Xeelee

Jako já myslím, že tenkrát neznámý Depp byl velmi důstojnou náhradou za zesnulou Divine :)

Milé, originální a hodně bizarní :) Mám pocit, jako kdyby příběh téhle nenáročné podívané pro malé diváky napsal sjetý autor béčkových sci-fi, který teď sjíždí na saních animáky od Pixaru :)

Papundeklolé kulisy, tancování v tělocvičně, herectví odpovídající tuctovému televiznímu filmu, divně létající kamera evokující televizní talentové soutěže poněkud staršího data, ohnisko kamery a absence postprodukce dodávají feeling domácího videa, exteriérové scény jsou většinou s mikrofonem a ve všech ohledech to vypadá jako špatně nasnímaná televizní reportáž s toporným komparzem… Uniká mi proč tohle vzniklo. To i remake původního Watersova filmu je oproti tomuhle veledílo.

Remake originálu je ořezaný o veškeré vtipné a provokující věci, které mě na Watersově muzikálu tak bavily. I dějově to je díky tomu dost zploštěné a výrazně komerčnější. Navíc ten konec byla nekonečná dávka až otupujícího zpěvu a tance.

Co na to říct? Absolutně ne! Baltimore není připraven na sjednocené tancování! Absolutně nechápu jak se stalo, že po filmech jako Mnohočetní maniaci, Růžoví plameňáci nebo Female Trouble Waters natočil extrémně úspěšnou a širšímu publiku přístupnou muzikálovou komedii, která se dokonce dočkala v roce 2002 muzikálového zpracování na Broadwayi. A kde na to vzal prostředky? Netuším, ale s bugdetem se posunul o pár řádů jinam. Každopádně muzikál spatřil světlo světa a jde o funkční komedii o vážných (rasová segregace) i nevážných problémech let šedesátých za velkou louží, kde můžete ve škole dostat poznámku za nevhodný nasprejovaný účes. Exceluje tu Divine ve své poslední roli před smrtí a ukazuje, že v ní dřímá velký herecký potenciál, který už z podstaty dřívějších Watersových filmů, plných šokujícího hnusu, zůstal z velké části skryt. Ale chlípní milovníci ranného Waterse nesmutněte, jeho specifický a často až provokující smysl pro humor se prolíná celým filmem a to je na Laku na nehty to nejlepší, už kvůli tomu že ho servíruje mainstreamovému publiku. No nic, když odešla Divine, tak další film bude také muzikál s tenkrát neznámým Johnny Deppem. Mami, vítej v šedesátkách.

Anarchie, gangy chlapců a děvčat, terorizující celá města, čarodějnické sekty, mše ďáblovi, bestiální vraždy, to vše s sebou přináší extrémní móda dlouhých vlasů, soudruzi! A kdo tento přínosný dokument dokouká až do konce, tak ho za odměnu jako bonus čekají Rychlý prachy. | ► Cena dlouhých vlasů

[FOD 2018] Bizarní freak show plná hipíků, završená nejepičtější sexuální scéna s humrem v dějinách kinematografie. Černobílá kamera dává filmu neopakovatelný hutný undergroundový feeling.

Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare Hare Rāma Hare Rāma Rāma Rāma Hare Hare a Edith Massey nechce vajíčka, asi se jich přejedla v Růžových plameňácích

To se nám jako snažil Kim Ki-duk sdělit, že obě strany jsou stejně špatné? Celé mi to přišlo moc ploché, předvídatelné a jednání chudáka rybáře až moc čisté a těžko uvěřitelné. Proč pomáhal vyřídit ten vzkaz? Proč ho po návratu pustili za rodinou? Ten důvod s penězi mi přijde dost chatrný. A vám přišlo uvěřitelné chování těch dvou vyšetřovatelů, kteří se jeden snažil rybáři pomoct a druhý se z něj snažil mermomocí udělat špiona? Pro Evropana film bude zajímavým vhledem do vztahu dvou Korejí, ale jen velmi letmým a povrchním.

I přes spoustu explicitních i nudistických scén s pindíky, kozami a bobříky, které díky svérázné Watersově poetice vůbec nepůsobí eroticky, to nemá takový drive jako třeba Růžoví plameňáci, kteří hýří esenciální zvrácenou kreativitou. Oproti tomu je Desperate Living o dost přízemnějším panoptikem širšího spektra pochybných existencí a je to zvráceně zábavné úplně jiným způsobem. Tak nějak blíž realitě pochybných existencí na okraji společnosti, i když tam je papundeklový hrad s padacím mostem a Její královská Výsost. Jak tam není jedna výrazná hlavní postava (Divine), která by strhávala pozornost na sebe, tak je to pestřejší.