krokodlak

Nádherná pocta vášnivému skladateli skvěle propojuje Janáčkovu hudbu s kamerou Jana Čuříka. Herecké výkony jsou velmi silné, přičemž Zlata Adamovská zde předvedla svou patrně nejpozorohudnější roli vůbec.

Strhující středověké divadlo převedené do 80. let poskytlo životní filmové příležitosti pro Borise Rösnera a Jana Hrušínského.

Herci si své role perfektně užívají, ale děj je bohužel příliš vykonstruovaný.

Točit konvenční film o rebelovi je dost zvláštní přístup, místy to navíc skoro vypadá, že film slouží k upevňování měšťáckých předsudků o Bondym, který je zde zploštělý do podivné karikatury.

Téměř zapomenutý klenot české kinematografie je skvělou poctou pražským pověstem s úžasným filmařským zpracováním, hereckými výkony i hudbou. Málokterý český film je takto naplněn vášní a ženskou krásou, ovšem s velmi nebezpečnými důsledky. Nejsilnější je povídka Poslední golem, především díky neodolatelně démonickému Janu Klusákovi v roli rabína Neftaliho.

Seriál je bohužel dost uhlazeným retro počinem pro západoněmecké publikum, není moc vidět, že je podle románu slavného humoristy. Záběry z cirkusu jsou sice pěkné, ale seriálu škodí některé dost přepjaté herecké výkony, především Haničince, Hanzlíka, Postráneckého nebo Víznera a vlastně i patetický komentář Lukavského. Růžek nebo Kemr jsou sice milí, ale přece jen už dost zestárlí.

Skvělá ukázka Zemanovy fantazie a filmařského mistrovství nenabízí jen napínavé dobrodružství, ale hlavně spoustu vtipných gagů a situací, takže film potěší i ty, co zrovna nepatří k milovníkům fantasy. Herecké výkony dětí i dospělých jsou výborné, za zmínku stojí Řanda, Effa, Deyl, Trégl nebo Kohout.

Strhující psychoanalytický horor plný freudovských odkazů, ať už jde o hrdinčin vztah k otci (Elektřin komplex) nebo o sugestivní sny o krásném pánovi zámku a především závěrečnou scénu, která je přímo nabitá erotickou symbolikou. Výtvarné provedení netvora i dekorací je perfektní a netvor je skvěle nadabován Zahajským. Studenková dobře naplňuje archetyp panny, ale jejímu výkonu by slušelo víc živosti. Výborný je naopak Voska v roli starostlivého otce a Hein s Lauferem jako floutkovští nápadníci. Hapkova hudba působí příliš pohádkově, Luboš Fišer by filmu prospěl mnohem více.

Skvělá adaptace Čapkových povídek je výstižnou ukázkou Krejčíkovy mistrovské režie, vedení herců je velmi autentické a vše má velký spád. Dobová atmosféra je silná, nesklouzává do idealizace a dobře jí napomáhá i Liškova hudba. Herci jsou všichni výborní, ovšem nejmilejším překvapením je Šmeralova jemná tragikomická poloha, jež mu opravdu sedla. Myslím, že by Čapek měl z filmu radost, navíc je tu výborná Scheinpflugová, kterou jinak film dlouho opomíjel.

Užitečné rady jak přežít výbuch atomové bomby jsou dodnes nedocenitelné. Obzvlášť pěkné jsou noviny na hlavě.