Recenzie (637)
Kam slunce nechodí... (1971) (TV film)
Příjemná smíchová relaxace. Pobaví, potěší a rozhodně neurazí.
O statečné Kačence aneb krčma hrůzy (1972)
Loutkové postavičky, které je člověk zvyklý spíše vídat v roztomilých pohádkách pro děti a kupa morbidních výjevů. Úžasná kombinace.
Vrah zo záhrobia (1966)
Druhá část trilogie mě oslovila ještě o něco více než ta úvodní. Ústřední dvojice detektivů působí už více sehraně, přibylo napětí a tajemna, rozšířil se okruh možných pachatelů a nechybí ani krásná podezřelá v podání herečky Dany Smutné. Ladislavu Chudíkovi role rázného a nekompromisního, ale zároveň lidsky chápajícího vyšetřovatele velmi sluší. A jeho parťák, představovaný Viliamem Polónyim zase pobaví. Film, natočený v druhé polovině 60.let, je zajímavý i tím, že se nebrání poukázat na problémy se socialistickým plánováním a z něho vyplývající hospodářskou kriminalitou.
Cimrmani (1997) (relácia)
Laskavý a inteligentní humor k divákovi promlouvá z vybraných ukázek mistrových děl. A zároveň je z dokumentu cítit velká radost ze vzájemné spolupráce zprostředkovatelů nesmrtelného díla našeho velikána.
Ach ta zvířata! (2004)
Spíše než zajímavosti za každou cenu, cítila jsem z tohoto zvířecího dokumentu snahu o seznace za každou cenu. To vše doplňoval Petr Nárožný rádoby vtipným komentem s humorem za každou cenu.
Dotek modrého krokodýla (2012)
Trochu jiný pohled na zvířata, než ve většině dokumentů, takový až poetický. A ten mazlíček v závěru byl prostě k sežrání. Ještě, že si totéž zřejmě nemyslel o svém vykrmovateli.
Pád (2013) (seriál)
Opravdu skvěle prokreslené a zahrané charaktery. Vyšetřovatelka, pachatel, i ta malá mrška Katie, té by člověk nejraději dal po držce, jak věrohodně jeji postavu otravné a sebevědomé puberťačky Aisling Franciosi zpodobnila. Stejně tak jsem věřila i Spectorově ženě Sally její nevědomost a naivitu. Přesto, že každý díl této kriminální podívané plyne v pomalých, až natahovaných záběrech, v těch dlouhých pasážích beze slov panovalo stejné napětí, jako v rozhovorech hlavních postav. To vše mi nedovolovalo odtrhnout oči od obrazovky a netrpělivě jsem očekávala díly další.
Smrť prichádza v daždi (1965)
Více možných motivů, mnoho podezřelých a sympatický vyšetřovatel, ztělesněný charismatickým Ladislavem Chudíkem, dělají z tohoto detektivního příběhu příjemnou a napínavou podívanou.
Nejsme žádní andělé (1955)
I když mám nejradší ten vánoční kolorit zimních svátků po česku, tenhle film z prostředí exotických Ďábelských ostrovů mě příjemně pobavil a potěšil. Mísí se v něm laskavý a milý humor s humorem černějším než dlouhá zimní noc. Místo Santy v červeném oblečku tady kralují tři vánoční andělé v rouchách trestanců, uprchlých z místní věznice. Vlastně ne jen tři, ještě nesmím zapomenout na toho malého čtvrtého andílka.
Noc plná zázrakov (2011)
Dozvěděla jsem se, že v Polsku naděluje na Štědrý den svatý Mikuláš, který ale nemá berlu a kříž a vypadá jako americký Santa Claus. Však si taky Američané název přeložili jako Letters to Santa. Ač český název doslovnému překladu zrovna neodpovídá, líbí se mi, protože vystihuje film úplně nejvíc. V který den či kterou noc by se měl dít jeden zázrak za druhým, když ne zrovna 24. prosince? Na tu hru tvůrců plnou nečekaných zázračných náhod a překvapení jsem ráda přistoupila a nerýpala jsem se v tom, co by bylo či nebylo ve skutečnosti možné. Všechny prolínající příběhy nejsou tak veselé jako v podobné Lásce nebeské, ale jde v nich o víc, než jen o to, zda on ji miluje či ne, ale o pěkné mezilidské vztahy vůbec a o tom by Vánoce měly být.