Kinofil

|| PG || Warner Bros. || Rozpočet: $125 mil. || USA: $218 402 312 - ČR: 67 712 252 Kč - Celkem: $632 302 312 || Konečně se Warnerům něco povedlo, tedy s výjimkou Duny. Wonka sice pořád není žádná extra třída, v porovnání s rodinnou konkurencí, zejména od Disney, je naštěstí fajn filmem s dobrými písničkami a lehce stravitelným, přímočarým příběhem. A hlavě suprovým Chalametem, přestože v této poloze byly viditelné jeho herecké rezervy - zejména zpěv, který zachraňuje výtečný Cinův dabing - víc než by bylo zdrávo. Digitální všudypřítomné pozlátko oku zrovna nelahodí, jak ale víme, jsou daleko horší případy. Kulisy se aspoň tu a tam snaží tvářit reálně, což je při velkém množství muzikálových čísel zásadní. Ano, Wonka je ještě uzpívanější než Burtonova verze. Někoho to potěší, jiného odradí. Já jsem někde napůl cesty. Kdyby písničky byly originálnější a zábavnější, o dost víc bych si je užil. Bohužel většinu času se "zpívá, aby se neumřelo", ale nijak zvlášť se neposouvá příběh ani charaktery. Přitom Burton to s Deppem dokázali skloubit ruku v ruce a ty šílené písničky s Umpalumpami byly tak blbé, až byly skvělé stejně jako Deppovo přehrávání. Takový pocit se tu nikde nedostavil. Ani s Grantem, jehož Umplalupa je zcela zbytečný a ošklivý. Vedlejší postavy taky nejsou bůhvíjak zajímavé včetně ústředních padouchů, kteří jsou jen do počtu. Přestože je Wonka natřískaný hudebními čísly, atraktivními (byť CGI) kulisy a stravitelným příběhem, chybí mu hravost a živost, kterou má právě Karlík, jehož (také CGI) továrna na čokoládu je doslova jako Disneyland. Tady si musíme vystačit s obyčejným (bavorským?) městečkem. Opakované zhlédnutí tu asi nehrozí, ale neberu, že se to spoustě rodinkám s prcky bude líbit. Ono totiž v kinech a TV fakt není nic moc lepší. 65%.

|| R || Netflix || Rozpočet: N/A || Takhle se hloubavé filmy netočí. Kosmonaut z Čech se pokouší být mixem Vesmírné odysey, Ad Astry a Moonu, ale selhává na základních věcech, a sice zaujmout diváka alespoň něčím . Pro Čechy zde pochopitelně budou alespoň domácí reálie, jména, poletující sáčky od Bon Pari apod., nic však víc, žádná přidaná hodnota se pro nás nekoná. Sandlerův kosmonaut mohl být klidně Slovák, Polák, Němec, Rus, kdokoliv, když ne Američan, a vyšlo by to úplně nastejno. Herectví mu sice nelze upřít, on na ty vážnější role stále má, ale nenabízí zde nic, co by bylo zapamatovatelné. Celý film se točí kolem konverzačky s imaginárním (?) pavoukem s hlasem Paula Duno a hloubavým polemizováním, proč Sandler opustil svou těhotnou manželku a zdali se k ní může ještě vrátit. 1h 40m nudí každou minutu, režie sice ujde, ale jinak je sterilní (Renck má přitom na kontě famózní režii Černobylu), Richterova hudba není příliš výrazná a příběh nenabídne nic, kvůli čemu by si ho měl divák přehrát. Jak je na tom Kalfařova kniha nevím, ale zde jednoznačně šlo o promarněnou šanci jako pro Netflix, tak Sandlera a vlastně i české diváky. 45%.

