JohnCZ

-Okay Hazel Grace? -Okay. Jakmile film začal doslovnými citacemi z knihy, v mžiku jsem věděl, že tohle se mi bude líbit. Ačkoli předloha není po literární stránce určitě žádné veledílo, je to kniha plná citu a takhle (asi) umně sepsané myšlenkové pochody šestnáctileté holky bych rozhodně od třicetiletého Johna Greena, původně youtube vloggera, rozhodně nečekal. A film se naštěstí knižní předlohy drží zuby nehty, takže to dobré na knize najdeme i ve filmu - mix humorně sarkastických dialogů a kapesníčkového dojímání. K tomu výborné herecké výkony hlavní dvojice a sympatický výběr hudby. Pár drobných úprav by se našlo, zejména v druhé polovině, kdy film ohledně umírání ani zdaleka netlačí tak na pilu, jako předloha, a pár věcí ulehčuje, ale ve výsledku to vůbec nevadí. Slabším povahám slzné kanálky film potrápí i tak dost. The Fault in Our Stars je lidský příběh o touze žít a snaze prožít i ten krátký čas naplno a takové filmy mají u mě tu maximální možnou hodnotu. That's the thing about pain. It demands to be felt.

Tak trochu podivný seriál stavící na absurdním, ale ve své podstatě rozhodně ne hloupém humoru. Je bizardní, je sexistický, občas trochu nechutný, ale často hodně vtipný. Jason Gann jako chlápek v kostýmu psa se silně australským akcentem nemá chybu a jeho hlášky pronášené často s vážnou tváří baví stejně jako sebedestruktivní Ryan, který Wilfreda celé dny hlídá. Samotný seriál ale rozhodně není jen komedie, děj se postupně vyvíjí a záhada se vyjasňuje. Nechybí ani romantická zápletka v podobě Wilfredovy paničky Jenny. Po zhlédnutí všech 4. sérií musím konstatovat, že to rozhodně není seriál po každého a upřímně mě rozuzlení trochu zklamalo. A to jak ze strany Wilfreda, tak ze strany Jenny - myšlenka pěkná, ale něco finálovému dílu chybělo. Navzdory tomu jsem se seriálem spokojen. Jak se říká: důležitější je cesta než-li cíl a to u Wilfreda platí dvojnásobně.

Filmu podráží nohy přílišná utahanost a podivné chování prakticky všech postav. A chaotický a ne moc zábavně napsaný scénář tomu moc nepomáhá. S takhle nabouchaným obsazením (a výbornými hereckými výkony) jsem čekal rozhodně něco víc, než jen fádní variaci na Vlka z Wallstreet. Pokud bych měl pro American Hustle přiřadit jedno synonymum, tak by to bylo: nevýraznost.

Vůbec ne špatné malé scifi, místy až s příměsí hororu. To, že scénáristé s divákem vyjebávají (a tak to mám rád), se dá odhadnout vcelku brzo. Indicie jsou předkládány dost důrazně a díky tomu jsem věděl, že na nějaký zvrat dojde, ovšem pointu samotnou jsem z nich neposkládal, takže jsem byl ve výsledku vcelku překvapený. Atmosféru to má, Anna je zahrána skvěle, detektiv na mě působil trochu nevýrazně, ale nemůžu říct, že by něco kazil.

Pokud je na hororu nejpovedenější ta romantická část, je někde něco špatně. Hlavní dvojka táhne film co se dá, stačil jeden pohled na Lianu Liberato a chrochtal jsem blahem, jenže....(!) to by Haunt nesměl být tak fádní horor se stokrát ohraným dějem a samoúčelnými lekačkami (creepy CGI fejs + hlasitý creepy zvuk) toho nejlacinějšího kalibru. Atmosféra je slabá, bál jsem se pouze toho, že se leknu a to je u hororu špatně. Závěr mě vyloženě nasral, protože jednak jsem to té mile vypadající teenage dvojici přál a jednak to nedávalo smysl.

Po dějové stránce přímočará řezničina s trochu haprující logikou postav, ale po stránce choreografie bojů naprostá špička. Zejména těm na blízko sahá americká produkce sotva po paty, takhle střídmý střih a šikovná kamera se jen tak nevidí.

O třídu lepší než předchozí díly. O poznání snesitelnější, dost sebeironický a se snahou o příběh a ne jen nechutný gore masakr. Je to dost blboučké, ale na to jsem si u teenage hororů zvykl. Na Alexandru Daddario se dobře kouká a Alex z Lost ji dobře sekunduje. A hlavně je to konečně zábavné.

O něco koukatelnější jak první díl, zejména díky důrazu na akci - tedy jestli se to tak dá vůbec nazývat. Obsazení je tentokrát poměrně sympatické a "šerif" narozdíl od prvního dílu nepůsobí vtipně, nýbrž nechutně a sadisticky. Ostatně takový je i celý film.

Maximálně jednoduchá, ale příjemně meditativní road-movie jednoho milého chlapíka v podání sympaťáka Joshuy Jacksona, který víc než hraje svou postavou žije. Film vůbec netlačí na pilu, ale přesto příjemně dojímá, okouzlí nádhernou přírodou a vynikajícím výběrem hudby. Navzdory tématu nikoli depresivní, ale pozitivní podívaná. Žádné přehnané psychologické úvahy nad smyslem života, jen snaha zažít poslední dobrodružství. To strive, to seek, to find, and not to yield.

Po zhlédnutí tohoto filmu se už nedivím, že jsou Ben Affleck a Matt Damon jako scénáristé tak obdivováni. Napsat v jejich věku tak psychologicky komplikovaný scénář je úctihodné. A to nemluvím o tom, že si ve svém filmu dokonce zahráli a společně s Robinem Williamsem předvádí neobyčejně dobrý herecký výkon. V závěru se ovšem začal děj trochu táhnout a ztrácel dynamiku, ale to mu vzhledem ke zbytku mile rád odpustím.