sarulefilm

Zprvu výborné, potom to ale začalo ztrácet chuť a ke konci mi to přišlo i trochu připálené. Sebastian Stan a Daisy Edgar-Jones k sobě hezky ladí. Mizanscéna má pěknou estetiku a celkově to po technické stránce bylo velmi dobré. Příběh ale měl po titulcích (které jsou ale až po půlhodině) už sestupnou tendenci. Nesedl mi hlavně konec, kde je nejspíš snaha o Tarantinovský humor, ten ale zvládá nejlíp jen on sám. Vcelku je to celkem osvěžující, není to ani mekáč, ale ani žádná lahůdka, kterou by si Sebastian vychutnal.

Příjemná romantická oddechovka, která je opravdu snadná na sledování, takže jsem to rychle projela a asi stejně rychle na to zapomněla. Bohužel pro mě není seriál ničím speciální a právě v porovnání s ostatními korejskými seriály není tak výrazný.

Úplně zbytečný seriál. Až na dobrý nápad s výměnou chutí, který odstartoval celý děj, potom už nic smysl nedává. Hlavní dvojice nemá logický vývoj ani jakoukoliv chemii. Příběh je plný nesmyslných záhad a odhalení, které snad každému dospělému člověku musí připadat úplně debilní. Všechny postavy si tu musí projít několika-epizodní depresí a s každou další epizodou začal být seriál jen blbější.

Korejské pirátské dobrodružství, které sice má k nějakému filmovému umění daleko, ale je to příjemná oddechovka. Na akční film tu má romantika hodně prostoru, ale zase ty akční momenty nejsou nic moc a žádnou hezkou choreografii nečekejte. Zkrátka je to nějak sestříhaný, aby jsme pochopili, že se odehrává nějaký souboj a pak, kdo vyhrál a kdo prohrál. Ale i když  jim nejde akce, tak romantika celkem jo. Nejlepší je dobrodružná část, která je vážně kreativní a nebojí se nějaké absurdity, například jízda pod vlnou je super. Ale celé to kazí ta hrozná technická stránka. Střih a kamera nestojí za nic a hudba je absolutně příšerná. Jestli nejste zvyklí na korejskou ukřičenou komunikaci, tak vám může někdy připadat šílená. Děj i humor jsou hodně jednoduchý, aby tomu hlavně mladší diváci rozuměli. Ale pak je tu možná až moc komplikovaná backstory postav. Han Hyo-Joo mám ráda, má velké charisma a Kang Ha-Neul je svou šíleností taky super. Takže vlastně super podívaná, u které hlavně nepřemýšleje a nerozčilujte se nad každým nepovedeným efektem, nemá to cenu.

Už od titulků je vidět ta hravost, kterou tento seriál nabízí. Vyprávění je naprosto šílená jízda značně připomínající příběhem nějaký komiks, ale každý díl je temnější a pomalu se z toho stává vážné emocionální drama. Lee Dong-Wook a Wi Ha-Joon si neskutečně sedli, skutečně jim to bláznovství jde a jejich skvělé interakce vytváří opravdu vtipné momenty. Především akční scény jsou skvěle natočeny. Detektivní linka je trochu nudnější, a teda není to žádná Agatha Christie, většinou nás ten, kdo za vším stojí, nepřekvapí. Lee Dong-Wook skvěle zahrál tu proměna osobnosti. Vývoj hlavního hrdiny bych vážně chtěla vyzdvihnout. Ze zkorumpovaného policisty, starajícího se jen o sebe se stane někdo, komu zaleží na lidech kolem něj a umí se pro ně obětovat. A ten vývoj byl uvěřitelný. Opravdu ho věci, kterými si projde ovlivňují a posouvají dál, ale občas se v něm probudí staré zvyky. Hezká je i vizuální stránka především, co se týče barev. Při té postupné čím dál vážnější atmosféře, se dostane seriál divákovi pod kůži, takže si oblíbí postavy a na konci je pár dojemných momentů. Straně mě to bavilo, má to energii, je to vtipné, ale není to hloupoučké, ale má to i vážné chvíle.

Mamoru Hosoda mě vždy dokáže dojmout. Je to skutečný mistr v tom, co dělá a věřím, že umí diváka zasáhnout. Spojuje překrásnou animaci, vypiplanou do posledního pixelu s emocionální hudbou a originálním příběhem přetékajícím fantazií, ale i soustředěným na vztahy. Od první vteřiny mě to strhlo a okouzlilo. Sice on něj mám oblíbenější filmy, ale přesto si myslím, že Belle je mimořádná a v porovnání s filmy, které jsou promítány spolu s ní v kině, si zaslouží tu plnou hvězdičkovou nálož.