|| PG-13 || Warner Bros. || Rozpočet: $190 mil. || USA: $266 413 734 - ČR: 96 802 883 Kč - Celkem: $666 813 734 Druhá Duna konečně přináší to, s čím měla přijít už jednička, a sice epické momenty a zapamatovatelné postavy. Ani po druhém zhlédnutí jedničku nevytáhnu v hodnocení na výš jak 7/10, přičemž od průměru ji dělí hlavně kamera a režie. Dvojka už měl ale dokázala posadit na prdel, a to ne v jedné, ale hned několika včetně epického finále. Villeneuve na jednu stranu předvádí to samé, co předtím, a vlastně není důvod to nikterak měnit. Příběh už ale není takový nemastný a useknutý, konečně někam směřuje (byť bez trojky nebude uzavřen) a postavy se dále vyvíjí a jsou zajímavější. Chalamet hraje jako o život, jeho pozvolná transformace ve vůdce je zcela uvěřitelná, a o to originálnější ve spojení s roztomilou tvářičkou ukrývající nekompromisního vůdce (z Paula žádný Luke Skywallker nebude). Opět potvrdil, že dávno zvládne utáhnout nejen film, ale klidně celou sérii. Byť celkově převyšuje ostatní herce, neznamená to, že by hráli slaběji. Naopak! Takto natřískaný casting už jsem dlouho neviděl, díky čemuž i postavy s jednotkami minut na plátně jsou zapamatovatelné a zajímavé. Ze všech nejvíc strhne především "Elvis" Butler, který se úspěšně vymaňuje ze své dosud nejznámější role a ztvárňuje možná jednoho z nejlepších filmových záporáků za 5 let. A to opět v nějakých asi 3 scénách, ovšem tak epických, že se každému divákovi ihned zaryjí do paměti a chce je vidět okamžitě znovu. Tohle přesně jednička potřebovala jako sůl. Takových momentů je tu samozřejmě víc spolu s ještě o něco lepší Zimmerovou hudbou a sluncem (a pískem) zalitými záběry. Je obdivuhodné, že se Villeneuvovi i přes "komerční" casting a zřejmý tlak WB na to, aby byla Duna víc masová a tudíž mohla vydělat víc dolarů, povedlo udržet až artovou stránku, režijní postupy (pořád se tu málo mluví) a příběhové zvraty, kterých se komerční fláky bojí jako čert kříže. A i obyčejní diváci to dokáží ocenit. Stále věřím, že je ještě kam stoupat k absolutní dokonalosti, a tak s touto vzestupnou tendencí má Villeneuve velkou šanci se třetí Dunou rozsekat úplně každého a dosáhnou touženého titulu "nejepičtější sci-fi od Star Wars". "This is fucking cinema!" 90%.

|| PG-13 || Disney/Marvel || Rozpočet: $220 mil. || USA: $84 461 947 - ČR: 13 951 787 Kč - Celkem: $205 615 361 || Co k tomu ještě říct a neplýtvat zbytečnými nářky nad rozlitým mlékem? Kouknul jsem na to jen, abych se tomu vysmál. Krátká stopáž tomu sice v porovnání s Ant-Manem 3 a Thorem 4 přičítá pár bodíků k dobru, avšak ze záporných hodnot. Marvels vypadají jako blbina pro 13leté holky, která měla putovat někam na Disney Channel nebo dnes Disney+, a ne s tím jít do kina po celém světě a tvářit se u toho vážně, že je to další epická must-see marvelovka, to dnes už není prakticky žádná. Pár dalších plusových bodů si odnáší hezká kamera a líbivé osvětlení, které dává na chvíli zapomenout fialovému hnusu z Ant-Mana 3. Green screen a Volume je i přes to všudypřítomné a scény, v nichž postavy kráčí po cizí planetě bez jakýchkoliv skafandrů (nebo aspoň něco, aby bylo jasné, že jsou na nehostinné planetě) jasně působí studiově a lacině. Nyní k těm největším záporům - ústřední trio je nevěřitelně otravné, nesympatické a na facku. Brie, která aspoň působí sexy, je z nich asi nejsnesitelnější, na nějakou novou vůdkyni Avengers apod. ale očividně dávno rezignovala. Parris nic nepředvede a měla by se okamžitě vrátit zpět do seriálu. No a pak Vellani, jejíž zápal je sice legrační a ze všech charakterových vlastností nejlogičtější, jinak je ale ze všech nejotravnější a nejošklivější. Jackson se pak do filmu dostal omylem, nic nepředvede a jen se zesměšní. Hlavní záporačka je ztělesněním všech nejhorších a nejnudnějších záporáků ze všech komiksových filmů. Geniální. Tady celý tvůrčí tým od začátku rezignoval (někteří doslova) točit něco kvalitního a smysluplného, co by Marvel znovu nakoplo. Kam se podělo 220 mega nemá smysl řešit, důležité je, že se je nepovedlo studiu vydělat zpět. Což je vlastně poslední pozitivní bod k tomuto odpadu. 30%.

