Brejlil

Frič opět osvědčil, že dokáže natočit prakticky cokoli ve slušné řemeslné kvalitě. Zde ovšem bohužel narazil na kvality scénáře a to velmi tvrdě. Štěpánek odříkává své zapšklé repliky v zásadě v sedě (zřejmě to bylo jednodušší) a vůbec celá nefunkční rodina starého převozníka působí velmi "vycucaně z prstu". Selhává i organizace druhého plánu na přehradě (prší, v popředí hlavní hrdinové řeší životně důležité otázky a v pozadí běhá komparz sem tam bez jakéhokoli plánu, a to že něco dělá, poznáme jen podle nářadí či prken, která nosí na ramenou). Kladem je déšť, snad v žádném jiném českém filmu tolik neprší, některé scény se stoupající vodou a relativně zvládnuté záběry s modely přehrady.

Poměrně divný, z větší části naprosto nezajímavý film. Možná to měla být satira na poměry v amerických jednotkách v Evropě, možná dokonce VÁŽNĚ míněný film. To se nepovedlo, a tak zbývá jen několik kvalitních herců v tomto guláši motivů.

Základní myšlenka není špatná, bohužel většina humoru není vizuální (a podaná v šíleném tempu grotesek) a to vtipnost velice snižuje.

Na tohle se nedá zapomenout. Šumící VHS-ka v potemnělém pokoji, banda stejně starých (no vlastně mladých) spolužáků ("ty vole, to je síla, dobrý ne?") a pocit, že takhle se mají řešit problémy. Tento jediný klad bohužel nepřežil pubertu. Ve filmografii Chucka Norrise (tak bohaté na nezdary) je tohle úplné dno. A to znám lidi, kterým se to FAKT líbí!!

Na tomhle jsem vyrostl, na stokrát obehraných kopiích VHS. Béčko se vším všudy, které jsem ovšem žral, protože nic lepšího v socialistické televizi stejně nebylo, a tady jsou výbuchy, mrtví a staré dobré ultranásilí. Nějaké jiné kvality mně tehdy vůbec nezajímaly. Po opětovném shlédnutí tak trochu nostalgie opět zvítězila. Zvláštní, jak obrazy z filmu, který jsem dobrých dvacet let neviděl, kupodivu aktivovaly ty správné paměťové dráhy. Co se mi teď dost líbilo (a co jsem před dvaceti lety těžko mohl ocenit), je zobrazení jihovýchodní Asie jako cizí, nebezpečné oblasti, plné pochybných barů, prostitutek a podezřelých individuí. Bojové scény jsou samozřejmě naprosté "béčko". Norris ležerně od boku trefuje každého "rákosníka", kterého vidí, zatímco stateční vojácí Vietkongu se netrefí ani vleže do obří lodi. Co ale také čekat, že?

Ultimativní Leeho film. Je plný nejen solidní choreografie, ale i dětinského humoru (polévky na letišti, "vnadná" Italka) a jisté orientální nadnesenosti nad skutečností. Ovšem Bruceho mňoukání se nedá zapomenout.

Není to veledílo, ale překvapivě to není ani špatné. Norris chlapácky a kupodivu ne sám vymlátí palestinské (nebo jaké) teroristy. Lokace Beirútu vypadají velice autenticky a příběh sám má reálné prvky. Zlatá 80. léta, kdy jsem z dílny Golan-Globus viděl tolik filmů.

Nevadí mi filmy, plné nechutných efektů, vadí mi filmy, kde se takové efekty vyskytují, a pak zjistím, že nejde o dílko pro diváka lačného pozorovat žraní holky za živa, ale o UMĚNÍ. A tu je problém. Umění sice může mít i takovotou podobu, ale mělo by tedy něco vypovídat. Zde výpověď chybí. Co s chybějící výpovědí? Zamaskuju jí. Vždyť třeba ty dlouhé záběry na Seinu (nebo co to je za řeku) to je přeci umění. U. Eco kdysi napsal esej o tom, jak poznat porno. Porno je film, kde se mezi jednotlivými akcemi dlouho vozí hrdinové auty odnikud nikam. Jak se pozná francouzský uměĺecký film? Mezi krátkými výbuchy provokativních záběrů se vůbec nic neděje.

Nápad je jednoduchý. Reklamní akce s  lezením na mrakodrap. Co s tím ale Lloyd udělal, je jedinečné. Lloyd se vždy stylizoval do postavy nesmělého mládence ve slamáčku, který ale dokáže nečekaně překvapit. A tady překvapil. Po sladším začátku následuje šplh a jenom držíte palce, aby všechna nečekaná překvapení (ta s hodinami se stala legendární ikonou americké grotesky) Lloyd překonal.

Chlápek se zblázní a jde domů. Cestou vytrvale hájí svoje práva až do sebezničení. D-fensovy potyčky a jejich stále cyničtější řešení se prolínají s příběhem policisty, který není zrovna hvězda a kvůli hysterické ženě odchází předčasně do důchodu. Přiznám se, že D-fensova story je rozhodně zábavnější (hamburgrárna, golfové hřiště a raketomet na silnici u mně vedou), zatímco příběh policistův mně spíše nudí (i přes přesného R. Duvalla).