnutých epizod: 28)

Nejsem fanoušek pohádek, protože je to klišé, které postupem času omrzí. Zároveň si myslím, že Češi již dlouhou dobu neumí žádnou pořádnou pohádku natočit. Ovšem někdy není od věci učinit výjimku a na nějakou se podívat, navíc když jsou Vánoce. Krakonošovo tajemství jsem zapnul bez nějakého většího očekávání, ale i přesto jsem byl zklamán. Na úvod bych chtěl říct, že si nešlo nevšimnout jisté podobnosti mezi touto pohádkou a seriálem, kde jsme měli možnost spatřit Krakonoše poprvé - Krkonošskými pohádkami. Jakub Prachař zde nápadně připomíná postavu Trautenberka, kterého v seriálu ztvárnil jeho děda Ilja Prachař, což je takový příjemný detail. Jenže tento počin se nedá se seriálem srovnávat, neboť nejenže je dělí pěkná řádka let, ale navíc tento film na to nijak nenavazuje. Což je možná dobře, protože tento film má jen pár kladů, kterými jsou: výše zmíněný detail, výprava, kamera a neokoukané obsazení. Jenže jinak je to bohužel nesourodá podívaná, z čehož viním hlavně scénář, který je neuvěřitelně kostrbatý. A samotný Krakonoš je také zvláštní. Zkrátka zde neodpovídá vžité představě toho, jak se má takový Krakonoš prezentovat. |45%|

Betlémské světlo, což je mimochodem název, který nemá s filmem nic společného, je přehlídka toho, že zlatá éra Zdeňka Svěráka je již za zenitem. I když je v popisu žánru napsáno, že se jedná o komedii, vtipných momentů je jako šafránu. Snad jediná chvíle, kdy jsem se párkrát zasmál, byla scéna na zámku a to bylo vše. Film působí jako neurčitý, povětšinou nudný a příběh je tak chabý, že uvažuji, zda to vůbec nějaký mělo. Zkrátka se tento film ani náhodou nerovná tomu, co jsme měli možnost spatřovat od Zdeňka Svěráka a jeho syna kdysi. |30%|