|| 12+ || Bioscop || Rozpočet: 45 mil. Kč || ČR: 19 611 429 Kč - Návštěvnost: 115 388 || Dlouho jsem se rozmýšlel zdali hodnotit Bod obnovy jako kterýkoliv jiný film, nebo s přihlédnutím na domácí stopu. Nakonec i v hodnocení podpořím originální a odvážné české tvůrce, kterým se pomálu dostává takovým příležitostem. Bod obnovy bude ještě dlouho na české podmínky působit jako zjevení z budoucnosti. Vizuální stránka filmu a celkový koncept si vypůjčuje ze zahraničních předloh (zejména Blade Runne) jen to nejlepší, kdy Hloz se sice krátkými, ale působivými pohledy na futuristickou Prahu (či Varšavu?) dokáže diváka i s minimálním rozpočtem strhnout. Naneštěstí je to přibližně vše, čím dokáže Bod obnovy skutečně vyrazit dech domácím divákům zvyklým na romantické komedie s Langmajerem. Následný příběh a scénář je totiž veskrze rutinní, neoriginální a často šustí papírem. Mimo to od konceptu obnovování lidí z digitálních záloh často uteče k romanticko-dramatické lince podobně jako Minority Report (další zjevná předloha). To, že bude snímek komorní, protože rozpočet, bylo jasné každému. Promarněnou příležitost ale spatřuji v chladných, až nudných konverzačkách v rádoby futuristickém prostředí, které nakonec připomíná jen výrazně futurističtější dnešní byty. Propašovat nějaký chytrý scénáristický zvrat, kamerový trik a působivější hudbu by přece nestálo víc, než "opulentní" digitální efekty. Andrea Myholová je sice pěkný herecký objev, ale kromě Matěje Hádka v se v celém filmu všechny postavy chovají stejně chladně a zaměnitelně. Jakmile vás přestane bavit nudný scénář a nevýrazné herecké projevy, není na filmu už moc co obdivovat. I přesto všechno raději jeden takovýto český film ročně než 10 filmů s Langmajerem a Prachařem. Tohle aspoň nebyly úplně vyhozené prachy. 70%.

|| R || Neon || Rozpočet: $110 mil. || USA: $18 419 655 - ČR: 9 679 071 Kč - Celkem: $37 550 448 || Stejně jako si Scorsese točí ve svém úctyhodném věku, co se mu zamane, Mann to má podobně. Ferrari toužil natočit celé desetiletí a konečně si svůj sen splnil, přičemž se může jednat i o jeho poslední celovečerní kino film. Bohužel nejen já jsem z propagace čekal něco na styl Le Mans '66 (Ford vs Ferrari) a Rivalové. Ač zde název "Ferrari" evokuje slavnou značku, skrývá se pod ní - Enzo Ferrari. Tedy ten člověk, nikoliv to auto. Příběh proto lavíruje mezi biografií, automobilovým pozadím a závoděním. Z Enzového života však nejvíce sledujeme jeho typicky italské manželství se ženou, jenž má ve firmě značný podíl, což může ovlivnit zdali firma zkrachuje, nebo ne. Dalším rozhodujícím faktorem je závod Mille Miglia (italský Le Mans), na němž Ferrarimu umírá jeden řidič za druhým. Adam Driver (s příhodným jménem) navzdory věkovému rozdílu s předlohou roli ztvárnil výborně, přičemž měl s italštinou očividné zkušenosti v Klanu Gucci. Bohužel ve všech scénách má jen jednu polohu coby "Comandattore" (Velitel), a nedočkáme se příliš intimnějších scén s výjimkou jeho skrytého syna. Cruz naopak hraje perfektní italskou semetriku, která si nenechá nic líbit, svého manžela ovšem stále respektuje. Největší stopu na snímku pochopitelně zanechá závodní koncovka ne náhodou připomínající Le Mans '66, avšak s velmi brutálním (a velmi digitálním) dozvukem, který by málokdo očekával. Mann sice dávno není tím, čím býval (technicky a vypravěčsky zručný režisér), technickou stránku si ale stále umí pohlídat, čímž mu Ferrari v jeho knihovně nedělá žádnou ostudu. Naopak možnou pěknou tečku za úspěšnou kariérou. 75%.

