Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (3 593)

plagát

Bao (2018) 

Snad první věc od Pixaru, která jednoznačně není určena dětem. Zajímavá metafora s vostrou pointou a škoda, že to neskončilo tím temným twistem. Se snahou vysvětlovat a zároveň přinést alespoň nějaký happy end šla pak ta údernost trochu zbytečně do háje.

plagát

Luca (2021) 

"Some people, they'll never accept him, but some will and he seems to know how to find the good ones." Není to ani nejinovativnější, ani to není nejvtipnější a rozhodně to není nejakčnější pixarovka, ale právě svou jednoduchostí, pohodovou letní atmosférou a ultimátní přívětivostí je to příjemný návrat k animákům, které měly duši. A krásná animace už je u tohoto studia samozřejmostí.

plagát

Za čárou (2021) 

Zábavná béčková akční střílečka, která si na nic nehraje a osobně mě tím ani vůbec neurážela. Mírné zklamání se dostavilo akorát z velmi neambiciózního konce. Současným okem je zajímavý především setting do válkou sužované Ukrajiny, byť ve filmu situované do blízké budoucnosti, a sledování paralel, se kterými tvůrci dílem náhody dost trefně předpověděli dnešní dění. Svým jednodušším vyzněním to ale působí spíše jako povídka z nějaké antologické série typu Black Mirror než jako plnohodnotný celovečerák.

plagát

Kuky se vrací (2010) 

Kuky už na první pohled dýchne svou kombinací Svěrákovské poetiky a Amanitovského vizuálu a když jsem se z Filmu o filmu dozvěděl, že na Kukym pracoval mj. i tvůrce Samorostu - Jakub Dvorský z Amanita Design - bylo mi hned jasné proč tomu tak je. Je to milé, hezky dětsky hravé, ale zároveň takovým staromilským způsobem, notně odlišným od moderní, akční, dnes již především ryze animované západní produkce. Zároveň umí Kuky i na dětskou pohádku nečekaně potemnět a být celkem syrový. Dějově asi nic, co by vyrazilo dech a hrané sekvence působí celkem nepřirozeně, ale má to hezkou pointu a loutková část, což je drtivá většina filmu, je vizuálně fest vypiplaná a vypadá moc hezky a to nejen na poměry českého filmu. Víc takových neokoukaných projektů!

plagát

Deviaty život Louisa Draxa (2016) 

Žánrový mišmaš, který chvilku působí jako rodinná komedie, chvíli jako krimi, poté jako del Torovka a ve finále je to docela depka thriller. Jen nevím, jestli je úplně dobře, že jsem hlavní twist z chování postav odhadnul takřka hnedka na začátku filmu (protože to fakt nebylo vůbec těžké) a po zbytek filmu jen čekal jestli a jak se naplní. Přesto mě ale rozuzlení docela uspokojilo.

plagát

Užívaj si, ako sa len dá! (2009) 

Nemůžu si pomoct, ale mě ten Allen prostě nějak nebaví. Nihilistický Larry David a jeho suché hlášky jsou fajn, vlastně jsem se v něm i částečně docela viděl, ale na celovečerák je to trochu málo. Příběhově je to naprosto primitivní, nepříliš uvěřitelné, Evan Rachel Wood, na kterou jsem se těšil nejvíce, tu hrozně přehrává a i toho probourávání čtvrté stěny bylo na můj vkus až přehnaně moc.

plagát

Vivárium (2019) 

Nevím, jestli bylo od distributora zrovna moudré vyspoilovat pointu filmu hnedka v popisku. Ovšem jakkoli se dá film interpretovat i tímto způsobem, daleko více mě bavilo odhalovat jeho záhady v doslovné rovině. Zábavný sci-fi bizárek s dobrými nápady i hereckými výkony, který zprvu spíše baví, ale posléze umí být i zatraceně creepy.

plagát

Králi hôr (2015) 

Kluk z Entrelobos tentokrát netančí s vlky, ale létá s orlem. Vizuálně je to nádherné, některé kamerové hrátky snesou až srovnání se špičkovými BBC Earth dokumenty. S dějovou složkou už to tak slavné není. Ač obsazením je to super, paradoxně to kazí anglický projev a možná i kvůli němu docela nepřirozené herecké výkony, které v kombinaci s místy kýčovitě napsanými dialogy, prostředím rakouských Alp a komisařem Moserem v jedné z hlavních rolí, tak trochu evokují mizerné televizní německé a rakouské seriály. I po stránce zápletky je to velmi přímočaré, ale pravdou je, že sbližování otce se synem na pozadí rodinné tragédie je téma vcelku vděčné.

plagát

Mezi vlky (2011) 

Dobrodružná pohádka skutečným příběhem asi opravdu jen lehce inspirovaná, která na mě jak výpravou, tak režií a kamerou působila filmařsky spíše televizním dojmem, občas až na hraně hallmarkovského kýče, ale mající velkou výhodu v krásné přírodě a líbivé hudbě.

plagát

15:17 Paríž (2018) 

Dokumentární look, který koresponduje s volbou obsadit do hlavních rolí skutečnou trojici hrdinů, působí sice zajímavě a byť se jedná o příběh bezesporu zajímavý, nejsem si úplně jistý, jestli bylo nutné o něm v takovéto podobě natočit celý film. I když jsou kluci celkem sympaťáci, jejich dětství je ohraná nuda, následná cesta po Evropě taky úplně neohromí, navíc to kazí občasné náboženské kydy, a to zásadní se odehraje až v posledních, i když nutno podotknout vcelku adrenalinových, 15 minutách.