rikitiki

Zmatek, zmatek, zmatek a nějaké smrtonosné kostičky. SHRNUTÍ: Vyprávění se tvůrcům sype pod rukami.

Zmatek a chaos. Wonderwoman se objevuje zjevně jen jako příprava na další film, jinak je dost zbytečná. Vcelku slušný frackovitý padouch Jesse Eisenberga. SHRNUTÍ: Pro zaryté fandy.

Jo, holka, jo! Energické vyprávění, zajímavě střižené časové roviny, barevná stylizace a hlavní hrdinka tak zábavná, až je to trestné. Tenhle film je oddechovka se silou bomby. Každá mladá holka (bez ohledu na věk) musí aspoň trochu fandit Harley, která je barevná jako papoušek, se stejně prořízlou pusou, s mrštností kočky a zabijáckým instinktem nájemného vraha. A ještě s hyenou za mazlíčka. ______ První půlka je naprosto bezchybná jízda. V druhé v některých scénách lehce dochází dech a hledají se přece jenom nějaké kladné vlastnosti, které umožní přeložit Harley náctiletým divákům. Škoda, leč dalo se to čekat a i tak, film pořád stojí za to. Je vtipný, mile podvratný a s proradnými chlapy naloží tak, jak si zaslouží. I když hlavní padouch mohl být démoničtější, McGregor (jak ho mám ráda) tohle moc dobře nedal. SHRNUTÍ: Harley, Joker na tebe nemá!

Běloši ubližují černochům. Muži ubližují ženám. Hetero ubližují homosexuálům a nejhůř jsou na tom černé lesby. Rasismus je horší než jakékoliv monstrum. Dá se natočit seriál založený na takovém postoji? Určitě ano, ale ne, jak to činí tato série.____ Děj je naivní, závažné téma rasismu je zasazené do světa, který nejvíc připomíná dětskou, mírně hororovou fantazy. I když se objevují nechutné scény s chlístající krví a urvanými hlavami, pocit děsu je na nule. Příšerky jsou legrační. Vyprávění si musí vypomáhat neustálým vysvětlováním, někdy i v zoufalé formě, kdy si postava něco sama pro sebe nahlas říká, aby divákovi došlo, co se právě děje. V druhé polovině brečí hrdinové tak často, že scény, kdy nebulí, jsou vzácností. ____ Dala bych dvě podprůměrné hvězdy, ale odpad si to zaslouží za zobrazení bělochů, kteří jsou zde bez výjimky všichni zlí, krutí, povýšení a nedělají nic jiného, než že se povyšují, ubližují nebo rovnou vraždí nebohé černochy. Já nemám nic proti zobrazení rasového tématu, nic proti tomu, jak se běloši chovají špatně k menšinám, ale takto jednostranně, v podstatě velmi zle, a ano, rasisticky, to je prostě špatně. SHRNUTÍ: Z Lovecrafta tato série sebrala paraziticky jen jeho jméno.

Není to nic víc než: Starý pán se nechá najmout jako pašerák drogového kartelu. Jen ten nápad a lehce archaická režie, toť vše. Pozdní sblížení se s rodinou vyznělo jen jako dojímavé klišé. SHRNUTÍ: Clint on the road.

Neambiciózní béčko jak z devadesátek. Prostě se střílí, jezdí a hláškuje, ale tak nějak mechanicky, bez toho, že by mě to jako diváka jakkoliv zasáhlo. Vtipy jsou opakované tak často, až začnou nudit: Salma Hayek je sprostá a do rvaček či přestřelek zní neodpovídající hudba. Gary Oldman snad ani nemusel chodit na plac, stačilo by, kdyby poslal nahrávku všech svých předešlých filmových padouchů a mohli to z toho střihnout. SHRNUTÍ: Výbuchy, které neohromí. Hlášky, které nepobaví.

Dětské a přitom překvapivě vtipné i pro dospělé. Potěšilo mě, že hlavní hrdina byl karikaturou jen ze začátku a hned po setkání s dívkou se bez nějakého velkého problému ukázalo, že je to v podstatě fajn kluk. Králíčci jsou na pohled roztomilí, ale vztahy mezi nimi nejsou jen růžové a pod vedením Petera dokážou být hodně potměšilí. Přiznávám, že víc než jim jsem však fandila starému i novému pánovi McGreggorovi. Oni si přece tu zeleninu vypěstovali a králíci jim ji sprostě kradou! Animace ujde a i těch otravných popěvků je v ní poskrovnu, a naštěstí ty pějící ptáky skoro vždy hned někdo sestřelí. Takže nejsem jediná, kdo povinné zpěvy v animácích považuje většinou za zlo. SHRNUTÍ: Když zdědíš zahradu, bandu ušatých zlodějů a jednu hezkou sousedku.

Děsně otravný film! Prvoplánově, lacině a hloupě se řeší zapadnutí do rodiny, přestože to se nakonec odehraje bleskurychle. Odpuzoval mě také nejenom suprhrdinský kostým hlavního hrdiny (pláštěnka jak pro princeznu z české televizní pohádky), ale hlavně jeho projev. Přibližně čtrnáctiletého kluka (tudíž puberta) ztvárňoval jako chichotající se nebo vyděšenou osmiletou holčičku. Ani ostatní herci kromě přehrávání a prázdných gest nic nepředvedli. Příběh postrádal smysl a příšery vypadaly spíš legračně (ta jedna dokonce jako rozevřená zubatá pí.. (intimní dámská partie)). SHRNUTÍ: Když je superschopností superhrdiny hlavně supertrapnost.

Řekla bych, že po zhlédnutí tohoto filmu se mnoho pilotů a taky fyziků uchýlilo k nejbližší flašce a z kocoviny nevylezli nejmíň týden.

Nostalgické retro působilo v první polovině jako velmi poctivé, ale nijak ohromující. Nicméně v polovině, když hlavní hrdina ve vzpomínkách dospěje k bodu zlomu, zlomí se i atmosféra filmu. Najednou už jsem se nedívala na lehce sentimentální vzpomínku hořkosladké první lásky, ale na drásající vyrovnávání se s první velkou ztrátou. Scény nasákly emocemi a Félix Lefebvre hrál celým tělem i celým srdcem. Tanec smutku a bolesti v jeho podání přebil i Stewardovu skladbu Sailing, jakkoliv ta byla nadevše výmluvná. SHRNUTÍ: Do první lásky jdeš vždy naprosto neozbrojený.