|| R || Apple TV+/Paramount || Rozpočet: $200 mil. || USA: $65 613 788 - ČR: 13 286 970 Kč - Celkem: $151 813 788 || Márty si ve svých 85 letech točí, co se mu zachce. Tak ho nechme! Málokdo totiž dnes točí takové snímky. Přese všechno však Zabijáci nejsou jeho největší peckou, nejspíš ani ne top 10. V první řadě se extrémně přepálenou stopáž nepodařilo v ničem obhájit. Sice se pocitově nijak nevleče a příběh pořád někam směřuje a vyvíjí se, ubrat na hodině a nikdo by si toho nevšiml. Téma s kradením majetku a půdy indiánům tím, že se provdají za bělochy je velmi zajímavé a nosné. Jedním z nich je právě DiCaprio v netradiční roli podržtažky, který o ničem nerozhoduje a nechává si spoustu věcí líbit. Role mu však sedla a nějakou čestnou nominaci by si za ni zasloužil. Naopak DeNiro odvádí standartní výkon, což neznamená nic špatného, ale ani převratného. Na jeho postavě smrdí něco od začátku, nikdy ale není vykreslen jako ryzí hajzl. Vlastně nikdo ve filmu takto nedopadne. Veškerým zlým aktům jakoby se Scorsese vyhýbal a pouze ukáže vraždy a "nehody" v krátkých, byť působivých, montážích. Zabijáci jsou mnohem komornější než by se dle rozpočtu zdáli. A to je škoda. Očekával jsem mix retro kriminálky s indiány a Až na krev s ropným dědictvím. Scorsese se tímto spíše omlouvá za minulé skutky bělochů páchaných na původních obyvatelích. Jeho Zabijáky tak nejspíš už nikdy neuvidím, což ale neznamená, že se mi nelíbili a že jde o špatný kousek. Je to přesně naopak. 80%.

|| R || Netflix || Rozpočet: N/A || Bývá zvykem, že se čas od času zrodí v produkci Netflixu něco hodně zajímavého, co nakonec doplatí jednak na přepálenou stopáž, doslovnost, nebo nedostatek tvůrčích schopností vs velké ambice. Stejné je to i v případě Nech svět světem. Přirovnání k horšímu M. N. Shyamalanovi je naprosto trefné. Tak jako Stalo se mělo velmi slibnou premisu a úvod, bohužel s postupem času se uchýlilo k podivným, až vyloženě trapným scénám (mluvení s kytkami), se Světem je to stejné, avšak trochu jinak. Zde je úvod neskutečně rozvleklý, až jsem začal pochybovat, zdali sleduji onen apokalyptický film s blbým koncem. Rodinka newyorčanů je extrémně nevýrazná a za celou dobu se ani nic zásadního o ní nedozvíme. Roberts mě tu chvilkami svým "angry mum" projevem štvala, Hawk byl v pohodě jako všude a jejich děti ve filmu jsou jen proto, aby je mohli dokola hledat. Až s příchodem Aliho a jeho stejně nezajímavé dcery se konečně něco začne dít. Alimu pak stačí vypadat sexy, aby jeho postava aspoň něčím vynikala, což mimochodem Roberts o sobě už říkat nemůže. Zbývající cca 1,5h se dějí vcelku náhodné scénky, které nijak zvlášť nedávají smysl, alespoň prohlubují paranoiu postav stejně tak i diváka, pakliže se naladí na stejnou notu. Vzhledem k tomu, že mám tyto typy apokalyptických filmů velmi rád (raději než ty ryze akční), dokázal jsem si spoustu věcí domýšlet. To nakonec není dobrá zpráva pro tvůrce ani pro mé hodnocení. Zaprvé to znamená tvůrčí selhání. Esmail chtěl být druhý Shyamalan nebo Trachtenberg (Ulice Cloverfield 10), bohužel se mu velmi zajímavý koncept rozpadl ve vlastním scénáři, který je ze všeho nejdůležitější. Film totiž jinak vypadá docela dobře, známí (a nepochybně drazí) herci plus pár katastrofických výjevů, to tu je. Po příběhové stránce film neví, jestli chce být tím akčnějším, byť hloupějším, Stalo se, nebo ultra komorním Cloverfieldem o paranoie dvou cizích rodin. Obojí je tu dokola nakousnuto, o pár chvil zase zadupáno do země. A tak pořád dokola. Musím se však přiznat, že mě film dokázal v několika scénách strhnout a uhranout pokusem o realističnost ("tohle se může stát") a finálním vyzněním. Holt se ale u toho nesmí až tak moc přemýšlet, jinak přecházíme do béčkových vod kanadských apokalyptických filmů. Škoda. Netflix si mohl připsat další K zemi hleď!, které přeci jen vědělo, co chce říct a kam tím míří. Pořád radši toto než rádoby akční-komediální sračky s Reynoldsem a Rockem. 65%.