Celý film mi přijde jako promarněná šance, protože příběh vlastně vůbec není špatný. Především zajímavý je vlastní fikční svět s jeho magií a legendami, na jehož prozkoumávání by mohlo být založeno několik filmů. Bohužel je to ale všechno vtěsnáno do dvou hodin, kdy se vážně pořád něco děje, ale divák to nestačí vstřebávat. Takže děj je zmatečný, jsou v něm díry a není možné porozumět všemu. Pak to ještě skončí neuzavřeně, což jsem nepochopila. Jestli z toho měla být série na pokračování, tak proč to utnuli zrovna tady, když celý tento film mohly být vlastně dva až tři díly? A bylo by to mnohem více propracované, vznikl by nějaký vztah k postavám, zatímco teďka ani nevím, jestli druhý dl vznikne. Špatná je určitě i vizuální stránka, ty efekty postaviček jsou nepovedené a souboje nejsou hezké na pohled i jejich choreografie není uvěřitelná. Mrzí mě to protože v tom vidím potenciál, sice to má spoustu chyb, ale kdyby byl děj trochu prokreslený, tak by mohl být film vcelku koukatelný. Teď je z toho prostě obyčejná slátanina.

Brilantní dílo, ve kterém ale vše převyšují dvě věci. Zaprvé herecký výkon Kim Soo-Hyuna a zadruhé příběh. Kim Soo-Hyun je nejlépe placený korejský herec a v této velmi těžké roli opravdu dokázal svůj mimořádný talent. V celém dramatu předvádí neskutečnou podívanou, hraje uvěřitelně a zároveň ho už od prvního dílu ovládají emoce. Jeho postava je skvělá vtom, že je jednak ohromně nevinný a dělá spoustu chyb, ale zároveň jsem si až do konce nebyla jistá, jestli je nebo není vrah. Zatímco postavy kolem něj si udržují stálý klid, tak on je mezi nimi jasně rozpoznatelný svou nestálostí. Také se následkem všech okolností, co se mu stanou, vyvíjí. Právě ta proměna jednoho člověka zasaženého událostmi, se kterými ani nemůže nic dělat, jen se snažit přežít, dodává příběhu neskutečnou sílu. Jedná se o několikátý remake amerického seriálu Criminal Justice (seriál) (2008) Tím taky trochu nezapadá mezi ostatní korejské seriály a občas je podprahově cítit jiná kultura. Ale opravdu se jim to povedlo, protože originální seriál může být z našeho pohledu už zastaralý, a i když je tady ta amerika trochu poznat, tak do toho vložili i hodně ze své vlastní kultury. Navíc skvělá nová verze může té původní jenom pomoct a zase jí vrátit pozornost. Protože si to určitě zaslouží, jelikož se jim povedlo vytvořit příběh, který i po tolika letech, nových verzích i jiných kulturách pořád funguje a získává si emoce diváků. Má to tíživou atmosféru, srdcervoucí příběh a zajímavé postavy. Jediné, co se podle komentářů v dalších verzích nezlepšuje je trochu odbytý konec. Ocenila rekonstrukci toho, jak to skutečně bylo. Ale ve výsledku je ten celek určitě hoden plný palby hvězdiček.

Dokážu pochopit, proč tento snímek Západ zaujal. Je to jiné a zkrátka zajímavé a exotické. Ta narativní i stylová estetika je prostě rozdílná třeba od v Hollywoodu. Zčásti je to i tím Murakamim, který je z vyprávění hodně cítit, a který má značně osobitý styl. A myslím, že každý se rád občas podívá na něco, na co by se běžně nepodíval. Takže jsem ráda, že se například díky Oscarů nebo Zlatým Glóbům dostal tento velmi působitý snímek do povědomí i divákům, kteří se o asijskou kinematografii nezajímají. Na filmu je vidět precizní zpracování a i přes pomalé tempo jsem se nenudila, člověk během sledování pomalu přejde do velmi melancholické nálady. Sledování je založeno na emocích a myslím, že se během děje otevře hned několik témat, které se mohou diváků dotknout.

Korejská kinematografie zažívá poslední dobou obrovský boom a všichni, které zaujme si asi rychle všimnou, že se často vyhýbá sexuálním a obecně exploatačním tématům. Ona to není zcela pravda, ale dělá to především v té mainstreamové oblasti, ke které se dostane běžný divák. Takže teďka vyšla tahle novinka, která slibuje nějakou osvětu. A sice to rozebírá například různé úchylky, ale rozhodně vás to nijak nepohorší. Myslím si že je to slušná komedie, podaná v tom Netfix stylu, ale jako romantika to u mě moc neobstálo. Chybělo mi větší budování vztahu a charakterizace postav. Vadí, že zrovna tenhle film získá takovou popularitu, tvářící se, že přináší něco nového, přitom vůbec a opravdu kvalitní korejské filmy zůstávají v pozadí.