Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (1 324)

plagát

The Walking Dead Motion Comic (2010) odpad!

Prý film podle komiksu. Prdlajz. Je to původní komiks, rámeček po rámečku zobrazovaný, jen s přidanou zvukovou stopou. Nejen že to není film, ale ztratí to i dynamiku původního komiksu, kde pracujete s celou stránkou a návazností rámečků na ní. Tohle je absolutně zbytečná věc. Dle některých komentářů je tahle nepovedená ozvučená powerpointová prezentace dokonce rozpohybovaná. Nechápu. Sežeňte si komiks.

plagát

The Walking Dead: Webisodes (2011) (seriál) 

Torn Apart je naprosto zbytečný počin, Cold Storage už byl zajímavější a The Oath příjemně překvapil.

plagát

161>88 (2012) 

Jako zmapování vývoje anarchistické a neonacistické scény od revoluce do teď to vypovídající hodnotu má. Jako DIY projekt to postrádá filmařské kvality a objektivitu tu úplně nehledejte. | ► 161>88

plagát

Kulky spravedlnosti (2019) 

No ty kráso… Po shlédnutí traileru jsem čekal ledacos, ale tohle fakt ne. O tuhle rozklíženou bizarnost měl zájem Festival otrlého diváka, ale nakonec se promítala na Future Gate, což je rozhodně škoda, protože jen pomatený otrlecký tým dokáže podobné bizárky svými ztřeštěnými nápady pozvednout ještě o pár levelů výš. Pokud budete mít pocit, že ve filmu o soutěži modelů v apokalyptické budoucnosti, kde jsou lidé pěstováni jako potrava pro lidskoprasečí mutanty, něco dává smysl, tak vám ten pocit vždy vydrží jen do velmi blízkého WTF momentu, který přinese spoustu otázek, ze kterých na většinu nedostanete odpověď. Danny Trejo rozhodně není v hlavní roli a má jen malý prostor na začátku, kdy ještě očekáváte neotřelou brutální řežbu, na kterou navnadil trailer. Hlavní hrdinka s knírkem, hlavní hrdina s druhým nejhezčím zadkem na světě, explicitní incestní sex, který v tomhle vesmíru překvapivě dává smysl, jedno z nejdebilněji zpracovaných cestování časem, fascinace prsy a penisy s kulkami mrtvých lidí ve velmi detailních statických záběrech… Ano, v tomto filmu je mnoho různých kulek a to i na místech kde byste je v nejdivočejších představách nečekali. Atmosférické lovy lidí prasaty bohatě vyvažují třeba nesmyslné a nevysvětlené nadpřirozené schopnosti, omylem zastřelený Ronaldo se synem a… a… Benedict Asshole!!! Tohle prostě musíte vidět a i když asi výsledný pocit bude rozklížený víc než scénář, tak se vám nejspíš bude hlavou honit spousta zajímavých myšlenek, které film nastínil, i když nedotáhl ani do stádia pokusu. Třešničkou na hromadě hovej je pak to, že všichni mluví anglicky, snad kromě jedné postavy, která mluví rusky(?), páč asi neumí anglicky. Docela rád bych si přečetl recenzi, zasazující tyhle kulky do kontextu kazachstánské kinematografie :). U nás vznik něčeho takového asi nehrozí.

plagát

Americký gigolo (1980) 

Paul Schrader ve svém třetím filmu po Hardcore zůstává u sexu a erotiky, i když v pro něj zřejmě ne tak osobním tématu. A vyhmátl si do hlavní role Richarda Geara, kterého tím vystřelil mezi hvězdy, aby se o 10 let později stal superslavným díky Pretty Woman a o rok později si odskočil do malé sympatické role k legendárnímu Kurosawovi. Ale k filmu, za mě to je s Pretty Woman jedna z nejlepších Gereových rolí. I giogolo může vidět ve své práci hlubší smysl a poslání. I giogolův vnitřně osamělý svět může čekat na pravou lísku. A samozřejmě se taky může jeho život začít srát, když si někdo myslí, že nikoho nemá a je dost postradatelný na to, aby na něj hodil vraždu. Když vše svědčí proti němu, tak musí sám začít pátrat po tom kdo za tím stojí. Schrader jako slavný scénárista mě překvapivě zklamal hlavně úrovní scénáře (zakomponování romantické linie do příběhu). Tam, kde byla dříve kvalita scénáře podpořena dobrými hereckými výkony, to teď celé výrazně táhne nahoru Gere. Co ještě stojí za zmínku je to, že se tu opět v ústřední roli objevují dost kontroverzní sexuální praktiky. Co taky čekat od člověka, který vyrůstal v puritánské kalvinistické rodině...

plagát

Hardcore (1979) 

V rámci žánru „naštvaný otec zachraňuje člena své rodiny a je pro to ochotný udělat cokoliv“ je Hardcore naprosto TOP. Už jen kvůli datu vzniku a odvážnosti některých scén, které určitě koncem 70. let jen tak někde vidět nebyly. George C. Scott v hlavní roli bravurně prochází velkým psychologickým přerodem do drsňáka, který kvůli milované dcerušce v havajské košili s ledovým klidem pokerového hráče zvládne říct, vidět i udělat věci, které se mu bytostně hnusí. Vážený podnikatel se po nepříjemné zkušenosti vykašle na soukromého detektiva a začne se infiltrovat do pornografického průmyslu, aby zjistil jak se k ní dostat. Chcete vidět jak kalvinista z venkova točí porno a na castingu mu chlapi ukazují nádobíčko? Chcete vidět jak někoho brutálně zmlátí a jde do souboje s týpkem co na něj vytáhne nůž? Paul Schrader pochází z velmi puritánské rodiny hlásící se ke kalvinistické reformované církvi a poprvé šel potají do kina ve svých 17 letech. V tomhle filmu očividně řešil svá hodně osobní témata. BTW líbilo se mi, jak tvůrce titulků kreativně udělal z TULIP KÁMEN.

plagát

Modré goliere (1978) 

Schrader, jako už známý scénárista, vystřelil svůj režisérský debut do bezútěšného prostředí dělníků z fabriky tehdy končících 70. let. Hluboká sociální sonda do světa korupce, buzerace živořících dělníků, které se firma snaží udržet tím, že je zadluží, strach mluvit o tom, abyste nepřišli o práci, tím vším se prolíná konzumní styl života obyčejných těžce pracujících lidí, vzletné ideály a stejně, když se láme chleba, tak si stejně všichni chtějí sobecky utrhnout co nejvíc pro sebe. A to štvaní lidí proti sobě, aby se odpoutala pozornost od pravých problémů, to je nadčasová klasika. // Blue collar je termín vztahující se k manuální práci a pracovníkům, především v průmyslu.

plagát

Red Force 2 (1985) 

Doplňuju si vzdělání a chtěl jsem vidět pěknou choreografii ve filmu kde padouchům nakopává prdele Cynthia Rothrock (jde o jeden z jejích prvních 2 filmů s premiérou ve stejném roce). Film splnil má očekávání, ale jako celek jde o stupidní blábol vyfetovanýho scénáristy, který pojal příběh jako vyprávění o interakci lidí naprosto neuvěřitelným a většinou i dost nereálným způsobem. S poněkud infantilním závěrečným pojednáním na téma spravedlnost.

plagát

Kto obvinil králika Rogera? (1988) 

Snad po 15 letech znovu vidím tenhle revoluční počin a furt to má koule. Já nejsem špatná, jenom mě takhle nakreslili.