Xeelee

Rybu! Kultovní seriál. Lister to jsem celej já a Rimmer je matka, takže jsem to prožíval i v osobní rovině. Děkuju! | ► alternativní konec

Povídka od PKD je složitější, ponurejší, jsou v ní prakticky jiné postavy, které dělají naprosto odlišné věci. Dokonce je jiná zápletka, pointa i závěr. Jediné, co si Spielberg vypůjčil, jsou (nedeformovaní) tušitelé v Precrimu (Precriminel) a jejich zpráva o Johnově ne/plánovaném zločinu. Příběh je sice docela zajímavej, ale film je herecky nevýraznej a s feelingem Dickových děl film nemá prakticky nic společnýho. Zaujme tak především propracovaná totalitní vize budoucnosti, kde pojmy jako soukromí a občanská práva dávno nikdo nezná, systém má neustálou kontrolu kde se kdo nachází a při jakémkoliv pokusu skrýt svou totožnost je člověk podezřelý. V temnějším provedení by to byly skvělé kyberpunkové kulisy.

Vždycky jsem měl rád zvířátka.

Jak psal Radek99, zbytečná krutost, která mě opravdu, ale opravdu baví.

Šnečku šnečku…

Od shlédnutí Kostky se bojím i u Člověče, nezlob se!

První scéna a rovnou takovej šok. Slzička mě fakt dostala. Na Souboji s nebem mě naprosto uchvátily statické obrazy a práce s barvou. Pastva pro oči a velmi emotivní zážitek. Atmosféra by se dala krájet. Nádherně podstatu filmu vystihl Adrian. Sám bych to lépe nenapsal a opisovat se mi nechce, takže si jeho komentář radši přečtěte sami.

Velmi silnej a netradiční artovej zážitek. Chuť melounů dostala Stříbrnýho medvěda za výjimečnej uměleckej přínos zcela zaslouženě. Nemůžu souhlasit s May v tom, že muzikálový scény nemaj návaznost na děj, protože vždy přibližujou psychický rozpoložení postavy, která se ve filmu objevila bezprostředně před muzikálovou vložkou. Až na muzikálový scény je film velmi minimalistickej, pozvolně vyprávěnej a prakticky se v něm nemluví. Rozhodně je potřeba dívat se na něj ve správným psychyckým rozpoložení. Celý je to o osamělosti, odloučení, lásce ústřední dvojice a neschopnosti navázat vztah. Pornografickej sex je pro zobrazení osamělosti poněkud neobvyklej, ale velmi výstižnej. Do extrému je tenhle motiv dovedenej v závěrečný scéně s romantickou tečkou. Dovolil jsem si trošku zaspoilerovat v diskuzi. To budou mravenci. – svlékací scéna ve výtahu. Zajímavé komentáře: JanHá

Výbornej film, spousta násilí, násilí, brutálních scén, násilí, komiksu, humoru a násilí. Hlavními hrdiny jsou ubulenej masovej vrah Ichi, trpící komplexy z dětství, a sadistickej vrah Kakihara z Yakuzy, kterýho vzrušuje opravdu extrémní sado maso (netýká se jen způsobování bolesti ostatním) a představa vlastní smrti v podání řezníka Ichiho. Docela mi dalo zabrat pochopení závěru. Jen by mě zajímalo jestli jsem normální, když mi komiksově stylizovaný gore scény nepřipadaly nijak nechutný a výborně jsem se u nich bavil. No nic, jdu si usmažit krevety. Sakra… nezůstal nikdo, kdo by mě zabil.

Já jsem hodně otrlej. U naprostý většiny hororů se (bohužel) nebojím a gore scény nechávají můj žaludek v klidu. To jen tak na začátek. Během Konkursu jsem byl napnutej jak struna už od seznámení Shikegary s Asami. Romantickou komedii prostoupenou nervy drásajícím napětím prostě musel natočit Japonec. V závěru se mi zvedal kufr a přál jsem si, aby už to malý mučeníčko skončilo. Paradoxně mi nakonec připadalo strašně krátký. Každopádně jsem ho rozdejchával hooodně dlouho. Ponaučení: Muži jsou nevěrná sexu chtivá prasata. Kiri kiri kiri kiri kiri kiri kiri kiri…