|| PG-13 || Rozpočet: $80 mil. || USA: $40 774 679 - ČR: 7 015 805 Kč - Celkem: $104 008 215 || Pořád nechápu, co se v druhém dějství filmu stalo, že mě Stvořitel s každou další scénou míň a míň bavil, až jsem se těšil na konec. V první řadě se Edwardsovi podařilo natočit skvěle vypadající sci-fi za mrzký peníz se zajímavými a celkem aktuálními myšlenkami o AI. V druhé řadě se ovšem Edwardsovi rozpadl pod rukami scénář, který se topil v myšlenkách o AI někdy ze začátku milénia, aby je ke konci hodil úplně do koše a zaměřil se na jakési děcko. Stvořitel se ani náhodou nevyvíjí způsobem, jaký by divák čekal. To je samo o sobě v pořádku, pokud diváka příjemně překvapuje a udivuje. Tady se však zajímavá myšlenka a provedení shodí ze stolu, abychom sledovali něco, co můžeme sledovat i bez sci-fi kabátku a robotů. Stvořitel není vyloženě špatný a blbý film. Spíš trochu nudné zklamání něčeho, co mělo obrovský potenciál. Krásně se na něj kouká, to jo, a minimálně úvod je slušně strhující. Od objevení robotického děcka to jde pozvolna z kopce a komu toto téma nesedne, lepší už to s filmem nebude. 60%.

|| R || Apple TV+ / Sony || Rozpočet: $200 mil. || USA: $59 995 761 - ČR: 25 413 436 Kč - Celkem: $201 095 761 || Ten Ridley si nedá pokoj. V 85 letech stále točit obrovské historické velkofilmy, a to pořád na velmi solidní úrovni nedokáže v Hollywoodu snad nikdo jiný. Zároveň si však plní svůj pomyslný list "To do before I die", takže si točí hlavně to, co on sám chce (jako Scorsese, Cameron) a jak dlouhé chce, když mu někdo dá peníze. Kontroverzní dobrovolné rozhodnutí Scotta poslat do kin téměř polovičního Napoleona oproti plnohodnotné 4h verzi, které se dočkáme až na Apple+ mu jen tak někdo neodpáře. Jeho rozhodnutí chápu, Napoleonův život prostě nejde narvat do 2h, ale zároveň pachuť, kterou vyvolal u diváků kinoverze, se jen tak nepodaří spláchnout. Tenkrát s Královstvím nebeským to bylo jiné. Když jsem tak odcházel z kina s tím, že se mi film líbil, ale něco mi v něm pořád chybělo a nebylo to úplně ono, vím, kvůli čemu to bylo. Režisérská verze se bude muset sakra snažit, aby byla tou historickou Napoleonskou peckou, která se zapíše do dějin kinematografie jako třeba Gladiátor. Zatím o tom celkem pochybuju. To nemění nic na tom, že Phoenix svou roli odehrál naprosto bezvadně a uvěřitelně, zatímco Kirby, byť je její Josefína hl. tématem příběhu, hraje druhé housle, přičemž kinoverze její pasáže (nejspíš) ještě zkracuje. Napoleon Ridleyho Scotta tak balancuje mezi válečným velkofilmem (Slavkov naprosto úchvatný, Waterloo taky) a intimní zpovědí geniálního válečného mozku s jeho podivuhodným vztahem se ženou, o které se toho historicky málo ví (aspoň já). A vzhledem k úvodní obrazovce šlo Ridleymu především o to druhé. Ale něco takového by se těžko prodávalo v kinech. Může se tak stát (a nebylo by to u něj poprvé), že budou existovat dvě naprosto odlišné verze: jedna pro kina a TV, druhá pro fajnšmekry a opravdové fanoušky. Uvidíme. Režisérské verzi každopádně chci dát šanci a věřím, že mé hodnocení zvedne o nějakých pár procent. Ridley na to má. 70%.