Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Dokumentárny
  • Krátkometrážny

Recenzie (341)

plagát

Aguirre, hněv Boží (1972) 

Zhlédnuto na promítání pro školu a docela mě udivovalo, když jsem pak celý den v gymplu od studujících i vyučujících slyšela, jak to byl příšerný film, nudný, bez pointy, s minimem dialogů a naopak přebytkem dlouhých záběrů. Mně, ač nejsem nijak zvláště nadšena, se film docela líbil a jsem ráda, že jsem měla možnost ho vidět. Je sice pravda, že postrádá výraznější děj a zakončení, ale je rozhodně zajímavý. Zobrazuje Španěly (samozřejmě nemluvící španělsky, myslím, že španělština by dodala na autentičnost), jak se rozhodli za každou cenu kolonizovat Jižní Ameriku, vzít Indiánům všechno bohatství a obrátit je na „správnou“ víru. Aguirre, hněv Boží pro mě znamenal první setkání s Klausem Kinskim a hned mne přesvědčil o svém nadání.

plagát

About Love (2005) 

Tokio *****, Taipei **, Šanghaj *** Těžké hodnotit jako celek...

plagát

Sayangkoldong yangkwajajeom aentikeu (2008) 

Vskutku kouzelný snímek. Je to první jihokorejský film s gay tematikou a s milým překvapením musím říci, že se zařadil do mých vůbec nejoblíbenějších tohoto ražení. První část je úsměvná a odlehčená, pak trochu nabírá na vážnosti a dotýká se tématu zneužívaných dětí. Celkově se Antique odehrává v půvabném prostředí, svým originálním zpracováním mi trochu připomíná seriál Pushing Daisies nebo thajský film Občan pes, navíc si mé srdce získala rozkošná ústřední dvojice, Jin-hyuk a Sun-woo. Skutečně příjemná a snivá podívaná!

plagát

Letní bouře (2004) 

Některé scény mi přišly trapné a první část jsem si jen říkala, že to snad nemohou myslet vážně, ale brzy jsem na to zapomněla. Uprostřed hezké přírody se za uvolněnou atmosférou a nesmyslnými řečmi puberťáků skrývá dobrý a skutečně smutný film, který mi dokonce i vehnal slzy do očí.

plagát

Hmly Avalonu (2001) (TV film) 

Kniha Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bradley patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy, a to zejména díky ženskému pohledu, feministickému pojetí, zobrazení pohanských zvyků, absenci jakýchkoli bojů a vykreslení myšlenek a pocitů ženských postav tak, že jsem jejich jednání byla schopna pochopit. Navíc se zde neobjevuje typické rozdělení postav na ty „zlé“ a „hodné“. Ve filmu se mi toho bohužel nedostalo. Ve filmu je celý ten příběh zmatený, nedokáži se ztotožnit s žádnou postavou (dokonce byly mnohdy zobrazeny jinak než v knize a ani obsazení se mi nelíbí) a přijde mi, že zde dali nevýznamné scény a ty, které mne zaujaly v knize, vypustili. Nicméně film se mi nelíbí asi z toho důvodu, že jsem si dříve přečetla knihu a očekávala jsem něco zcela jiného.

plagát

Henjelgwa geuretel (2007) 

Je to hodně zvláštní film. Jak již bylo řečeno, prolínají se v něm prvky všemožných žánrů, dalo by se říci, že je to horor s fantasy atmosférou a vskutku působivou vizuální stránkou. Rozhodně to není film, u kterého už od začátku víme, jak skončí. A pokud si přečtete, že je to pohádka či rodinný film, nepouštějte ho malým dětem, pak by nemusely týden spát.

plagát

Nunui yeowang (2006) (seriál) 

Pro mě ten nejkrásnější seriál, jaký jsem kdy viděla. Nebudu zastírat, že to bude možná i díky tomu, že je to zároveň můj první asijský hraný seriál, bylo pro mě tedy něco naprosto nového vidět tak vyšperkovaných a emotivních šestnáct hodin a tehdy jsem si myslela, že je nedokáže nic předčít. Jsem si jista, že doba strávená s tímto seriálem byla kvalitnější, než kdybych zhlédla několik filmů. Překvapivá odhalení a částečně snobské prostředí možná vzdáleně připomenou latinskoamerické telenovely, skutečně ale jen vzdáleně. Opět se ukazuje obdivuhodná schopnost Korejců dokonale skloubit romantiku, smutek a vtip, díky čemuž člověk prožije rozličné emoce a ani na okamžik to nezavání trapností nebo křečovitostí. Čisté city, milý vtip, a přesto v nitru je ten nejhlubší smutek.

plagát

Most do Krajiny Terabithia (2007) 

Tento film rozhodně nesplnil má očekávání. Netvrdím, že to nebyla vcelku příjemná, podívaná, ale celkový dojem je nijaký. Očekávala jsem příběh dvou kamarádů, kteří si vytvoří vlastní krásný svět, aby unikli nezajímavé realitě. Ovšem ten svět mi přišel jen nastíněn, přátelství také a celkově mi to přišlo nedotažené. Kdyby tvůrci trochu více zapracovali, mohl by to být velmi dobrý film. Ale rozhodně je jeden z těch lepších v moři nudných filmů podobného žánru.

plagát

Vrana 2: Mesto anjelov (1996) 

Nic jsem od toho nečekala a nic jsem nedostala, takže příliš zklamaná nejsem. První díl Vrány, v hlavní roli s Brandonem Leem, řadím mezi své oblíbené filmy, ovšem v tomto pokračování je vidět, že sázeli na úspěch předchozího filmu, a proto zvolili vlastně stejné téma a podobné zpracování, což se ale nepovedlo. Navíc zapomněli na jedno, co by mu ode mě možná přidalo ještě jednu hvězdičku, a to na dobrou hudbu. A nezachránil to ani Vincent Perez.

plagát

Deiji (2006) 

Docela dlouho jsem se filmu bránila a musím říci, že můj strach byl neopodstatněný. Ve filmu se vyskytují krásné záběry nejen holandské přírody, úžasné impresionistické obrazy a skvělí herci a herečky. Co se týče příběhu, rozhodně nepostrádá originalitu, jen bych ocenila méně akčních scén.