Brejlil

Nemám nic proti letním blockbusterům. Nemám nic proti oživlým hračkám. Jenže Sommers rozhodně není Bay a je to vidět. Nablbý scénář je "vylepšen" nablblým střihem. Herci se jen producírují před kamerami. Vizuální efekty kolísají od docela dobrých po naprosto otřesné. Největším utrpením je honička po Praze (vlastně Paříži). Nejen že skončí tam, kde začala, ale postavy se naprosto nevyzpytatelně pohybují tam a zpět po předpokládané trase. Dost to připomíná závěrečnou scénu na Vltavě z xXx. Stejně blbé. "Vrcholem" této honičky je pak průjezd pod Vítězným obloukem. Závěrečné nesmysly během leteckého stíhání odpálených hlavic jsou jen třešničkou na velmi, velmi prošlém dortíku.

Moje recenze Jackieho filmů jsou stále stejné. Soustavně žasnu nad schopností nejen Chana, ale všech ostatních udělat cokoliv, co bude dobře vypadat. Některé kousky jsou neuvěřitelné, jiné "jen" průměrné, ale stejně. Já bych si zlomil ruku (nohu, žebro... dosaďte dle libosti) jen z pomyšlení, že něco takového dělám. Bohužel tyto scény jsou obloženy snahou o příběh a občasnou komediálnost. A ty příliš nefungují, alespoň na mně.

Pomsta je krutá a nikam nevedoucí. Maloměstská nemocnice s maloměstským doktorem v okupované Francii. Doktor pošle ženu a dceru na venkov do rozpadlé tvrze. Do bezpečí... Bohužel Němci jsou jiného názoru a vyvraždí vesnici, a zabijí doktorovi ženu i dceru. Doktor se pomstí... Takhle podané to vypadá velice dobře, pravda je ale taková, že kromě vynikajícího výkonu Philippe Noireta film příliš nenabízí. Potenciální akční a dramatický závěr je neustále rozbíjen flashbacky, které zřejmě mají zobrazovat doktorův duševní stav a neustále jej pobízet k pomstě, ale ono to ruší. Jen ruší, nic jiného.

Nádherný film, velice působivý. Komisařka tak tvrdá, že i dělem pohne, je nečekaně těhotná a co teď s tím. Skončí těsně před porodem u židovské rodiny a to v ní trochu probudí ženskost. Film je plný symbolických a alegoricky laděných scén, zvláště kolem porodu a brzy poté, co se blíží bělogvardějci. Velice kruté dětské hry střídá ještě krutější vidina holocaustu. Jen konec je trochu přehnaný. Buď jsem ho nepochopil, nebo je to něco podobně absurdního jako konec Blokovy poémy 12. Je také možné, že konec je především obětí okolností kolem natáčení a následného dochování-nedochování hotového díla. Nádherná je lokace, něco tak fascinujícím způsobem krásného a nádhernou černobílou kamerou nasnímaného hned tak neuvidíte. Vřele doporučuji.

Film, který je dnes fascinující jen hereckým výkonem Al Pacina, Johna Cazalea, Charlese Durninga a Jamese Brodericka. Co ze začátku vypadá jako spackané, ale komické přepadení banky, se na konci mění v nervy drásající drama "kdo s koho", byť s předpověditelným koncem. Bohužel narážky na současnou situaci USA (vietnamský syndrom, Attica, moc odborů, problémy s homosexualitou) jsou dnes přeci jen trochu vyčichlé a neaktuální. Co ale je stále stejné, je onen sebeklam "mediální hvězdy". Salova odpověď na otázku "Do kterého státu bys chtěl jet?" je jednou z nejlépe podaných replik v jakémkoliv filmu.

Tento film má jen dvě "přednosti", ale ani jedna nespasí naprostou nemohoucnost celého díla. Jde zřejmě o jeden z prvních filmů na téma "posádka v nesnázích, přistává někdo z pasažérů", a za druhé, objeví se i Vysockij. Jenže Vysockij nemá žádný prostor a režisér z plánovaného dramatu nevykřeše ani jiskřičku napětí. Chvíli jsem měl pocit, že jde o velmi černou absurdní komedii, pak ve mně vyklíčila myšlenka sci-fi na způsob Alphaville, ale nakonec se mi vyjasnilo: jde jen o nezvládnutou, od počátku pochybnou pitomost.

Je dosti trapné, je-li film podle povídky H. P. Lovecrafta vydáván za adaptaci E. A. Poea. Nu což... Corman se pohybuje ve svých ultralevných dekoracích, kde hoří i kámen, a z každého okénka čiší snaha o co nejnižší rozpočet. Ale film je tak rozkošně naivní svou vizuální stránkou, že je to k nevíře. Rozhodně se ale budete více bát u oné povídky (pro ty kteří netuší: Případ Charlese Dextera Warda).

Rozhodování pro dvě nebo tři hvězdičky: Kladné body: nedostatek ideologie (+1); akční kamera v "akčních" scénách (+1); pěkné "ohnivé bouře" (+1). Záporné body: děsivé svícení scén (-1); podivná geografie (-1); šablonovité postavy hlavních hrdinů (-1); nutnost umět Morseovu abecedu v ruštině (-1); občasné vpády socialisticky realistických písní (-1). Výsledek: dvě hvězdičky. Film je docela zábavný a poměrně slušně (na dobu a zemi vzniku) natočený, ale ničím zvláštním nevyniká.

Začátek filmu je skoro skvělý. Kombinace korporátního videa, televizního zpravodajství, bezpečnostních kamer a všudypřítomné nevědomosti funguje dobře. Pak bohužel přijde "blízké setkání třetího druhu" s podivnou kapalinou a film se vydá zaběhanými cestičkami sci-fi klišé. Ne že by to zas tak vadilo, i dál šlape jak hodinky, ale první dojem je docela zkažen. Na druhé straně je fascinující, co Blomkamp dokázal s tak omezeným rozpočtem. Klobouk dolů, a doufám, že dostane šanci s rozumnějším scénářem a více penězi...

Velmi, velmi, velmi ošklivé zklamání. Obávám se, že Rodriguez opět dostál své pověsti režiséra, schopného vymyslet nádherné jednotlivosti, ale neschopného jakéhokoli scénáře. Začátek je nádhera: nahá holka, krev, násilí a všechno, co jsem čekal. Pak se to zvrtne. Rodrigueze zabily dvě věci: nutnost použít všechny záběry z falešného traileru (kněz a Machete na motorce rozhodně nebyli použiti dobře) a pak tlačení na pilu v zápletce s nelegály, obhajobou amerických svobod a já nevím čím vším. Za zmínku tak stojí snad jen Robert De Niro, Jeff Fahey a Lindsay Lohanová, kteří si ze sebe svedou udělat legraci (a Lindsay ukázat prsa). Kupodivu se ani neztratí Seagal, zato Danny Trejo za moc nestál.